V Česku působí na všech typech škol přes 150 tisíc pedagogů. To ale nestačí. Podle odhadů jich české školství postrádá dalších šest tisíc.
Nedostatek učitelů v Česku je dlouhodobý problém. Průzkum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z roku 2019 uvádí, že chybí zejména učitelé matematiky, fyziky, chemie nebo informatiky. Najít například fyzikáře trvá školám průměrně rok. Problém hlásí i střední odborné školy. „V naší škole působí nyní celkem 160 pedagogů, z toho je 66 učitelů odborného výcviku –mistrů. Ve škole teorie nám nyní nejvíce chybí učitelé odborných stavebních předmětů, matematiky, fyziky a ICT. V úseku odborného výcviku bychom aktuálně potřebovali především svářeče a instalatéra, ale ani ostatní řemeslné učební obory na tom nejsou lépe. V průběhu několika málo následujících let budeme hledat pedagogy pro další řemesla, protože několik současných mistrů je v předdůchodovém věku,“ popsal Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Velké problémy mají střední odborné školy vychovávající budoucí řemeslníky
Právě věková struktura učitelů je velkým problémem českého školství. Podle zprávy MŠMT přesahuje průměrný věk pedagogů 47 let. Stárnoucí generaci nemá kdo nahradit. „Věkový průměr našich pedagogů je těsně nad 50 lety. Skuteční odborníci stárnou, odcházejí do důchodu a aktuálně je nemá kdo vystřídat. Mladých začínajících pedagogů se nám moc nehlásí, jsou spíše výjimkou. Absolventi pedagogických fakult mají skvělé všeobecné vzdělání a bez problémů se velice dobře uplatní mimo školství za lepších podmínek, zejména těch platových,“ uvedl Miloslav Janeček.
Platové podmínky jsou podle ředitele jedné z největších odborných škol v Česku klíčovým důvodem, proč se mladí za katedru nehrnou. „Srovnáme-li platy učitelů na středních odborných školách a kvalitních řemeslníků, rozdíly jsou zásadní. Průměrný plat učitelů teorie i s nenárokovými složkami se pohybuje přibližně do 53 tisíc korun, u učitelů odborného výcviku je to ještě o 10 tisíc méně. Dobrý řemeslník si přitom může měsíčně přijít i na dvakrát tolik,“ vysvětlil.
Zájem o řemeslné obory v posledních letech stoupá, odborné školy mají naplněnou kapacitu, v loňském roce musely odmítat zhruba polovinu uchazečů a letos nebude situace jiná. I navzdory personálním problémům tak musejí školy fungovat stoprocentně. „Řada učitelů nám sice chybí, ale na chodu školy to pochopitelně nemůže být znát. Všechny hodiny, které mají naši žáci v rozvrhu, musíme odučit. V řadě případů je to za cenu přesčasových hodin učitelů,“ sdělil Miloslav Janeček.
S obsazováním pozic pomáhají středním odborným školám řemeslné cechy i spolupracující firmy. Budoucí řemeslníky často učí ti současní.
„Právě firmy a cechy jsou schopny nám někdy pomoci při řešení personálních problémů, například řemeslník, který celý život pracoval ve svém oboru na stavbách, se někdy nechá přemluvit, aby šel na konec své profesní kariéry učit a předávat své zkušenosti. Učitelé odborného výcviku musí mít pochopitelně výuční list ve svém oboru, pokud možno maturitu a také doplňující pedagogické studium. Někteří učitelé odborného výcviku u nás pracují pouze na část úvazku a k tomu mají ještě svoji firmu, případně pracují jako OSVČ ve svém oboru,“ uvedl Miloslav Janeček.
„Učňák“ už není jistota. Pro budoucí středoškoláky je málo míst
Pokud se situace nezmění, některé obory budou muset školy ze své nabídky vyškrtnout. „Jsem optimista, věřím, že k tomu nedojde, ale řešit personální problémy je rok od roku obtížnější. Jde zejména o odborné předměty a zcela jistě o odborný výcvik u stavebních řemesel. Bylo by dobré, kdyby stát nalezl lepší možnosti, jak motivovat technické odborníky k účasti na výuce nastupující mladé generace,“ uzavřel Miloslav Janeček.
