V Senátu i na radnici umíme najít společnou řeč, tvrdí Havlíčkobrodský starosta Jan Tecl

Odeslal: Redakce Kategorie: Hlavní zprávy, Politika 26.07.2020 0 Líbí 0 Komentář(ů)
V Senátu i na radnici umíme najít společnou řeč, tvrdí Havlíčkobrodský starosta Jan Tecl
© Autorská práva: #ods.cz / official website
Jan Tecl: V Senátu i na radnici umíme najít společnou řeč...
Zvažuji, zda budu mandát starosty znovu obhajovat, svěřil se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jan Tecl (ODS), který vede Havlíčkův Brod již desátým rokem. Na co je nejvíce pyšný? A jak se mu daří skloubit řízení radnice s prací v Senátu Parlamentu ČR? Zhodnotil také opatření vlády proti šíření koronaviru a vyjádřil se k blížícím se krajským volbám. Jak vidí šance ODS?

Deset let starostou Havlíčkova Brodu. Na co jste nejvíce pyšný?

Možná vás překvapí, že na prvním místě nebudu jmenovat výčet nejvýznamnějších akcí, které jsme za dobu mého působení na radnici uskutečnili. Jako důležitější vnímám to, že se nám s kolegy a zastupiteli podařilo najít společnou řeč. Toho si velmi vážím. Díky tomu, že jsme dokázali nalézt shodu, se nám v Havlíčkově Brodě povedlo realizovat celou řadu investičních záměrů, které slouží nejen občanům, ale i návštěvníkům našeho města.

Jste také senátorem a zastupitelem kraje. Jak jste se svěřil pro PL, skloubit všechny funkce není časově příliš náročné. Musíte ale přejíždět z Prahy na krajský úřad a na radnici. Neobáváte se, že v očích veřejnosti může kumulování funkcí vzbuzovat dojem, že jde o velmi snadnou práci?

Práce starosty a senátora mají k sobě velmi blízko, řada věcí se tu propojuje. Jako starosta si uchovávám každodenní kontakt, lidé se mi neostýchají říct, co je trápí a co je potřeba řešit. Na radnici jsem v centru dění a zastupitelé i radní u nás v Brodě jsou schopni vzájemně si naslouchat a hledat kompromisy. V tom je velká výhoda.

V Senátu potom mohu zase při tvorbě zákonů a jejich novelizací konkrétní zkušenosti přenést do legislativního procesu. Starost a péče o věci veřejné je postavena na vzájemném naslouchání, schopnosti argumentovat, hledat funkční řešení. Jsem přesvědčený, že zásadní povinností Senátu, jako horní parlamentní komory, je poskytovat vládě i Poslanecké sněmovně kritický pohled na projednávané zákony, upozorňovat na jejich případné nedostatky či problémy, které mohou vnést do praxe.

Dle mé osobní zkušenosti jsou právě senátoři velmi svobodomyslní lidé, aktivní v nejrůznějších profesích – učitelé, lékaři, starostové, ředitelé institucí i majitelé různých firem podnikajících v široké škále oborů. Umějí si organizovat čas a spolupracovat s lidmi kolem sebe. Svou pracovitost a často letité zkušenosti jsou schopni přenášet do tvorby funkčních zákonů.

Nevyloučil jste také, že se některé činnosti vzdáte. Dosud se tak ale nestalo. Proč? A budete letos znovu kandidovat do zastupitelstva kraje?

Hned poté, co jsem se stal senátorem, jsem rezignoval na funkci člena finančního výboru Kraje Vysočina. Co se týká Zastupitelstva Kraje Vysočina, ve volbách se neucházím o žádnou uvolněnou pozici a mé zařazení do druhé poloviny kandidátní listiny vnímám jako podporu kandidátů na čelných místech. Za dva roky mě bude čekat významné rozhodnutí, zda obhajovat mandát starosty. Již v současné době o tom hodně přemýšlím.

ODS v současné době nemá žádného hejtmana. Domníváte se, že se karta obrátí? Jaký výsledek byste pro stranu považoval za úspěch?

Jsme součástí některých krajských koalic. Ukázali jsme, že umíme hledat shodu. Nyní je cílem ODS některé kraje vést. Máme v regionech kvalitní kandidátky, zkušené lídry a jasný program. Naučili jsme se překonávat některé personální a osobní neshody z minulosti. Například na Vysočině jsme udělali koalici s hnutím Starostové pro občany. Před 4 roky v krajských volbách hnutí obdrželo 4,9 procent hlasů, a všechny propadly. Jejich voliči neměli v kraji své zastoupení.

Teď, když máme společnou kandidátku, můžeme být my silnější a oni mohou uplatnit své priority přímo v zastupitelstvu. V devíti krajích ze 13 kandiduje ODS v koalici či s podporou jiné strany. Za úspěch považujeme současnou spolupráci s respektem k odlišnosti krajů. Obecně se ve všech regionech ukazuje, že úkolem krajů je posilovat dopravní obslužnost, aby lidé mohli cestovat za prací a neodcházeli z menších obcí. Důraz klademe také na životní prostředí a řešení udržení vody v krajině. Po koronavirové krizi je jasné, že klíčové pro fungování krajů je rovněž řízení zdravotnických zařízení a jejich spolupráce.

Jedním z nejpalčivějších problémů Havlíčkova Brodu je doprava. Jaké investice do dopravní infrastruktury plánujete?

Doprava je skutečně nejpalčivějším problémem Havlíčkova Brodu. Co se samotného města týká, tak postupně rozšiřujeme počty parkovacích míst a opravujeme komunikace. Nejvíce nás trápí tranzitní doprava po komunikaci 1. třídy 1/38. Věřím, že se tato situace zlepší po vybudování jihovýchodního obchvatu města, který je v tuto chvíli již ve fázi výstavby.

Kdy má být stavba jihovýchodního obchvatu města dokončena? A věříte, že bude předpokládaný termín dodržen?

Stavba jihovýchodního obchvatu města Havlíčkův Brod byla zahájena v lednu letošního roku. Ve smlouvě, kterou uzavřelo Ředitelství silnic a dálnic ČR s dodavatelskou firmou je stanoveno, že tato dopravní stavba musí být zprovozněna do tří let od zahájení prací, tedy nejdéle v lednu roku 2023. Věřím, že termín dokončení jihovýchodního obchvatu města Havlíčkův Brod je reálný.

Radnici se podařilo zbavit se dluhů. Jaký vliv bude mít ale na hospodaření města pandemie koronaviru a s tím spojený nouzový stav?

Těžko odhadnout, zda pandemie koronaviru, popř. v jaké míře, bude pokračovat. Zastupitelstvo města v rámci rozpočtu přijalo opatření, na základě kterých dokážeme současnou situaci zvládnout. Na straně příjmů jsme snížili očekávání ze sdílených daní, a na výdajové stránce jsme krátili rozpočet o výdaje, které jsou v roce 2020 zbytné, a to jak u samotného městského úřadu, tak u jeho příspěvkových organizací.

Zatím situace vypadá tak, že bychom mohli realizovat všechny investiční akce, které byly schváleny při sestavování rozpočtu na rok 2020. Významně nám pomohlo, že díky aktivitě Senátu, Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv vláda vrátila obcím a městům částku 1200 Kč na obyvatele, o kterou byly kráceny při poskytování kompenzací podnikatelskému sektoru.

Do jaké míry vlastně Havlíčkův Brod a jeho obyvatele zasáhla koronavirová krize? Přeci jen, jedna z obcí na Havlíčkobrodsku musela být na jaře kvůli pandemii uzavřena...

Při hodnocení krize na Havlíčkobrodsku mne napadá slovíčko solidarita. Byl jsem mile překvapen, kolik lidí a firem bylo ochotno pomáhat při zvládnutí koronavirové krize. Ať už to byli lidé, kteří šili roušky, pomáhali se zajištěním nákupů pro seniory a nemocné, nebo firmy, které bezplatně věnovaly ochranné pomůcky či ovoce a zeleninu do domovů pro seniory.

Jedno z ohnisek nákazy je na Vysočině i nyní, konkrétně na Jihlavsku. Budete na to jako starosta nějak reagovat v Havlíčkově Brodě?

V tuto chvíli situaci společně s vedením města pozorně monitorujeme. V případě jejího zhoršení budu neprodleně aktivovat krizový štáb.

Jak si, podle vás, při řešení krize vede vláda?

Jsou věci, které si zaslouží pochvalu, ale i věci, kde je kritika namístě. Kladně bych hodnotil rozhodnost jejího počínání na počátku krize. Zklamalo mě však ujišťování o tom, že stát disponuje dostatkem ochranných pomůcek, kterých se v měsíci březnu výrazně nedostávalo. Mile mě překvapily české firmy, které přispěchaly s nabídkou pomoci při výrobě ochranných pomůcek. Upřednostněn byl však nákup ochranných pomůcek za zahraničí.

Rozhovor vyšel na serveru Parlamentnílisty.cz. <<

Autor článku

Redakce
Redakce Autorem příspěvku je redakce...

Napsat komentář