Přesto, že má ČR mnoho chytrých vědců, úspěšných nápadů se v praxi moc neprosadí. Jedním z důvodů je nízký počet tzv. spin-off firem.
Spin-off firmy jsou společnosti, které mají za úkol přenést nějaký vědeckovýzkumný nápad do praxe. Například zajistit, aby se objev nějakého nového léku dostal až do lékárny. Velkým problémem pro rozvoj těchto firem je především byrokracie.
„V Česku je v porovnání s jinými státy v oblasti zakládání spin-off firem neskutečná byrokracie. Vedle toho se řada vědecko-výzkumných institucí bojí spin-offy zakládat či rozvíjet. Podpora státu se pak soustředí především na soft záležitosti jako třeba cestovní výdaje, což je nedostatečné. Pokud by tyto hlavní překážky zmizely, byly bychom v oblasti transferu mnohem úspěšnější,“ upozorňuje Martin Fusek, člen představenstva spolku Transfera, který se přenosem nápadů do praxe zabývá.
V České republice existuje 84 firem, jejichž cílem je využití vědeckých poznatků v komerční sféře. Ročně jich u nás vzniká přibližně kolem 6. Například v Rakousku je to až čtyřnásobek. Data vychází z právě dokončené analýzy spolku Transfera, který se spin-off společnostem věnuje.
„Spin-offy jsou firmy, které zakládají většinou vědecko-výzkumné instituce kvůli tomu, aby efektivně posunuly objevy a vynálezy do praxe. Tomu pomáhá tzv. transfer technologií, tedy zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká,“ upozorňuje Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera.
Nejčastěji zakládají spin-off firmy univerzity a ústavy Akademie věd ČR. V České republice se daří zejména společnostem zaměřeným na ICT, naopak například oblast biotechnologií je zastoupena velmi málo.
Nejvíce spin-off firem má Masarykova univerzita v Brně, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Karlova v Praze, nebo Vysoké učení Technické v Brně. Vedle vysokých škol je v zakládání spin-off úspěšný zejména Ústav organické chemie a biochemie AV ČR díky své dceřiné společnosti IOCB Tech. Podle Evy Janouškovcové však počet rozhodně není nejdůležitější.
„Samotný počet spin-off firem neříká vůbec nic o jejich přínosu či úspěšnosti. Například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který co do počtu spin-offů nijak nedominuje, založil společnost DIANA Biotechnologies, jež spolu s firmou GeneSpector z Univerzity Karlovy patří ke komerčně nejúspěšnějším v Česku,“ vysvětluje Janouškovcová.
Přínos spin-off firem pro národní ekonomiky v poslední době vnímá řada evropských zemí. Státy jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky a pobídky pro jejich vznik a fungování jako je například přímá podpora platů, či daňové úlevy pro zaměstnavatele typu spin-off. Takové pobídky v Česku chybí.
Umělá inteligence pomáhá při dopravních nehodách. MotionsCloud a Bosch ohlašují unikátní spolupráci
„Podpora transferu znalostí a konkrétně zlepšení podmínek pro vznik výzkumných spin-off firem patří k prioritám této vlády, jmenovaným ve společném programovém prohlášení. Pracujeme na různých podobách podpory, které se pokusíme prosadit. Podstatná změna ale musí nastat i u samotných výzkumných pracovišť. Často slýchám, že komercializaci výsledků výzkumné činnosti brání zásada péče řádného hospodáře. To musíme vnímat obráceně: kdo netransferuje, ačkoli má výsledky, které by bylo možné uplatnit v praxi, nejedná s péčí řádného hospodáře,“ dodává ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Uvedená data vychází z interní analýzy spolku Transfera, který sdružuje vědecko-výzkumné organizace věnující se transferu technologií, spin-off firmy a další subjekty přispívající k využití duševního vlastnictví v praxi.
