Cysta je dutina s vlastní výstelkou vyplněná tekutinou nebo jiným obsahem. Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
„Na rozdíl od pseudocysty – cystoidu, který nemá vlastní výstelku, je cysta ohraničena tkání, v níž došlo ke krvácení (posthemoragická pseudocysta), ke kolikvační nekróze (postencefalomalatická pseudocysta) nebo k hnisavé kolikvaci (absces). Při cystóze může být orgán cystami deformován, tento stav se pak nazývá cystická degenerace. Na rozdíl od nádorů, cysty nemají autonomní růst,“ uvádí k tématu klinika EUC.
Cysta je složitá a zároveň fascinující patologická struktura, která se může utvořit na různých místech těla, často vyvolávající zvědavost a otázky ohledně své povahy a původu. Tato neobvyklá formace představuje jakýsi „vnitřní svět“ v rámci lidského těla, a to ve formě dutiny nebo vaku naplněného obsahem, který může zahrnovat tekutinu, plyn nebo jiný materiál.
K výskytu cyst přispívá mnoho faktorů, od genetických predispozic až po vnější podněty. Jedním z důležitých aspektů je samotný vývoj embrya. Cysty se mohou vytvořit v důsledku nesprávného vývoje tkání či orgánů během embrionálního období, což ukazuje na složitost procesu formování těla již od samého počátku.
Cysty se dělí do dvou základních kategorií – benigní a maligní. Benigní cysty jsou nezhoubné a zpravidla nezpůsobují vážné zdravotní komplikace. Tyto cysty jsou často náhodně objeveny během lékařských vyšetření a často mohou být pouze sledovány, pokud nezpůsobují symptomy nebo nepředstavují riziko pro zdraví.
Na druhé straně maligní cysty jsou zhoubné a mohou představovat vážný zdravotní problém. Tyto cysty mají potenciál se vyvinout do nádoru a mohou se rychle šířit do okolních tkání a orgánů. Proto je důležité, aby byly maligní cysty co nejdříve diagnostikovány a adekvátně léčeny, aby se minimalizovalo riziko progresivního onemocnění.
V následující části tohoto článku se podíváme na různé aspekty cyst – od jejich příčin a projevů až po různé druhy, které mohou postihovat různé části těla. Také se zaměříme na různé metody léčby, které jsou k dispozici pro cysty, a to jak pro ty benigní, které se rozhodne léčit, tak i pro ty maligní, které vyžadují komplexní a cílený přístup s cílem dosáhnout co nejlepšího zdravotního výsledku pro postižené pacienty.
Příčiny vzniku cyst
Ve většině případů se tkáň cysticky mění a vytváří cystu bez zjevné příčiny. U některých cyst jsou pak příčinou vývojové defekty. Např. dermoidní cysta, což je kožní nádor související s poruchou prenatálního vývoje. Ten vzniká proto, že některé kožní buňky jsou během vývoje uvězněny v kůži a nevycestují na povrch. V podkoží pak tvoří tekutinu a vzniká cystický útvar.
U polycystických ledvin nejsou všechny ledvinové kanálky připojeny ke sběracím kanálkům ledvin. Hromadí moč, zvětšují se a vytvářejí cysty. V některých případech jsou cysty reakcí na přítomnost parazita v těle. Dále se může o příznak vážnějšího zranění, které bylo způsobeno silným úderem. Cysty na vaječnících či v prsou jsou zase dopadem hormonální nerovnováhy, kdy nastává nižší hladina progesteronu a vyšší hladina estrogenu.
Cysty se tedy mohou vyskytnout prakticky kdekoliv a nejčastěji vznikají na základě ucpaných mazových žlázek. Souhrnně mezi možné příčiny či podklady pro vznik cyst patří:
- ucpání žlázek či vývodů v různých orgánech lidského těla,
- geneticky podmíněné choroby,
- poruchy embryonálního vývoje,
- defekty v buňkách,
- chronický či dlouhotrvající zánět,
- parazitární infekce,
- úraz či zranění s poškozením lymfatických či krevních cév,
- nádory.
Jak se cysty projevují
Příznaky se odvíjí od druhu cysty a její lokace. Některé podkožní cysty (např. ganglion) mohou na kůži tvořit viditelnou bulku, které si pacient sám všimne.
Cysty na vnitřních orgánech (např. játrech či ledvinách) bývají často odhaleny náhodně při vyšetření zobrazovacími metodami. Cysty v mozku se mohou projevit bolestmi hlavy a dalšími příznaky jako zmatenost, poruchy hybnosti či řeči. Cysty v prsu se též často projevují bolestmi, jelikož utlačují okolní tkáň.
Většina cyst je nezhoubná, ale ani tak se je nevyplácí podceňovat – vždy je nutné provést rozbor tkání. Problém nastává v momentě, kdy je cysta infikovaná (absces), pak může způsobovat záněty. Zde je potřeba cystu rozříznout a vyprázdnit. Nejčastěji pacienty trápí:
- cysta na vaječníku,
- cysta v děloze,
- cysta v prsu,
- cysta v koleni (Bakerova),
- cysta na varleti,
- cysta na ledvině,
- cysta na játrech,
cysta na slinivce, cysta v játrech
- cysta v krku,
- cysta v oku (Meibomská cysta – vlčí zrno),
- cysta v mozku,
- pilonidální cysta (píštěl) v oblasti kostrče a křížové kosti.
Typy cyst:
Cysta na vaječníku
Cysta vaječníku (ovariální cysta) se nejčastěji objevuje ve zralém věku či po porodu. Rozměry bývají různé – od velikosti hrášku až po velikost pomeranče. Kromě cysty na vaječnících se u žen objevují také cysty v děloze.
Cysty na vaječnících nejčastěji vznikají během ovulace, kdy folikul s vajíčkem nepraskne, ale naplní se tekutinou, případně praskne až posléze a opět se naplní – tzv. folikulární cysta. Vzniklá cysta zpravidla nepředstavuje omezení a po čase samovolně zmizí. V případě větších cyst však může docházet k diskomfortu či dokonce k ohrožení plodnosti a zdraví pacientky. Pak je na místě punkce (chirurgické propíchnutí cysty).
Vaječníkové cysty jsou zpravidla nezhoubné, ty malé často bezpříznakové. Bývají zjištěny náhodně během preventivní gynekologické prohlídky. Mezi případné příznaky, které se odvíjí od velikosti cysty, patří:
- nepravidelný menstruační cyklus,
- tlak v podbřišku,
- bolestivost při sexu,
- bolest v klidovém režimu (pouze u větších cyst).
Dalším typem vaječníkových cyst jsou tzv. endometriální cysty neboli endometriomy. Ty se mohou vytvořit na vaječnících žen trpících endometriózou.
- Prasklá vaječníková cysta
Prasklá cysta (větší) může způsobit zánět v podbřišku. Ten se projevuje silnou bolestí, nevolností, zvracením a horečkou. Při takovém stavu je nutné ihned vyhledat lékaře – hrozí totiž poškození cévy a krvácení do dutiny břišní. Dojde-li ke krvácení, přistupuje se k operativnímu ošetření (laparoskopicky).
Cysta v prsu
Cysty v prsu se vyskytují zejména u žen, a přestože mohou být bolestivé, většinou nevyžadují léčbu. U žen nejčastěji vznikají v souvislosti s menstruačním cyklem. Mohou samovolně mizet, případně měnit velikost. Pokud prsní cysty působí bolest, napětí, tlak v prsu atp., variantou léčby bývá vypuštění neboli drenáž cysty.
Některé studie dokazují, že tzv. prosté cysty prsu nijak nezvyšují riziko rakoviny prsu. Multilokulární či objemné cysty se však mohou maligně změnit a způsobit nádorové bujení. Proto je třeba cysty v prsu sledovat a pravidelně provádět ultrazvuková vyšetření (např. mamografie).
Bakerova cysta (cysta v koleni) se objevuje v podkolenní oblasti. Často vzniká po úrazech kolenního kloubu, při dně, artróze či revmatoidní artritidě. Není však výjimečná ani u sportovců, kteří pravidelně přetěžují kolenní klouby.
Mezi typické příznaky Bakerovy cysty se řadí hlavně otok v podkolenní jamce, který se může rozšířit na celé koleno.
Cysta na ledvině
Cysty v ledvinách (renální cysty) dělíme na dva základní druhy – korové cysty (prosté) v kůře ledvin a cysty parapelvické nebo intrarenální v okolí dutého systému ledvin.
Ledvinové cysty mohou být vrozené (polycystóza ledvin). Bývají benigní, ale vždy je potřeba je hlídat. Z hlediska maligního potenciálu se ledvinové cysty klasifikují podle tzv. Bosniakovy klasifikace do několika stupňů. Je-li zde příliš vysoké riziko malignizace, je nutné cystu chirurgicky odstranit.
Cysta na varleti
Epididymální cysta neboli spermatokéla vzniká v nadvarleti. Jde o celkem běžnou cystu, která zpravidla nevyžaduje léčbu ani nijak neovlivňuje plodnost muže. Způsobuje-li však obtíže, může být doporučeno její chirurgické odstranění.
Cysta na játrech
Jaterní cysty bývají náhodně zjištěny při vyšetření zobrazovacími metodami. Mohou být solitární i mnohočetné, kdy už se může jednat o polycystickou nemoc jater. Ta může vést až k transplantaci jater. Mezi příznaky patří zejména tlakové bolesti v nadbřišku. Léčba je chirurgická a zpravidla probíhá laparoskopicky.
Cysta na mozku
Mozkové cysty jen výjimečně rostou či způsobují nějaké příznaky. Většinou bývají náhodně objeveny zobrazovacím vyšetřením mozku. Nejčastější cysty mozku jsou arachnoidální a pineální.
Zde je stěžejní vyloučení souvislosti mozkové cysty s případným závažnějším onemocněním, jelikož některé mozkové nádory mohou též vytvářet cysty. Přičemž již při prvním vyšetření na magnetické rezonanci může lékař zpravidla určit závažnost cysty.
Retenční cysta
Retenční cysta vzniká postfetálním uzávěrem vývodu žlázky (hyperplázie výstelky vývodu, zahoustnutí sekretu, konkrement, tlak nádoru rostoucího v blízkosti vývodu atd.). Sekret žlázy se hromadí před překážkou a dilatuje vývod nebo vlastní žlázu tak dlouho, dokud se nevyrovná hydrostatický tlak sekretu se sekrečním tlakem žlázy – výstelka cysty pak propadá tlakové atrofii a atrofii z inaktivity, další zvětšování je možné rozpadem obsahu cysty (zvýšení osmolarity) nebo exsudací při zánětu stěny cysty.
Příklady:
- comedon– retence rohových šupin a zahoustlého sekretu mazové žlázky v ústí vlasového folikulu – na konci je černá čepička,
- aterom– retenční cysta mazovén žlázy, obsahem je maz a šupiny epidermis,
- ranula– retenční cysta sublingvální slinné žlázy se serózním obsahem „žabka” (název odvozem od podobnosti s bříškem žabky),
- mukokéla– retenční cysta malé slinné žlázky, často na tvářové sliznici, dolním rtu, měkkém patře, spodině dutiny ústní, spodině jazyka, je třeba ji odlišit od nádorů malých slinných žlázek,
- ovum Nabothi– retenční cysta na cervix uteri vznikající přerůstáním dlaždicového epitelu přes ústí cervikálních hlenových žlázek.
Implantační cysta
Vzniká zavlečením epitelu do vaziva při traumatu nebo zánětu, epitel vystele stěnu dutinky, v níž se ocitnul (tigmotaxe – sklon epitelů k povlékání volných povrchů).
Příklady:
- rohové cystyv kůži,
- serosní cystyv peritoneálních srůstech,
- apikální zubní cystyze smaltotvorného epitelu, který se dostal do apikálního granulomu a prorostl jeho stěnou.
Hyperplastická cysta
Vzniká v orgánech, jejichž epitel podléhá hormonální regulaci – cysta je představována dilatací žlázy nebo jejího vývodu způsobenou hyperplázií výstelky (která však zůstává převážně jednovrstevná, není atrofická a jejím zmnožením dojde ke zvětšení povrchu – předpokladem je nízká konzistence okolí, umožňující dilataci epiteliálního útvaru).
Příklady:
- cystická mastopatie– v mléčné žláze (vliv FSH)
- glandulární cystická hyperplázie endometria– nadbytek FSH
- folikulární cysty vaječníku– cysty vznikají z nadměrně rostoucích folikulů, u nichž nedochází k ovulaci (výstelka cysty má však původ v ovariálním stromatu a nikoliv v epitelu – jde spíše o jakýsi případ pseudocysty).
Fetální cysta
Fetální cysta vzniká vývojovou poruchou, např. vadným propojením tubulárních struktur (cystóza ledvin – nespojení proximálních a distálních základů nefronu – proximální úsek se dilatuje stagnací tekutiny produkované epitelem), nedokonalým uzávěrem embryonálních štěrbin (krční cysty – mediální ductus thyreoglossus (od kořene jazyka ke štítné žláze → pohybuje se při polykání a hýbaní jazykem) a laterální ze žaberních výchlipek – branchiogenní cysty), persistencí ostrůvků epitelu v intersticiu (Walthardovy cysty v okolí ovaria z odštěpených hnízd jeho povrchového epitelu – varianta implantačních cyst) nebo z embryonálně založených orgánů, které v dalším vývoji zanikají (cysty ze zbytků urachu, ductus omphaloentericus atd.).
Parazitární cysta
Je tvořena tělem parazita, např. boubel tasemnice nebo echinokoka.
Nádorová cysta
Patří k pravým nádorům a vzniká nádorovým růstem tkáně, která zachovává žlázově cystický ráz výchozího epitelu se serózní nebo mucinózní sekrecí (makroskopicky převládá cystický charakter útvaru před růstem solidních úseků nádorového parenchymu), např. cystadenomy ovaria.
„Pravá cysta je vždy ohraničena epitelovou membránou, jejíž struktura se obvykle odvíjí od struktury orgánu, ve kterém cysta vznikla. Může se vyskytovat prakticky ve všech orgánech a tkáních těla (např. v prsech, ve vaječnících, ledvinách, játrech…). V kolenních kloubech se často vyskytuje Bakerova pseudocysta – výchlipka v zákolenní jamce. Cysty bývají různé velikosti– od mikroskopických až po masivní cystické útvary, které mohou utlačovat vnitřní orgány,“ popisuje MUDr. Jaroslav Kalina, praktický lékař pro dospělé a lékař pracovnělékařských služeb EUC PLS.
Nejčastější tvar cysty je kulovitý či oválný, vzácněji se pak objevují cysty multilokulární složené z několika propojených kuliček. Většina cyst je benigní (nezhoubná), některé se však mohou změnit v nádorové onemocnění, případně být přímo složkou zhoubných i nezhoubných nádorů. Proto není na místě tento problém podceňovat a vždy neprodleně vyhledat lékaře.
Léčba cyst:
Jak se zbavit cysty? Léčba se odvíjí od mnoha faktorů – druh cysty, velikost a závažnost obtíží, které způsobuje. Velké symptomatické cysty lze odstranit chirurgicky či z nich vypustit tekutinu zavedením jehly nebo katetru. Takovému postupu se říká aspirace nebo drenáž.
V případě podezření na malignitu cysty nelze provést drenáž, jelikož hrozí zanesení nádorových buněk do okolí. Tehdy je tudíž nezbytná chirurgická resekce neboli odstranění, při němž je občas nutné odebrat i část postiženého orgánu.
„Je-li příčinou cysty některé chronické či jiné onemocnění (např. fibrocystóza prsu nebo syndrom polycystických ovarií), je naprosto nezbytné léčit vyvolávající příčiny, nikoliv cílit jen na odstranění vlastní cysty,“ upřesňují odborníci z kliniky EUC.
Cysta v kostce
Cysta je dutina s epitelovou výstelkou vyplněná tekutinou, vzácněji pak pevnými látkami či plyny. „Může postihnout kterýkoliv orgán nebo tkáň. Většina druhů cyst je benigní, ale existují též cysty, z nichž se může vyvinout zhoubný nádor. Nejčastější příčinou vzniku cysty je ucpání vývodů mazových nebo potních žláz, dále pak infekční onemocnění, úraz, paraziti či některé druhy nádorů,“ vysvětlují lékaři z kliniky EUC.
Zánět žlučníku: souvislost s obezitou, cukrovkou a vysokým cholesterolem
„Cysty na vnitřních orgánech bývají zpravidla objeveny náhodně při vyšetření zobrazovacími metodami. Cysty v podkoží a okolí kloubů jsou často hmatné či viditelné. Pokud cysty nepůsobí obtíže, zpravidla léčbu nevyžadují. U symptomatických cyst léčba většinou spočívá v odstranění či drenáži. V případě, že kdekoliv na těle najdete cystický útvar, neodkladně navštivte lékaře,“ dodává k tématu klinika EUC.
