Studujeme-li historii první světové války, narážíme na zdrcující fakta o nečekané síle německých betonových bunkrů na Sommě.
Dohodové síly byly překvapeny jejich komplexností a odolností, což mělo fatální důsledky pro plány ofenzivy.his
„Dohodové štáby při plánování ofenzivy opomněly fakt, že Němci měli na Sommě dva roky na vybudování obrany. Jeden z vilémovských trumfů představovaly betonem zodolněné kryty, jež umožnily pěšákům přestát ostřelování a přivítat útočníky vražednou palbou,“ píše k tématu v úvodu časopis stoplusjednicka.cz.
„Jádro německé defenzivy na Sommě tvořily tři zákopové linie a dvě pásma překážek z ostnatého drátu o šířce 30 m. Vše doplňovaly podzemní bunkry z betonu a oceli, v některých případech umístěné v hloubce až 9 m. Kryty i zákopy spojovaly s pozicemi rezerv, velitelstvími a bateriemi telefonní linky. Hloubkový charakter dodávala defenzivě síť zodolněných bodů rozmístěných 900 m za zákopy. Zatímco v zapuštěných krytech s betonovými stropy se schovávaly štáby a části mužstva, další vojáci dleli ve spojovacích chodbách a bunkrech vyhloubených ve tvrdém vápencovém podloží. Nešlo o obyčejné zákopy, ale o důmyslné pevnosti prakticky imunní vůči kanonádě. Pečliví Němci opevnili také stovky domů v okolních vsích – ze stavení s hlubokými sklepy vytvořili nenápadné pevnůstky s kulomety a minomety,“ uvádí dále v krátké citaci stoplusjednicka.cz.
Na první pohled se může zdát, že válečné plány strategů jsou vždy pečlivě promyšlené a zohledňují všechny možné scénáře. Avšak realita první světové války na frontě na Sommě nám ukazuje, že dokonalost plánování nemusí být vždy samozřejmostí. Dohodové štáby byly konfrontovány s nečekanou překážkou v podobě německých betonových bunkrů, které znamenaly dramatický zlom ve válce.
Zdá se, že při plánování ofenzivy na Sommě, která započala 1. července 1916, byla jedna zásadní věc opomenuta – německá příprava. Bunkry, které Němci vybudovali během dvou let před ofenzívou, představovaly pevné opevnění s technickými inovacemi, jež se staly pro Dohodu nepřekonatelnou bariérou. „Spolu s Verdunem patří Somma k nejstrašnějším symbolům první světové války. V bitvě na Sommě padlo více než milion vojáků, do historie se ale zapsala také prvním použitím nové moderní zbraně – tanku,“ uvádí k tématu rozhlas.cz.
„Léto roku 1916 bylo mimořádně krvavé. Probíhala obří bitva o pevnostní systém kolem Verdunu, ruské jednotky vedené legendárním generálem Brusilovem zase útočily v mohutné ofenzivě na východní frontě. Schylovalo se však ještě k jedné obrovské válečné akci. Tou měl být soustředěný útok dohodových mocností vedený východně od francouzského města Amiens v povodí řeky Sommy,“ dodává rozhlas.cz.
Německé bunkry byly navrženy s ohledem na maximální odolnost a funkčnost. Betonová konstrukce byla obvykle zpevněna ocelovou výztuží a měla sílu odolat dělostřeleckým útokům. Jejich konstrukce zahrnovala složitý systém podzemních chodeb, které sloužily jako komunikační a zásobovací trasy. Zároveň byly vybaveny střílnami a kulomety, což umožňovalo efektivní palbu na postupující nepřátelské jednotky.
Nejdůležitější byla však jejich strategická pozice. Bunkry byly pečlivě umístěny tak, aby pokryly klíčové úseky fronty a bránily postupu Dohody. Tyto pevnosti vytvářely nedobytné překážky, které způsobily obrovské ztráty na životech a zbrzdily pokrok spojeneckých vojsk.
Reakce Dohody na tuto novou hrozbu byla pomalá a nesystematická. Ačkoli se snažila získat převahu dělostřelectvem, narážela na neúspěch kvůli odolnosti bunkrů. Také nedostatek vhodnéhohost vybavení pro průlom opevněním a nedostatek zkušeností se staly vážnými překážkami.
Německé bunkry na Sommě nakonec nejenže způsobily vážné ztráty, ale také dramaticky zpomalily postup Dohody. Tato událost měla zásadní vliv na průběh války a ukázala, že větší důraz na průzkum nepřátelských obranných pozic by mohl být klíčem k úspěchu.
I přes tragický výsledek války na Sommě nám tato událost poskytuje cennou lekci. Nepodceňujme sílu a důležitost důkladného průzkumu nepřátelských pozic a neváháme využívat technologických inovací pro zlepšení naší obrany a útoku. Vědomosti získané z minulosti nám mohou pomoci utvářet lepší a bezpečnější budoucnost.
