Onemocnění srdečních chlopní patří mezi vážné diagnózy, avšak moderní medicína přináší naději v podobě efektivních operačních zákroků.
„Onemocnění srdečních chlopní je jednou z velice vážných diagnóz. V průběhu věku pravděpodobnost, že onemocníte touto chorobou stoupá. Nad 75 let může být nemocných s touto vadou až 12%. Původ tohoto onemocnění může být různý, jedná se o především o degenerativní onemocnění srdečních chlopní, méně časté je oslabení chlopně po prodělaném zánětu,“ uvádí v úvodu k tématu medicínský portál symptomy.cz.
V tomto redakčním článku se zaměříme na diagnostiku, průběh operace a klíčové kroky v procesu rekonvalescence pacientů po zákroku.
„Chlopně postihuje například nedomykavost nebo zúžení. Nejčastěji je postižena aortální chlopeň (příznaky jsou omdlévání, bolest na prsou, dušnost), dále se jedná o mitrální chlopeň (zde je hlavní příznak dušnost). Chlopeň se může vyměnit buď celá a nahradit se umělou alternativou a nebo se může stará nechat a provést se na ní plastika a upravit, aby opět dobře fungovala,“ vysvětluje v krátkosti portál symptomy.cz.
Diagnostika: od odhalení k operačnímu plánu
Diagnostika onemocnění srdečních chlopní začíná důkladným klinickým vyšetřením a posouzením pacientových stížností. Lékaři využívají různé diagnostické metody, včetně echokardiografie, CT nebo MRI. Tyto metody umožňují lékařům přesně určit povahu a závažnost chlopenních vad, což je klíčové pro následnou tvorbu individuálního operačního plánu.
Operační zákrok: od přípravy po chirurgický výkon
Před samotným zákrokem prochází pacient přípravou, která zahrnuje detailní instrukce od lékařů a zdravotního personálu. Během operace srdeční chlopně jsou chirurgové schopni buď opravit poškozenou chlopeň nebo ji nahradit umělou chlopní. Moderní techniky umožňují minimálně invazivní přístup, což zkracuje dobu rekonvalescence a minimalizuje riziko komplikací.
Chlopenní operace. Zdroj/grafika: symptomy.cz (tiskový servis)
Kardiochirurgové využívají inovativní technologie, jako je robotická chirurgie nebo kardiopulmonální bypass, aby minimalizovali invazivitu a zároveň zajistili optimální výsledky. Zákrok je sledován neinvazivními monitorovacími přístroji, které poskytují okamžité informace o srdeční činnosti.
Čas postupuje a není třeba obávat se výrazných jizev na hrudi, i když jsou situace, kdy to nelze zcela předejít. V současné době se nejčastěji využívají dvě operační řešení pro problémy s chlopněmi srdce. První z nich je známé jako minitorakotomie, kdy chirurg provede menší řez na hrudi a pomocí specializovaných nástrojů provede výměnu chlopně. Druhou možností je katetrizační metoda, při které je chlopeň opravena pomocí katétru zavedeného z kyčelní tepny. Tato metoda je vyhrazena pro specifické případy, jako jsou stenózy (zúžení), vývojové vady nebo situace, kdy by tradiční chirurgický zákrok představoval vysoké riziko.
Podle náročnosti může trvat operace několik hodin. Bezprostředně po operaci budete 24 hodin pod dohledem s umělou plicní ventilací a pod neustálým monitorováním. Po uplynutí této doby budete odpojeni od ventilace a přesunuti na jednotku intenzivní péče, kde zůstanete 1 až 3 dny. Následně je klíčová rychlá a cílená rehabilitace. Po převedení na standardní pokoj budete pod lékařským dohledem, kde budou upravovány léky a stehy budou odstraněny před propuštěním. Celková doba hospitalizace se pohybuje kolem 10 až 12 dnů.
Princip operace chlopní
„Snahou lékařů je zachovat chlopeň – je-li to možné, provést plastiku chlopně. Pokud už plastika není možná, chlopeň je nahrazena chlopenní protézou. Operace se provádí většinou ze střední sternotomie (protětí hrudní kosti uprostřed) a po kanylaci a spuštění mimotělního oběhu se operuje na nebijícím srdci. Operatér otevře patřičný srdeční oddíl nebo aortu a prohlédne si stav chlopně, pokud nejsou cípy patologicky postiženy, zvolí operatér příslušný druh plastiky. Ta ve většině případů obnáší našití tkaného kroužku, který je speciálně upravený a napuštěný, nad postiženou chlopeň, a tím jí vrátí předchozí tvar a velikost. Pokud není možná plastika a cípy jsou již velmi postižené, zvolí operatér náhradu buďto biologickou nebo mechanickou protézou. Pacient je vždy před operací informován o možnostech řešení a může si sám zvolit druh chlopenní náhrady. Pokud pacient nepreferuje určitý typ chlopně, rozhodne operatér dle věku pacienta a dalších kritérií. Operace pokračuje odstraněním postižené chlopně a vyčištěním původního místa, kde se chlopeň nacházela. Po našití chlopně se uzavře suturou příslušný srdeční oddíl, obnoví se srdeční činnost a po dekanylaci a ošetření preparací a potencionálních míst možného krvácení se uzavře hrudník po anatomických vrstvách,“ uvádí k tématu lékaři z Fakultní nemocnice v Ostravě.
Transkatétrová implantace aortální chlopně (TAVI)
„V rámci Heart teamu se kardiochirurgie podílí na transkatétrových implantacích umělých chlopní u pacientů s aortální vadou, vzácněji i vadou mitrální chlopně. Jedná o intervence, které jsou určeny nemocným vyššího věku nebo pacientům s vysokým rizikem klasické operace. Tyto výkony jsou prováděny bez použití mimotělního oběhu a pokud je to možné, také bez nutnosti celkové anestezie. Umělá chlopeň je složena v úzkém katétru, kterým se z vpichu přes tepnu v třísle zavede do oblasti nemocné chlopně. Zde se po vysunutí z katetru rozvine a původní chlopeň nahradí. Pokud nelze použít stehenní tepnu, je zvolen jiný přístup. Obvykle se jedná o přístup přes podklíčkovou tepnu, srdeční hrot nebo vzestupnou aortu. Tyto přístupy jsou zajištěny chirurgickou preparací v celkové anestezii,“ dodávají lékaři a kardiologové na nemocničním webu fno.cz.
Rekonvalescence: klíčová fáze po operačním zákroku
Po operaci srdeční chlopně je klíčové sledování pacienta v intenzivní péči, kde se monitorují vitální funkce a zajišťuje se adekvátní bolestivá péče. Postupně je pacient přesunut na oddělení, kde je pod dohledem odborného personálu. Fáze rekonvalescence zahrnuje rehabilitaci, fyzioterapii a individuálně přizpůsobený plán návratu k běžnému životu.
Jak správně procházet rekonvalescencí
Pacienti po operaci srdeční chlopně by měli respektovat doporučení lékařů a dodržovat rehabilitační plán. Důležité jsou pravidelné návštěvy lékaře a dodržování předepsaných léků. Postupné zvyšování fyzické aktivity je klíčové, a proto je vhodné konzultovat s fyzioterapeutem.
Naděje na nový život
Operace srdeční chlopně představuje zásadní krok k obnovení kvality života pro pacienty s tímto onemocněním. Moderní medicína a chirurgie přinášejí inovativní přístupy, které minimalizují rizika a urychlují proces rekonvalescence. Důsledná spolupráce mezi pacientem a lékařem je klíčová pro úspěšné překonání této náročné etapy zdravotního procesu.
