Arteriální hypertenze, běžně nazývána jen hypertenze nebo zvýšený krevní tlak, je chronické onemocnění charakterizované vysokým tlakem krve v cévním řečišti.
O vysokém krevním tlaku již bylo řečeno a napsáno v různých časopisech či magazínech mnoho, ale bylo by dobré připomenout si základní a důležité informace o tomto onemocnění. Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
„Arteriální hypertenze (hypertonus) nebo zvýšený krevní tlak, je onemocnění, při kterém je chronicky (dlouhodobě) zvýšený tlak krve v cévním řečišti. Ten má přímý vztah k rozvoji mrtvice a ischemické choroby srdeční, která vede ke vzniku infarktu myokardu. Tyto choroby postihující oběhovou soustavu patří k nejčastějším příčinám úmrtí v průmyslových zemích. Arteriální hypertenzi tak lze považovat za jedno z civilizačních onemocnění, její výskyt stoupá úměrně s dosaženým stupněm civilizačního vývoje společnosti,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.
„Tento tichý zabiják přímo souvisí s rozvojem mrtvice a ischemické choroby srdeční, které jsou hlavními příčinami infarktu myokardu. Tyto onemocnění, postihující oběhovou soustavu, jsou jedním z hlavních důvodů úmrtí v průmyslových zemích a svou prevalencí stoupají v souladu s civilizačním vývojem společnosti. Například v roce 2004 připadalo v Česku na choroby kardiovaskulární soustavy až 51,4 % všech úmrtí,“ píše Wikipedia.
Epidemiologie hypertenze – obecně: Arteriální hypertenze postihuje celosvětově miliardy lidí a patří k nejčastějším chronickým nemocem. Mezi rizikové faktory patří obezita, nezdravá strava, sedavý životní styl, kouření, věk nad 65 let, dědičnost a další faktory.
Příznaky hypertenze: Hypertenze často dlouho probíhá beze zjevných příznaků, což může být nebezpečné, neboť nemoc může postupovat bez léčby. Někteří pacienti mohou trpět bolestí hlavy, závratěmi, nevolností či závratěmi, avšak tyto příznaky nejsou výrazné a mohou být zaměněny za jiná onemocnění.
Rizikové faktory hypertenze – obecně: Kromě zmíněných faktorů, jako je obezita a kouření, patří mezi rizikové faktory také vysoký příjem soli, nadměrná konzumace alkoholu, stres, nedostatečný spánek a další.
Příznaky hypertenze:
Hypertenze často probíhá bez výrazných příznaků, a právě to ji činí tak nebezpečnou. Mnoho pacientů nemá žádné známky onemocnění, což způsobuje, že hypertenze může zůstat nepozorovaná a neodhalená po dlouhou dobu. Nicméně, někteří lidé mohou projevovat určité příznaky, které mohou nasvědčovat vysokému krevnímu tlaku:
- Bolesti hlavy: Nejčastějším příznakem hypertenze jsou opakované bolesti hlavy, zejména v zadní části hlavy. Tyto bolesti mohou být způsobeny zvýšeným tlakem krve na cévy v mozku.
- Závratě: Někteří pacienti mohou zažívat závratě, zejména při prudkém stání nebo změně polohy.
- Nevolnost a zvracení: Vysoký krevní tlak může způsobit nevolnost a zvracení u některých jedinců.
- Záblesky před očima: Někteří lidé mohou pozorovat záblesky světla nebo zažívat rozmazané vidění.
- Únava a slabost: Hypertenze může vést ke zvýšené únavě a pocitu slabosti.
- Nespavost nebo narušený spánek: Někteří pacienti mohou mít problémy se spánkem nebo nespavostí.
Je důležité si uvědomit, že tyto příznaky mohou být způsobeny i jinými stavami a nemocemi, a nemusí nutně znamenat hypertenzi. Proto je důležité pravidelně navštěvovat lékaře a nechat si měřit krevní tlak, aby bylo možné včas odhalit hypertenzi.
Rizikové faktory hypertenze:
Existuje řada faktorů, které mohou zvýšit riziko vzniku hypertenze. Některé z těchto faktorů jsou ovlivnitelné, zatímco jiné jsou geneticky podmíněné nebo spojené s věkem. Mezi hlavní rizikové faktory patří:
- Obezita: Přebytečná hmotnost zvyšuje riziko vzniku hypertenze, protože s ní často souvisí vyšší hladina cholesterolu a zvýšený tlak na cévy.
- Nezdravá strava: Konzumace potravin bohatých na sůl, nasycené tuky a cukry může přispět ke zvýšení krevního tlaku.
- Kouření: Nikotin a další chemikálie obsažené v tabákovém kouři mohou zúžit cévy a zvýšit krevní tlak.
- Nedostatek fyzické aktivity: Sedavý životní styl a nedostatek pravidelné fyzické aktivity mohou přispět ke zvýšení rizika hypertenze.
- Nadměrná konzumace alkoholu: Příliš velké množství alkoholu může zvýšit krevní tlak.
- Genetická predispozice: Pokud máte blízkého příbuzného s hypertenzí, máte vyšší riziko této nemoci.
- Věk: S věkem se zvyšuje riziko hypertenze, zejména po dosažení 65 let.
- Rasa a etnický původ: Některé rasy, jako afroameričané, mají vyšší predispozici k hypertenzi.
- Stres: Chronický stres může ovlivnit krevní tlak a zvýšit riziko hypertenze.
- Další onemocnění: Některá související onemocnění, jako diabetes nebo onemocnění ledvin, mohou zvýšit riziko hypertenze.
Změny životního stylu, jako je zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita a snížení stresu, mohou pomoci snížit riziko hypertenze. Pokud máte některý z uvedených rizikových faktorů, je důležité pravidelně sledovat svůj krevní tlak a včas konzultovat s lékařem.
Příčiny hypertenze: Hypertenze může být primární, kdy nemá známou příčinu, nebo sekundární, kdy je důsledkem jiného onemocnění, jako je onemocnění ledvin, hormonální poruchy nebo užívání některých léků.
Sekundární hypertenze: Tento typ hypertenze souvisí s konkrétním onemocněním nebo stavem organismu, například s onemocněním ledvin, hormonálními poruchami, feochromocytomem nebo syndromem spánkové apnoe.
Primární (esenciální) hypertenze: Primární hypertenze je forma, která nemá známou příčinu a představuje většinu případů hypertenze.
Rozdělení dle postižení orgánů: Hypertenze se podle stupně poškození cév, očí, srdce, ledvin atd. dělí podle doporučení WHO na tři stupně:
- Hypertenze bez orgánových změn (minimální změny).
- Hypertenze s orgánovými změnami (např. fundus hypertonikus, tvorba plaků ve velkých cévách).
- Hypertenze s manifestními kardiovaskulárními projevy (angina pectoris, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda).
Následné komplikace: Nebezpečí hypertenze spočívá v jejích dlouhodobých následcích, jako jsou srdeční selhání, selhání ledvin, cévní mozkové příhody, ischemická choroba srdeční nebo ztráta zraku.
Hypertenzní krize: Hypertenzní krize je akutní stav s prudkým a extrémně vysokým krevním tlakem, který může ohrozit život a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
Diagnostika: Měření krevního tlaku: Diagnóza hypertenze se zakládá na opakovaném měření krevního tlaku. Často je potřeba sledovat tlak po delší dobu, aby bylo možné potvrdit diagnózu.
Klasifikace hypertenze:
| Krevní tlak | Systolický [mmHg] | Diastolický [mmHg] |
|---|---|---|
| Ideální hodnoty | 120 | 80 |
| Normotenze | 140 a méně | 90 a méně |
| Mírná hypertenze | 140–179 | 90–104 |
| Středně těžká hypertenze | 180–199 | 105–114 |
| Těžká hypertenze | 200 a víc | 115 a víc |
| Izolovaná systolická hypertenze | 160 a víc | 89 a méně |
(Tab. 1., dle aktuálních WHO).
Terapie: Léčba hypertenze spočívá ve změně životního stylu, jako je redukce hmotnosti, zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita a omezení soli a alkoholu. V některých případech je nutná také medikamentózní terapie.
Medikamentózní terapie: Používají se různé léky na snížení krevního tlaku, včetně diuretik, beta-blokátorů, ACE inhibitorů, AT1 antagonistů a dalších.
Hypertenze rezistentní na terapii: U některých pacientů může být hypertenze rezistentní na standardní léčbu, a to i přes kombinaci více léčiv. V takových případech je třeba hledat a řešit příčiny rezistence, jako jsou přidružená onemocnění (hyperaldosteronismus, feochromocytom, syndrom spánkové apnoe, chronické onemocnění ledvin, stenóza renální arterie).
Insomnie: když spánek uniká do tmy
„Arteriální hypertenze je vážným zdravotním problémem moderní doby. Je nezbytné dbát na prevenci a včasnou diagnostiku, a pokud je nemoc již přítomna, dodržovat lékařské pokyny a změny životního stylu pro efektivní řízení hypertenze a minimalizaci jejích následků. Zdravý životní styl, pravidelná kontrola u lékaře a dodržování léčby jsou klíčové pro udržení zdravého srdce a oběhového systému,“ uvádí k tématu portál wikiskripta.eu.
