Jadran: mýty a fakta o žralocích na Jadranu aneb jsou skutečně žraloci tak nebezpeční?

Publikuje: Nikola Macáková — 30. 06. 2023
Zdroj: (redakční text)
Úvodní stránka » Magazíny » Jadran: mýty a fakta o žralocích na Jadranu aneb jsou skutečně žraloci tak nebezpeční?

Jaderské moře je vedlejší část Středozemního moře, ležící mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, tj. mezi Apeninami a Dinárskými horami.

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické moře či Siné moře, italsky Mare Adriatico, slovinsky Jadransko morje, chorvatsky Jadransko more, srbsky Јадранско море, albánsky Deti Adriatik, řecky Αδριατική θάλασσα) je vedlejší část Středozemního moře, ležící mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, tj. mezi Apeninami a Dinárskými horami. Moře zaujímá plochu přibližně 160 000 km², dlouhé je 800 km a široké mezi 150 až 200 km. Na jihu je Otrantský průliv, široký 71 km, který spojuje Jaderské moře s Jónským mořem. Průměrná slanost vody činí 38,3 ‰, v severní části moře je o něco nižší vlivem přítoku říční vody,“ uvádí internetová encyklopedie Wikipedia.

Některé ryby, které můžeme najít v Jaderském moři jsou:

  Cípal hlavatý (Mugil cephalus) dosahuje hmotnosti až 8 kg. Je to vysloveně sportovní ryba. Žije v hejnech. Loví se na plavanou. Nejvíc se uloví v přístavech.

  Cípal ostronosý (Mugil ramada) má velmi chutné maso, hmotnost do 3 kg. Loví se na kousky ryb i na umělé nástrahy.

  Cípal pyskatý (Mugil chelo n. chebrosus). Jeho maso je nejvyhledávanější ze všech cípalů. Dosahuje až 2 kg hmotnosti. Žije většinou těsně pod hladinou, nanejvýš do 10 m. Rád táhne v hejnech do zálivů a do brakických vod při ústí řek. Loví se na plavanou na umělé návnady.

  Cípal zlatý (Mugil auratus) mívá hmotnost až 2 kg. Loví se na kousky rybího masa nebo na těsto. Žije především u ústí řek. Maso je průměrné jakosti.

  Hladkoun obecný (Mustelus mustelus) je menší žralok o hmotnosti až 50 kg, ale úlovky bývají podstatně menší, jen kolem 10 kg. Loví se na udici na kousky ryb nebo krabů, především se však loví průmyslově do sítí. Maso má výbornou chuť.

  Jazyk mořský (Sola solea) je hospodářsky důležitá ryba. Žije u dna, loví se vlečnými sítěmi. Sportovní rybáři ji loví na kousky rybího masa v příboji. Hmotnost až 3 kg.

  Jazyk bezploutvý (Monochirus hispidus) bývá jen 20 cm velký. Na dně, kde v hloubkách od 10 do 200 metrů žije, je dokonale maskován.

  Kanic guazza (Epinephelus guaza) se loví se do vlečných sítí, na udice i harpunami (potápěči) – je pomalý. Maso je výborné. Výjimečně dosahuje až 30 kg.

  Kanic hnědý (Epinephelus marginatus) je jedna z největších a nejpopulárnějších ryb v celém Středomoří. Dorůstá až do délky 1,5 metru. Zdržuje se celý život v jednom revíru s mnoha úkryty, děrami a rozsedlinami ve skalách. Může se dožít až 50 let. Vyskytuje se v hloubce od 5 do 200 metrů. Je hospodářsky velmi významný, cení si jej i sportovní rybáři. Ve Středomoří žije ještě osm dalších druhů kaniců.

  Kranas Dumerilův (Seriola Dumerili) žije v malých hejnech u skalnatého pobřeží. Je velmi chutný. Loví se ze břehu (žije jak v malých hloubkách, tak i velkých – až do 300 metrů). Návnadou bývá rybí maso, sepie ap. Průměrná hmotnost lovených ryb 8 – 10 kg. Vyhledávají potápěči.

  Mačka skvrnitá (Scyliorhinus caniculus) je malý žralok (do 1 m), žije při pobřeží. Loví se vláčením na kousky ryb, potápěči je loví harpunou. Průměrná hmotnost 5 kg.

  Mačka velkoskvrná či žralok skvrnitý (Scyliorhinus stellaris) je menší žralok o délce do 160 cm. Sportovními rybáři ceněná ryba s chutným masem. Loví se vláčením na kousky ryb. Žije u pevného dna, od pobřežních mělkých vod do hloubky 60 m. Ve dne odpočívá ukrytá v děrách. Průměrná hmotnost 5 kg.

  Makrela obecná (Scomber scombrus) je hospodářsky důležitá ryba. Oblíbená sportovními rybáři jako urputný bojovník. Loví se na vláčenou z lodi na rybí nebo i umělou návnadu. Hmotnost až 2 kg.

  Mník středomořský (Molva macrophthlma) dosahuje hmotnosti až 7 kg. Loví se na kousky rybího masa. Průmyslově se používají vlačné sítě. Maso je střední kvality.

  Modroun tanečník (Pomatomus saltatrix) je hospodářsky významná ryba, dosahuje hmotnosti až 25 kg. Sportovně se loví na udici na vláčenou na kousky ryb nebo sepií. Sportovními rybáři je vysoce ceněna. Má chutné maso. Vyhledává místa u pláží, ostrůvků a u ústí řek. Zabíjí rybky, i když je již sytá.

  Mořčák chutný, evropský (Dicentrarchus labrax, dříve Morone labrax) dosahuje hmotnosti až 12 kg. Loví se na živé i mrtvé rybky. Má výborné maso.

  Muréna obecná (Muraena helena). Potápěči ji loví většinou na kousky rybího masa nebo harpunou. Žije často ve vracích, v rozsedlinách, v amforách. Svými jedovatými zuby může být potápěči nebezpečná. Dosahuje hmotnosti až 12 kg. Existuje přes 100 různých druhů murén.

  Ostroun obecný (Squalus acantrias) žije v povrchových vrstvách i v hloubkách. Je to oblíbená ryba sportovních rybářů. Loví se na vláčenou na kousky rybího masa i na umělé návnady.

  Pelamida, též pelamida obecná (Sarda sarda) je hospodářsky významná ryba, ceněná i sportovními rybáři. Loví se na vláčenou z lodi na kousky rybího masa. Hmotnost až 7 kg.

  Pilobřich ostnitý (Zeus faber) má výborné maso, proto je oblíben sportovními rybáři. Loví se na umělé návnady, potápěči je harpunují. Úlovky několik kilogramů.

  Platýs největší (Scophthalmus maximus) je velmi ceněná ryba pro svůj hospodářský význam, velmi si ji cení i sportovní rybáři. Má výborné maso. Loví se pomalým vláčením u dna. Žije do hloubky 50 m, dosahuje hmotnosti až 25 kg.

  Platýs velký (Pleuronectes platessa) dosahuje hmotnosti až 7 kg. Je to hospodářsky důležitá ryba, ceněná též sportovními rybáři. Loví se většinou na položenou u dna na kousky měkkýšů.

  Polorejnok křídlatý (Squatina squatina) je oblíbená ryba sportovních rybářů. Loví se přívlačí za jedoucí lodí. Návnadou jsou měkkýši a drobné rybky. Žije na místech s písečným dnem. Úlovky až do 30 kg. Má výborné maso.

  Polozobec toulavý (Scomberesox saurus) je sportovními rybáři oblíbená ryba, potápěči ji loví harpunou. Žije v mělkých pobřežních vodách. Hmotnost až 5 kg.

  Pražma obecná (Brama brama) žije v hejnech, loví se většinou vláčením z lodí stojících i jedoucích.

  Pražma zpěvná (Spodyliosoma cantharus) žije v blízkosti skalnatého i písčitého dna. Úlovky do 60 cm.

  Pražman obecný (Pagrus pagrus) je ceněná a důležitá konzumní ryba. Žije s oblibou na tzv. mořských loukách. Loví se při skalnatém pobřeží na udici na plavanou na malé rybky nebo korýše. Má chutné maso. Úlovky do 80 cm.

  Pražman zlatý (Pagrus aurata) je dravá ryba, která žije nad pevným dnem v hloubce od 10 do 200 metrů. Loví se na otevřeném moři i v mělkých pobřežních vodách, na plavanou na kousky ryb, škeble ap. Má kvalitní maso. Úlovky do 80 cm.

  Rejnok hladký (Raja batis) je hospodářsky důležitá ryba. Sportovními rybáři je vysoce ceněna. Loví se na vláčenou na kousky rybího masa. Má výborné maso, chutí podobní kuřecímu. Žije při dně.

  Růžicha rudá (Pagellus bogaraveo) dorůstá jen do 1 kg, má dobré maso. Loví se většinou na plavanou na různé korýše. Žije do hloubky 50 m.

  Růžicha šedá (Pagellus centrodontus) se intenzivně loví průmyslově do vlečných sítí, sportovně z lodi na živé malé rybky nebo ráčky či též harpunami (potápěči). Dosahuje až 5 kg.

  Růžicha červená (obecná) (Pagellus erythrinus) je hospodářsky důležitá ryba. Sportovně se s úspěchem loví na měkkýše. Hmotnost kolem 1 kg.

  Smuha královská (Argyrosomus regius) a smuha tmavá (Sciaena umbra). První žije v brakické vodě především u ústí řek, druhá při skalnatém i písečném dně (až do hloubky 180 metrů). Ve dne se skrývá v rozsedlinách, aktivita noční a večerní. Průmyslově se loví sítěmi, sportovně na udici na vláčenou na kousky ryb, krabů nebo na červy. Hmotnost až 4 kg.

  Štikozubec obecný (Merlucius merlucius) dosahuje hmotnosti až 10 kg. Ve dne se pohybuje ve značných hloubkách, v noci loví při hladině. Loví se na umělé nástrahy.

  Štítník červený, kukaččí a šedý (Trigla hirundo, cuculus a gurnardus). Všichni mají chutné maso. Loví se na plavanou i položenou, na kousky rybího maso. Úlovky do 0,5 kg.

  Treska Merlan (Merlangius merlangus) může dosáhnout až 3 kg. Loví se na rybí maso nebo na umělé nástrahy. Má ráda písčité dno.

  Treska středomořská je dravá ryba, žijící v pobřežních skaliscích s děrami a rozsedlinami, které jí ve dne poskytují úkryt. Žije hlavně v hloubce těsně pod 15 metrů, ale i podstatně hlouběji. Dorůstá do 50 cm. V Jadranu místy chybí.

  Trnucha obecná (Dasyatis pastinaca) se loví na kousky rybího masa na plavanou nebo na položenou. Zranění jejím trnem je velmi bolestivé a dokonce i nebezpečné. Maso nemá zvláštní, ale zdolávání ryby je vzrušující až do konce.

  Tuňák bílý (Thunnus alalunga) je velmi ceněná ryba pro svůj hospodářský význam, je velmi oblíbená i u sportovních rybářů. Je to ale velmi bojovná ryba. Má výborné maso. Loví se vláčením návnady za dost rychle jedoucí lodí, návnadou jsou kousky ryb, používá se i umělé návnady. Úlovky 20 – 30 kg, dorůstá však až do 50 kg.

  Tuňák obecný (Thunnus thynnus). V celém Středomoří bývají zvlášť velcí, tedy i v Jadranu. Je to hospodářsky velmi důležitá ryba, vysoce si ji cení i sportovní rybáři. Je to mimořádně houževnatý bojovník. Loví se na vláčenou za lodí na větší kusy ryb. Hmotnost ulovených kusů bývá až 500 kg, dorůstá však hmotnosti až 900 kg.

  Zubatec obecný (Dentex dentex) má obzvlášť chutné maso. Dobře se loví na udici na kousky ryby nebo chobotnice. Hmotnost až 10 kg. Žije jak při pobřeží, tak i ve velkých hloubkách.

  Žralok modrý (Prionace glauca) žije na otevřeném moři, v Jadranu jen výjimečně. Může být nebezpečný koupajícím, lidem na menších člunech, ztroskotaným. Loví se vláčením na kousky rybího mana nebo na koňské maso. Dosahuje délky až 4,5 m, sportovní úlovky nepřesahují 80 kg.

  Žralok sleďový (Lamna nasus) dosahuje 200 kg a 3,5 m. Výtečné maso. Je nebezpečný. Loví se na vláčenou (do moře se vlije zvířecí ktev). Při zdolávání vyskakuje z vody. Žije jen na otevřeném moři.

Náš přehled není samozřejmě vyčerpávající, vždyť ve vodách Jadranu žije kolem 380 druhů ryb, včetně migrujících,“ píše se na webu chorvatsko.cz.

Krásné a oblíbené chorvatské ostrovy

Velmi výrazný je rozdíl mezi jihozápadním a severovýchodním pobřežím. Zatímco na italské straně je většinou nízké, písčité, bez výrazných zálivů, balkánské, zvláště pak chorvatské pobřeží je po norských fjordech druhým nejčlenitějším v Evropě – je velmi hornaté a lemované množstvím ostrovů, táhnoucích se rovnoběžně s pevninou. Oceánografický a rybářský ústav ve Splitu udává v Jaderském moři 69 trvale obydlených ostrovů a jejich celkový počet na 1 246 (79 velkých ostrovů, 525 ostrůvků a 642 skalisk a útesů),“ uvádí dále Wikipedia.

Největšími ostrovy jsou:
Krk (410 km²), Cres (404 km²), Brač (396 km²), Hvar (298 km²), Pag (287 km²) a Korčula (273 km²). Významnými chorvatskými souostrovími jsou Elafitské ostrovy, Kornati a Paklené ostrovy.

Žraloci žijící na Jadranu a jejich „nebezpečnost“ – aktuálně nejčtenější téma na internetu

Žralok sleďový (Lamna nasus) je středně velký žralok, který dorůstá až 3,5 metru a váží kolem 200 kg. Živí se rybami, hlavonožci a někdy i menšími žraloky. Žije v chladných a mírných vodách Atlantiku, Tichého oceánu a Indického oceánu, ale také v Severním a Baltském moři a samozřejmě i na Jadranu. Žralok sleďový není obecně považován za agresivního vůči lidem, ale může být zvědavý a přiblížit se k plavidlům nebo potápěčům. Pokud se cítí ohrožený nebo vyprovokovaný, může zaútočit. Proto je doporučeno zachovat si odstup a nepodněcovat jeho zájem.

Žralok sleďový. Zdroj: NOAA / CC BY-SA 4.0

Žralok modrý (Prionace glauca) je velký žralok, který může mít až 4 metry a vážit přes 200 kg. Živí se rybami, hlavonožci, korýši a někdy i ptáky nebo savci. Je to pelagický druh, což znamená, že žije ve volných vodách oceánů a moří. Na Jadranu se objevuje, hlavně v létě. Žralok modrý je považován za mírně nebezpečného pro člověka, protože má ostré zuby a silný skus. Pokud se setkáme s tímto žralokem, měli bychom zůstat klidní a pomalu se vzdálit.

Žralok Modrý (Blue shark). Zdroj: Mark Conlin/NMFS/ CC BY-SA 4.0

Názor profesionálního potápěče

Žraloci obecně neplavou do mělkých vod a nepřibližují se k břehům. Pokud se tak stane je to spíše vyjmečně. Pokud, jak jsem se v posledních dnech dočetli na internetu nějaký žralok zaútočil na koupajícího se turistu v moři pak to bylo z mého pohledu profesionálního potápěče zapříčiněno tím, že turista se pohyboval v hloubce za bójkami, jak bylo patrné z pořízených fotografií a videozáznamů, které byly pořízeny z břehu a výrazně hodně tzv. zazumovány, nebo-li přiblíženy. Dále, což už media neuvedla turista na kterého žralok zaútočil měl pravděpodobně nějaké zranění, ze kterého mohl daný žralok vycítit krev. Navíc turista začal zjevně panikařit, plavat rychle, dělat rychlé pohyby a podobně a v tu chvíli se bohužel daný žralok cítil v ohrožení a proto, dle mého názoru zaútočil,“ uvedl na doraz redakce pan Josef, který je profesionálním potápěčem a zároveň lektorem potápění.

Musíte si uvědomit, že moře je příroda a je to domov i žraloků a vy jste ten kdo jim narušuje jejich teritorium a domov. Je potřeba se podle toho také chovat,“ upřesnil pan Josef.

Žraloci jsou fascinující tvorové, kteří si zaslouží respekt a ochranu. Na Jadranu není pravděpodobné, že bychom narazili na nebezpečného žraloka, ale pokud ano, měli bychom dodržovat následující základní pravidla:

  • Neplavat sami, hluboko nebo za soumraku.
  • Neplavat v blízkosti rybářských lodí nebo sítí.
  • Neplavat s krvácejícími ranami nebo šperky.
  • Neplavat s delfíny nebo tuleni.
  • Nepanikařit ani neplavat rychle pryč.
  • Neohrožovat ani nedotýkat se žraloka.
  • Použít popř. repelent nebo ochranný oblek.

Pokud dodržujeme tyto rady a pravidla, můžeme si užít koupání na Jadranu bez strachu z žraloků a nejen z útoků žraloků, protože v moři žijí i daleko nebezpečnější ryby a tvorové, než-li je zmiňovaný žralok,“ doplnil závěrem profesionální potápěč, vodní záchranář a lektor potápění pan Josef a dodal, chce to zachovat vždy chladnou hlavu.

DŘÍVE JSME PSALI:

Chorvatsko versus Černá Hora: srovnání letních dovolených v těchto středomořských rájích

David Bárta — 24. 06. 2023
Pokud se rozhodujete, kam letos vyrazit na dovolenou, Chorvatsko a Černá Hora patří mezi zajímavé volby.

Lidé velmi často při setkání se žralokem začínají panikařit, což je logické, protože na to nejsou zvyklí, plavou a najednou bum, před nimi či vedle nich se objeví 3-4metrový žralok. Něco nepředstavitelného. Lidé začnou v drtivé většině plácat rukama, rychle se pohybovat, křičet nebo plavat pryč. To vše jsou aspekty k tomu, aby se v tu chvíli cítil žralok ohrožen a samozřejmě se začal bránit a mnohdy dojde k tragédii.

Použité zdroje: chorvatsko.cz, Wikipedia,
(redakční text)*

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo UE

O nás

Internetový on-line magazín UdalostiExtra.cz je v zaměřen na témata, která vás zajímají. Publikujeme články o zajímavých osobnostech, celebritách, články z kultury, nechybí ani záhady či tajemno nebo zdraví a medicína. Zároveň pravidelně zveřejňujeme články o počasí. Aktuálně připravujeme i další zajímavé rubriky a témata o která rozšíříme do budoucna náš internetový magazín. UdálostiExtra.cz jsou partnerským projektem internetového zdravotnického magazínu ZdravíŽivot.cz.

Rychlý kontakt: redakce@udalostiextra.cz

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu