WHO varuje: rychlé šíření ptačí chřipky H5N1 mezi lidmi a zvířaty. Vysoká úmrtnost versus globální hrozba.
„Ptačí chřipka, známá také jako avian influenza, je vysoce infekční virové onemocnění, které primárně postihuje ptáky, ale v poslední době se ukazuje, že může představovat závažnou hrozbu i pro lidi. Nedávný přenos viru H5N1 ze savců na člověka v Texasu a narůstající počet infikovaných druhů ptáků a savců vyvolává globální znepokojení,“ uvádí news.un.org.
Příčiny a přenos
Virus ptačí chřipky se obvykle šíří mezi ptáky prostřednictvím přímého kontaktu, ale může se dostat i do vody či potravinového řetězce, kde může nakazit i jiné živočišné druhy, včetně lidí. Přenos na člověka se obvykle uskutečňuje přímým kontaktem s infikovanými ptáky nebo kontaminovaným prostředím.
Symptomy a diagnostika
U lidí se ptačí chřipka může projevovat širokou škálou respiračních příznaků, od mírného kašle po těžkou pneumonii. Symptomy mohou zahrnovat také horečku, bolest hlavy a svalů, a v těžkých případech i respirační selhání. Diagnóza se obvykle provádí na základě laboratorních testů, které identifikují specifický kmen viru.
Virus ptačí chřipky H5N1 (HPAIV) pod elektronovým mikroskopem. Zdroj: CDC / Dr. Erskine Palmer / cdc .gov (tiskový servis)
Léčba a prevence
Léčba ptačí chřipky zahrnuje antivirální léky, jako je oseltamivir, které mohou pomoci zmírnit příznaky a snížit závažnost onemocnění. Vzhledem k potenciálně vysoké úmrtnosti je důležité rychlé vyhledání lékařské pomoci při prvních příznacích nemoci. Prevence spočívá v dodržování hygienických opatření, zejména ve vyhýbání se kontaktu s infikovanými ptáky a jejich výkaly.
Role lékařů a zdravotních komplikací
Infekční specialisté a pulmonologové jsou klíčoví v diagnostice a léčbě ptačí chřipky. Významným komplikacím, které mohou z nemoci vyplývat, patří akutní respirační distress syndrom (ARDS) a další vážné respirační problémy, které mohou vést až k úmrtí.
„Jsme svědky toho, že se ptačí chřipka H5N1 stává globální zoonotickou pandemií mezi mnoha druhy zvířat,“ uvádí na webu časopisu stoplusjednicka.cz Farrar. „Nejvíce se obáváme toho, že se virus intenzivně vyvíjí a mohl by získat schopnost snadno infikovat lidi. Nejhorší by bylo, kdyby se začal šířit mezi lidmi navzájem.“
Doposud neexistuje spolehlivý důkaz, že by ptačí chřipka zvládla přenos mezi lidmi. Jak ale uvádí Farrar, úmrtnost lidí s nakažených tímto kmenem chřipky je opravdu vysoká. Podle údajů WHO se touto nemocí od roku 2003 do 1. dubna 2024 infikovalo 889 lidí v celkem 23 zemích světa. 463 z nich zemřelo, což znamená úmrtnost cca 52 procent.
„Zásadním důvodem velkého znepokojení WHO je případ ze začátku letošního dubna, kdy se člověk v Texasu nakazil ptačí chřipkou od krávy. Jde totiž o první případ, kdy se člověk nakazil virem chřipky H5N1 od jiného nakaženého savce. Ukazuje to, že evoluce viru H5N1 pokročila a vše bohužel nasvědčuje tomu, že chřipka H5N1 intenzivně hledá nové hostitele,“ píše k tématu časopis stoplusjednicka.cz.
S rostoucím počtem přenosů viru H5N1 na lidi a nárůstem zranitelných druhů zvířat, včetně nedávného překvapivého objevu infekce u ovcí a koz, zdůrazňuje Světová zdravotnická organizace naléhavou potřebu globálního monitoringu a prevence. Podle Dr. Jeremyho Farrara z WHO, ptačí chřipka „vyvolává ohromné obavy“ a vyžaduje okamžité mezinárodní spolupráce v oblasti veřejného zdraví. Vývoj vakcín a zvýšení veřejného povědomí jsou nyní klíčové pro zvládnutí této potenciálně devastující pandemie.
