Mimozemšťan mezi námi: Jak návštěvník z jiné galaxie navštívil českou Sněmovnu a nestačil se divit.
Z pozemského pohledu je česká politika bizarní. Z pohledu z jiné planety? Totální surrealismus s příměsí dadaismu, kde se volby mění v performance a debaty připomínají kvantovou hádanku. A právě takovou zkušenost popisuje mimozemšťan Zlgnax, který se inkognito vydal na návštěvu českého parlamentu. Tématu se dnes věnoval externí redaktor našeho magazínu Jiří May.
Navštívil jsem vaši Poslaneckou sněmovnu. Procházel jsem mezi lavicemi, sledoval předvolební kampaně, poslouchal debatu o důchodové reformě, a dokonce jsem se stal svědkem hlasování o zákazu kouření bublinkové vody. A po tom všem vám musím říct jediné: ano, i u vás máte mimozemšťany. Jen je zřejmě nedokážete rozeznat.
Kampaň jako divadelní zkouška absurdna
Na mojí planetě dělíme politiku na dvě základní kategorie: řízení státu a plané řeči pro kamery. Vy jste to však pojali zcela opačně. Vaše volební kampaně? To je čisté umění – něco mezi experimentální operou a pouličním představením v dada stylu. Představte si operu, kde se místo zpěvu máchá letákem.
Jeden kandidát z plna hrdla volá: „Chceme změnu!“, a přitom už dvakrát seděl v premiérském křesle. Jiná strana se zaklíná tím, že je „nová“, ačkoliv její předseda pamatuje geologické vrstvy s trilobity. Billboardy slibují „klidnější Česko“, zatímco tvář politika, který na nich září, ještě před týdnem v televizi řvala na jeptišku.
Debata nebo meziplanetární zkrat
Usadil jsem se ke sledování politické debaty. Moderátor sotva stačil pronést pár vět – a pak to vypuklo. Slovo si vzali kandidáti a přehlídka mohla začít:
„Vy lžete!“
„Ne, vy lžete víc!“
„Já jsem lhal první, takže mám pravdu!“
Na naší planetě bychom tomu říkali kvantová demagogie – nikdo si pořádně nepamatuje, co kdo řekl, ale všichni mají pocit, že vyhráli. Když padla otázka na školství, jeden z politiků odpověděl: „Já jsem si školu odmakal!“ A já se ptám – to ji stavěl? Zametal chodby? Nebo snad těžce makal tím, že se učil?
Sněmovna jako cirkus se špatnou klimatizací
Vaše Poslanecká sněmovna mi připomněla náš Meziplanetární kongres – v době, kdy se už rozpadal. Jenže zatímco my tenkrát řešili rozmnožování plísní, vy jste vedli vášnivou debatu o dani z tichého vína. Seděl jsem v koutě a sledoval hlasování. Jeden poslanec hlasoval rovnou za tři. Druhý hlasoval hlavou, protože měl obě ruce plné mobilního telefonu. A třetí zahlasoval proti vlastnímu návrhu – omylem.
A co následovalo? Nic. Všichni pokračovali, jako by se nic nestalo. Jak říkáte vy – „jedeme dál“.
Zákony, ze kterých se kroutí i chapadla
Na naší planetě se zákony vejdou na jednu stránku. U vás jeden zákon zabírá padesát stran – a každý má tři různé výklady. Zákon o ochraně veřejného prostoru? Obsahuje výjimku pro výjimku výjimky. Zákon o státní službě má tolik poznámek pod čarou, že by z nich šla vydat samostatná kniha. A zákon o odpovědnosti politiků? Prosím vás… To je jako psát zákon o odpovědnosti počasí.
Ufonů je mezi vámi víc, než si myslíte
Někteří vaši politici mají zvláštní mimiku, jiní reptiliánsky působící pleť. Nejasný původ? Samozřejmost. A schopnost přežít libovolný skandál? Nezpochybnitelná. Jeden z nich má jazyk, který se dvakrát překlápí, než něco řekne. Jiný začne blikat, když se rozčílí.
Zlgnaxův hvězdný report: politická korektnost na planetě Zemi. Komedie, nebo tragédie?
Přitom vy stále čekáte, že mimozemšťané přiletí v létajícím talíři, vystoupí a pozdraví: „Nazdar!“ Ale to je omyl. Oni už jsou tady. Kandidují do Senátu.
Zlgnaxova závěrečná rada lidem z Česka
Vážení obyvatelé České republiky, máte krásnou zemi, výjimečný smysl pro humor a politiku, která by klidně mohla běžet jako reality show. Chcete ode mě radu?
Až příště uvidíte někoho, kdo mluví nesrozumitelně, nikdy neodstoupí, a bez problémů dýchá i v prostředí nasyceném výbušnými látkami – nekřičte na něj „Pryč s ním!“. Možná je to můj bratranec. Nebo váš premiér.
