Rodiče a učitelé na základních školách: kde je skutečná hranice mezi výchovou dětí a lékařskou péčí?
Tématu se dnes věnovala redaktorka našeho magazínu Nikola Macáková s odkazem na uvedené citace a zdroje s tím, že ve školách 1. a 2. stupně se objevuje alarmující trend, kdy někteří učitelé, bez lékařského vzdělání, doporučují rodičům užívání léků pro děti, které vykazují známky neposlušnosti. Příběh mladé maminky, jejíž dcera byla na základní škole pod tlakem ohledně užívání léků, se stal symbolem frustrace mnoha rodičů. „Dcera už léky na zklidnění užívala, ale teď je nemá a prý je na děti strohá, tak jestli ji je zase nechci léky dát?! Napsala třídní učitelka matce nezletilé žákyně. Odpověď matky; Ne, nechci! Musí se naučit pracovat se svými emocemi a ne, že ji budu ládovat léky!“ uvedla matka v jednom z komentářů na sociální síti, která se cítila bezradná.
Tento incident odhaluje hlubší problém v přístupu některých učitelů k dětem, zejména těm s ADHD. Rodiče, kteří se snaží o nejlepší pro své děti, často narážejí na zdi nepochopení a nedostatečné podpory ze strany škol. Na mnoha školách (jako dle soukromé zkušennosti naší redaktorky například jedna nejmenovaná základní škola v severočeském Litvínově, se děti s odborně diagnostikovanou ADHD ocitají bez jakýchkoli úlev či speciálních opatření. Tímto způsobem se zvyšuje riziko, že se takové děti cítí izolované a nedoceněné, což může mít vážné důsledky pro jejich psychické zdraví.
Jak se chovat k dětem s ADHD? Příběh matky 13letého chlapce: podpora a porozumění nestačí
PhDr. Vera Nemesh, klinický dětský psycholog, se tématu věnovala podrobně a upozornila na fakt, že učitelé by měli mít jasné hranice ve svých doporučeních.
„Chtěla jsem se vymezit proti množství domácích úkolů, které mé dítě dostává. V ředitelně na mě nastoupilo několik lidí a já cítila, jak mě odhodlání a síla opouští. Když spustili svou lavinu argumentů, najednou jsem všechny ty své zapomněla. Srdce mi tlouklo až v krku a tváře mi hořely. Nevyjednala jsem vůbec nic a odcházela z ředitelny naštvaná a ponížená,“ uvedla dětská psycholožka v příspěvku na sociální síti.
„Učitelka mateřské školky si se mnou domluvila schůzku, že je třeba něco pořešit kvůli synovi. Překvapilo mě, že v místnosti ale nebyla jen učitelka, ale i asistentka pedagoga a ředitelka. Co se to tu děje? říkala jsem si. Najednou se do mě všechny střídavě pustily, že syn vůbec nespolupracuje při společných aktivitách a že je zralý na psychofarmaka. Požadovaly po mě důkladnější psychologické vyšetření a medikaci. Ředitelka dokonce začala vyjmenovávat, která psychofarmaka by můj syn mohl užívat, ačkoliv na něco takového nemá vzdělání ani oprávnění. Syn měl diagnostikováno ADHD, vykazoval i lehce autistické rysy. Nejraději si hrál sám. Byl introvertní, nikomu neubližoval. Z jejich nátlaku jsem byla tak v šoku, že jsem prakticky nevěděla, co říci. Cítila jsem, jak se celá vnitřně třesu. Od té doby jsem na jednání s učitelkami posílala zásadně jen manžela. Zajímavé je, že s ním jednali úplně jinak. Uctivěji, s respektem, bez sebemenších známek nátlaku,“ sdělila psycholožce jedna z maminek.
„Toto jsou příběhy skutečných žen,“ reagovala psycholožka.
„Jak je vidno, při jednání se školou (někdy i školkou) je často náročné udržet si sebevědomí a schopnost argumentovat, zejména pokud se ocitnete v situaci, kde je přítomna početní převaha ze strany školy nebo dokonce i zcela nepřípustné prvky nátlaku,“ doplnila klinická dětská psycholožka PhDr. Vera Nemesh s odkazem na související téma „Jak se chytře připravit na osobní jednání se školou?„ o kterém píše web adhadimama.cz.
Jak se tedy chytře připravit na osobní jednání se školou?
Zeptejte se na účastníky schůzky
„Předem si zjistěte, kdo bude na schůzce přítomen. Pokud nesouhlasíte s přítomností některých osob, máte právo jejich účast odmítnout!“ uvádí web adhadimama.cz.
Vezměte s sebou podporu
Přítomnost sebevědomého partnera nebo jiné podpůrné osoby může změnit dynamiku jednání. Bohužel, někdy jsou pánové bráni s větším respektem, a tak může být užitečné mít někoho takového po svém boku.
Vyhněte se obhajování na emocionální úrovni a sjednejte si respekt
Snažte se držet faktů a věcných argumentů. Emocionální reakce mohou být v takových situacích přirozené, ale udržení věcné roviny vám pomůže zůstat soustředění a věrohodní. Pokud cítíte, že vás zaplavují emoce a nejste schopna se věcně hájit, mějte pro tento případ domluvené znamení se svým partnerem, který může převzít slovo za vás. Pakliže pocítíte nátlak nebo jiné nevhodné jednání z protistrany, upozorněte dotyčného, že si tento způsob komunikace nepřejete.
Jak chránit vzdělání našich dětí: co dělat, když učitel neovládá výuku?
Nahrávejte průběh schůzky
Pokud máte obavy z nátlaku, můžete si průběh schůzky nahrávat, a to bez svolení a informování o něm! Umožňuje to § 88 NOZ. Funkci diktafonu dnes mají i mnohé chytré telefony. Nahrávka pak může sloužit jako důkazní materiál pro Českou školní inspekci nebo zřizovatele školy.
Připravte si argumenty předem
Připravte si body, které chcete na schůzce projednat. Pokud máte obavy, že byste mohli zapomenout nebo být zaskočeni, sepište si i své argumenty heslovitě na papír a vezměte si je s sebou. Ne, není to ostuda. Je to lepší než litovat poté.
Vyžádejte si čas na reakci
Pokud cítíte, že je na vás vyvíjen tlak nebo že nemáte dostatek informací k okamžitému rozhodnutí, požádejte o čas na rozmyšlenou. Máte právo odložit rozhodnutí a poradit se s dalšími osobami!
Přizvěte odborníka
Pokud se jedná o složitější téma nebo víte, že bude obzvláště těžké se vzájemně dohodnout, zvažte přizvání nezávislého odborníka, který vám může poskytnout podporu a nezávislý názor. Věděli jste, že jím může být například pracovník Pedagogicko-psychologické poradny?
Poznamenejte si průběh schůzky
Po schůzce si napište poznámky o tom, co bylo projednáno, jaké argumenty byly použity a jaké závěry byly dosaženy. To vám pomůže při případných dalších jednáních nebo při hledání další pomoci.
Uvolněte strach a zvědomte svůj záměr
„Uvědomte si, že jdete na jednání s dobrým úmyslem – hájíte zájmy svého dítěte. Připomínejte si své důvody a to, že máte právo na otevřenou a respektující komunikaci. Pokud se obáváte, že schůzku neustojíte, mohu Vás na ni mentálně připravit. Strach z autorit či z neschopnosti efektivní komunikace lze uvolnit – minimálně částečně – formou práce s podvědomím, a to i během jednoho online setkání se mnou. Dostanete také mentální hack, jak nepříjemné pocity před schůzkou srazit a udržet nervozitu na uzdě i v jejím průběhu,“ dodává web adhadimama.cz.
Děti s ADHD potřebují podporu nejen doma, ale také ve škole, a to především! Ignorování jejich specifických potřeb může vést k dalšímu zhoršení jejich chování, což si mnozí učitelé neuvědomují. Vzniká tak začarovaný kruh, kde se děti stávají oběťmi systému, který je měl chránit. Rodiče zůstávají bezradní.
Puberta a ADHD: navigace v moři školních emocí a impulzivity
Rodiče by měli být více informováni o tom, jak se postarat o své děti a jaké mají možnosti. Školy by měly vyvíjet tlak na zlepšení přístupu k dětem s ADHD a začít vzdělávat své učitele, aby dokázali rozpoznat potřeby těchto dětí. Vzájemná komunikace mezi školou a rodiči je klíčová, pokud chceme zajistit zdravější a šťastnější vývoj našich dětí.
Bezpečné prostředí ve školách je pro děti zásadní, a proto je důležité, aby se rodiče a učitelé sjednotili ve snaze o lepší pochopení a podporu. Pokud se nám podaří společně vytvořit takové prostředí, můžeme očekávat, že se děti budou cítit šťastnější a uvolněnější, což se pozitivně odrazí na jejich výkonu a chování.
