Angina pectoris (AP) je onemocnění spojené se srdečním svalstvem, které je často známo jako bolest na hrudi.
Jedná se o typický příznak ischemické choroby srdeční, kdy je zásobování srdce krví omezeno nedostatečným průtokem krve přes koronární tepny, což může mít vážné následky. V tomto článku si přiblížíme příčiny, projevy, diagnostiku a léčbu anginy pectoris.
„Angina pectoris je jednou z forem tzv. ischemické choroby srdeční (onemocnění koronárních tepen zásobujících srdce okysličenou krví a živinami aterosklerózou nebo jinými chorobami),“ vysvětlil krátce v úvodu přednosta Kliniky kardiologie IKEM prof. MUDr Josef Kautzner, CSc.
Příčiny anginy pectoris: hlavní příčinou anginy pectoris je ateroskleróza, což je proces nahromadění tukových usazenin na vnitřní stěně koronárních tepen. Tyto usazeniny mohou postupně zúžit průsvit tepen, což omezuje průtok okysličené krve do srdečního svalu. Kromě toho mohou být příčinou i jiná srdeční onemocnění, jako je například srdeční selhání nebo srdeční arytmie.
Projevy anginy pectoris: hlavním projevem anginy pectoris je bolest na hrudi, která může být popisována jako tlak, stlačení, pálení nebo těžkost. Tato bolest se často šíří do ramen, krku, čelisti nebo zády. Bolest může být vyvolána fyzickou námahou, emocionálním stresem, těžkým jídlem nebo dokonce klidově v noci. Léčebně se rozlišuje mezi stabilní anginou pectoris (která se projevuje při určité fyzické námaze) a nestabilní anginou pectoris (která může nastat i v klidovém stavu a je považována za závažnější).
Může se vyskytovat AP i v klidu?
„Klidová bolest na hrudi může být projevem nestabilní AP. Pokud klidová bolest trvá déle jak 20 minut a nebo neustupuje po nitroglycerinu, může jít o infarkt myokardu,“ vysvětlil prof. MUDr Josef Kautzner, CSc z pražského IKEMu.
Diagnostika anginy pectoris: diagnostika anginy pectoris zahrnuje podrobný rozhovor s pacientem o jeho symptomech, anamnéze a rizikových faktorech. Lékař často provádí fyzické vyšetření a může doporučit další testy, jako je elektrokardiografie (EKG), která měří elektrickou aktivitu srdce, nebo stresový test, kdy je sledována srdeční odezva na fyzickou zátěž nebo farmakologickou stimulaci. Pokročilejší diagnostické metody zahrnují koronarografii, která umožňuje přímou vizualizaci koronárních tepen.
Léčba anginy pectoris: cílem léčby anginy pectoris je zmírnit symptomy, zlepšit kvalitu života pacienta a snížit riziko komplikací.
Toho lze dosáhnout několika způsoby:
- Změny životního stylu: zahrnují zdravou stravu s nízkým obsahem tuku a bohatou vlákninou, pravidelnou fyzickou aktivitu, kontrolu hmotnosti a snížení stresu.
- Léky: lékař může předepsat léky, jako jsou nitráty, které rozšiřují koronární tepny a zmírňují bolest, beta-blokátory, které snižují srdeční frekvenci a krevní tlak, nebo inhibitory ACE, které snižují zátěž srdce.
- Revaskularizace: v některých případech může být nutný chirurgický zákrok, jako je angioplastika s nasazením stentu nebo aortokoronární bypass, aby se obnovil normální průtok krve do srdečního svalu.
Co to je koronární angiografie?
„Jde o invazivní vyšetření, kdy se k srdci zavede tenká ohebná trubička – katetr – a po zasunutí do odstupu jedné ze dvou koronárních tepen se použije k nástřiku jódové kontrastní látky. Průtok kontrastní látky cévami se zachytí na speciálním rentgenovém přístroji, tzv. angiografu. Zúžení některé cévy je patrné jako defekt náplně cévy. Vyšetření se provádí v klasické formě z třísla, po zavedení katetru do femorální tepny. To vyžaduje minimálně jednodenní hospitalizaci. U řady pacientů však lze provést vyšetření přes tepnu na předloktí a pacient může ve stejný den odejít po vyšetření domů. Riziko vyšetření je malé, výskyt závažnějších komplikací pohybuje se okolo 1%. Vyšetření může být doplněno intravaskulárním ultrazvukem, kdy se zavede tenká ultrazvuková sonda resp. katetr přímo do nitra koronární tepny a dovoluje zobrazit skutečný rozsah sklerotického plátu nebo jeho složení. Jindy se v nejasných případech může provést měření průtoku krve tepnou nebo krevní tlak před a za zúženým místem,“ uvedl prof. MUDr Josef Kautzner, CSc, přednosta Kliniky kardiologie IKEM.
Nelékové metody.
„V současnosti existují 2 metody, které dovolují obnovení průtoku krve přes zúžená místa. Jednou z nich je koronární angioplastika, často doplněná implantací kovové výztuhy – tzv. stentu. Druhou je chirurgická revaskularizace – našití aortokoronárních bypassů – cév, které obejdou postižená místa. Obě metody vedou k odstranění AP nebo jejímu výraznému zmírnění. Chirurgická léčba zajišťuje lepší prognózu v některých případech jako je postižení hlavní větve levé koronární cévy nebo zúžení všech hlavních větví. Výkon se dá v řadě případů provést bez mimotělního oběhu – na běžícím srdci. Koronární angioplastika dovoluje roztažení postižené cévy balónkem. K prevenci opětovného zúžení se dnes používají často stenty, které udržují cévy roztaženou,“ vysvětlil k tématu prof. MUDr Josef Kautzner SCs a dodal, že v některých případech jsou potaženy lékem, který omezuje růst vazivové tkáně a brání opětovnému zúžení postiženého místa. Je potřeba zdůraznit, že ani operace a ani angioplastika nevedou k vyléčení aterosklerózy. To znamená, že bez změny životního stylu jako vynechání kouření nebo změna diety a bez používání doporučených léků je riziko nepříznivého vývoje zvýšené. Může dojít k uzavření bypassů nebo zúžení jiných míst v koronárních cévách.
Arteriální hypertenze: tichý zabiják moderní doby
Angina pectoris (AP) je vážným příznakem ischemické choroby srdeční (ICHS) a vyžaduje pečlivou diagnostiku a léčbu. Změny životního stylu, léky a v některých případech i chirurgické zákroky mohou pomoci pacientům zlepšit jejich kvalitu života a snížit riziko komplikací spojených s tímto onemocněním. Pravidelná péče o srdeční zdraví je klíčem k prevenci anginy pectoris a dalších srdečních problémů.
V případě jakýkoliv náhle vzniklých zdravotních potíží, které jsme zmiňovali v článku, jako jsou náhlá dušnost, bolesti na hrudi a podobně (a nejen tyto) doporučujeme neprodleně volat zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155.
