V České republice žije více než 2,5 milionu alergiků.[1] S blížícím se jarním obdobím a nástupem pylové sezóny začne „trápení“ s alergickou rýmou až čtvrtině Čechů.[2]
Mnoho lidí však své příznaky podceňuje a mylně je přisuzuje nachlazení. Neléčená alergie ale může vést až k průduškovému astmatu. Odhaduje se, že počet alergiků bude stoupat – podle dat bude v roce 2025 více než 50 % Evropanů trpět nějakou formou alergie.[3] Diagnostika onemocnění je přitom rychlá a jednoduchá.
Jarní sezóna klepe na dveře, ale alergici ji příliš neocení, ba naopak. Mezi nejčastější příznaky, s nimiž se v tomto období potýkají, patří svědění těla, vodnatá rýma nebo kýchání. Velmi často se může přidat i zánět spojivek. Pacienty dokáže potrápit také teplota, únava a vyčerpání. Podle průzkumu vnímají alergii jako obtěžující až 2/3 Čechů.[4] V Evropě se s touto nepříjemnou diagnózou setkalo až 150 milionů lidí.[5] Pro porovnání – například v Německu se s alergií léčí 30 % osob[6], ve Velké Británii je to téměř polovina obyvatel.[7]
Přečtěte si také: Použití platební karty manžela nebo manželky je zakázané. Když vám ji půjčí, hrozí vám i blokace účtu
Alergie není banální onemocnění
„Alergie je vlastně nepřiměřená reakce imunitního systému. Zpočátku si ji mnoho lidí může plést s nachlazením, a tak většina pacientů přichází na cílené alergologické vyšetření pozdě. Mezi typické příznaky se řadí zarudnutí pokožky, svědění kůže a očí i otoky. Proto alergii nedoporučuji v žádném případě přecházet – v nejvážnějších případech může nastat až život ohrožující stav – anafylaktický šok,“ varuje MUDr. Martin Hospodka, vedoucí lékař alergologie a imunologie z Canadian Medical, a dodává: „Významnou roli hraje i rodinná anamnéza. Pokud jsou oba rodiče alergici, šance, že se s ní bude léčit i jejich potomek, je více než 50%.“
Pylové alergeny jsou nejrozšířenější
Pylové alergeny se do těla dostávají velmi snadno, na svědomí posléze mívají takzvané inhalační alergie. Zdrojem pylu jsou zejména trávy, obiloviny, stromy a byliny. „Pylové neboli inhalační alergie se do těla dostávají skrze dýchací cesty. Jejich závažnost souvisí s koncentrací pylu. Jedná se o velmi nebezpečné formy alergie, jelikož se mohou rozvinout až v astma. Naštěstí jsme schopni pomocí alergologických testů včas určit diagnózu a pacienta začít léčit. Léčba závisí na konkrétním druhu alergie a její intenzitě,“ přibližuje MUDr. Martin Hospodka.
I přesto, že genetické predispozice hrají velkou roli, můžeme i my sami ovlivnit, zda se s alergií budeme léčit. Mezi rizikové faktory rozvoje onemocnění totiž patří i kouření, obezita, nedostatek fyzické aktivity nebo nezdravá strava.
Přečtěte si také: Čechům teď do schránek chodí nepříjemný dopis od finančáku. Úřad řeší slevu, kterou používá každá rodina
Laboratorní vyšetření odhalí až 295 alergenů
Pokud máme podezření na alergii, můžeme si pomocí laboratorního testu nechat z malého množství krve vyšetřit najednou až 295 alergenů. Jedná se v současnosti o jediné vyšetření, které umožňuje prověřit takto široký profil alergií pacienta.
