Před 40 lety – Historické výročí Československého teplotního rekordu z července 1983. Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
„V těchto dnech si připomínáme jedinečný moment, který zanechal stopu v meteorologických dějinách. Přesně před 40 lety, dne 27. července 1983, meteorologové zaznamenali na území tehdejšího Československa teplotu přesahující 40 °C. Avšak celé léto toho roku nebylo obvyklé – bylo nezvykle teplé ve srovnání s jinými léty,“ informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Léto roku 1983:
Před rokem 1983 byla nejvyšší oficiální zaznamenaná teplota v Československu 39,8 °C z jižního Slovenska. Července 1983 však několik meteorologických stanic ve středních a jihozápadních Čechách zaznamenalo nejvyšší teplotu přes 40 °C, a to i nad tuto hranici.
Stanice Praha-Uhříněves hlásila nejvyšší teplotu 40,2 °C, což se stalo novým teplotním rekordem pro Československo (později pouze pro Českou republiku) platným až do roku 2012.
Léto 1983 ve srovnání:
„Léto 1983 bylo nejteplejším létem za posledních více než 110 let, tedy za období 1870 až 1982, měřeno průměrnou letní teplotou v Praze-Klementinu. Nicméně, v porovnání s léty 2015 až 2022, nebylo léto 1983 tak studené. Žádné léto v tomto období se nepřiblížilo chladu léta 1983. Průměrná letní teplota v Praze-Klementinu v roce 1983 činila 20,8 °C, což překonalo dosavadní rekordní průměrné teploty z let 1947 a 1950. Naopak léto 1978 mělo průměrnou teplotu 17,6 °C a léto 1980 17,8 °C,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
„Zajímavé je, že teplotní rekord z roku 1983 vydržel až do roku 2012, kdy byla v Dobřichovicích naměřena teplota 40,4 °C. V roce 2015 se překročila hranice 40 °C v Řeži u Prahy,“ dodává ČHMÚ v tiskové zprávě.
Dopady na přírodu a zemědělství: Extrémně vysoké teploty v létě 1983 měly významné dopady na životní prostředí a zemědělství. Vysychání řek a potoků, snížení hladiny vodních nádrží a problémy s dodávkami pitné vody byly některými z problémů, které se objevily. Pevná půda a nízká úroveň srážek vedly k suchu, což mělo negativní dopad na zemědělskou produkci, a to zejména na úrodu obilovin.
Požáry a lesní škody: Vysoké teploty spolu s suchem přispěly k vzniku řady požárů po celém území tehdejšího Československa. Lesní požáry byly obzvláště destruktivní a způsobily významné škody na přírodě a lesním hospodářství.
Zdravotní dopady: Extrémní horko mělo významný vliv na lidské zdraví. Bylo hlášeno mnoho případů úpalu a dehydratace, zejména u starších osob a lidí, kteří museli pracovat venku v horkých podmínkách.
Dlouhotrvající vlna tepla: Léto 1983 bylo pozoruhodné tím, že extrémní teploty trvaly po celé léto. Vysoké teploty a suché počasí se v různých oblastech udržovaly po mnoho týdnů, což vedlo k rekordně dlouhé vlně tepla.
Reakce veřejnosti a ochlazující efekty: Parné léto roku 1983 vyvolalo široké diskuse o klimatických změnách a otázkách životního prostředí. Různé iniciativy a programy byly zahájeny, aby se lidé učili lépe zvládat vlivy extrémního počasí a minimalizovali jeho dopady na životní prostředí.
Týdenní předpověď počasí pro Českou republiku od: 22. – 30. července
Tyto informace doplňují obraz o parném létě roku 1983 a ukazují, že extrémní počasí může mít dlouhodobé a široce rozšířené dopady na společnost a přírodu.
Takový je příběh výjimečného léta, které nám zanechalo teplotní rekordy a dodnes nám připomíná, jak extrémní počasí u nás může být.
