Pracovní neschopnost je stav, ve kterém se zaměstnanec nachází, když není schopen vykonávat svou práci z důvodu nemoci nebo úrazu.
Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
„Pracovní neschopnost je stav člověka, který je ze zdravotních důvodů dočasně uznán neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání. Během doby, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, má zvláštní práva. Na druhou stranu v této době nesmí vykonávat činnost, za kterou by měl příjem,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.
Pracovní neschopnost podle právní legislativy:
Pracovní neschopnost je v České republice upravena zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon stanovuje podmínky, za kterých má zaměstnanec nárok na nemocenskou.
Zaměstnanec má nárok na nemocenskou od prvního dne pracovní neschopnosti, pokud je přihlášen k nemocenskému pojištění.
Délka pracovní neschopnosti a její důsledky:
Pracovní neschopnost může trvat různě dlouho v závislosti na závažnosti nemoci nebo úrazu. Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti a pobírá nemocenskou, dokud není lékařsky prohlášen za způsobilého pracovat nebo dokud nedojde k ukončení pracovního poměru. Pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, zaměstnanec je povinen ohlásit ji svému zaměstnavateli a poskytnout mu potvrzení od lékaře.
Výplata nemocenské a pracovní úraz:
Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) je odpovědná za výplatu nemocenské zaměstnancům. Výše nemocenské se odvíjí od průměrného vyměřovacího základu (PVZ), který je stanoven na základě příjmů zaměstnance. Nejprve zaměstnanec pobírá nemocenskou ve výši 60% PVZ, ale po určité době (obvykle po 14. kalendářním dni) se zvyšuje na 66% PVZ. V případě pracovního úrazu má zaměstnanec nárok na 100% svého platu, který je hrazen zaměstnavatelem nebo pojišťovnou.
Současná právní legislativa a zákony:
- Právní legislativa týkající se pracovní neschopnosti je především obsažena v zákoně o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.).
- Dalšími důležitými zákony jsou zákoník práce (č. 262/2006 Sb.), který upravuje pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a zákon o sociálním pojištění (č. 155/1995 Sb.)
Stav dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, nebo jemu nařízené karantény je spojen s poskytnutím náhrady mzdy nebo platu v případě, že zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
Náhradu poskytuje:
- První tři pracovní dny, nejvýše však 24 neodpracovaných hodin, jsou do 1. července 2019 bez náhrady. Od tohoto data je i za tyto dny poskytnuta finanční náhrada od zaměstnavatele.
- od 1. do 14. dne pracovní neschopnosti zaměstnavatel,
- od 15. do 380. dne stát (OSSZ).
„Podle novely zákoníku práce, která byla schválena 31. října 2018 a která mění vyplácení nemocenské, bude zaměstnavatel od 1. července 2019 hradit ušlou mzdu zaměstnanci v pracovní neschopnosti také za první tři dny nemoci,“ píše se na Wikipedii.
Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, jestliže ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle ZNP, jimiž jsou:
· uznání dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 ZNP nebo nařízení karantény podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
· vznik dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v době trvání nemocenského pojištění,
· dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně
Tato náhrada se ovšem nevztahuje na všechny kalendářní dny, nýbrž jen na ty pracovní!
Z náhrady mzdy jsou také vyjmuti tito lidé:
- Krátkodobě nemocní – Z náhrady mzdy jsou až do 1. června roku 2019 vyjmuti krátkodobě pracovně neschopní zaměstnanci. První tři dny marodí bez náhrady.
- Dlouhodobě nemocní – Pokud zaměstnanec marodí déle než 380 pracovních dní, pozbývá nároku na náhradu mzdy.
- Dlouhodobě pracovně neschopní důchodci – Zaměstnaní starobní důchodci nebo příjemci invalidního důchodu III. stupně mají nárok na náhradu mzdy pouze o maximální délce 70 dní během jedné pracovní neschopnosti nebo maximálně 70 dní v několika pracovních neschopnostech za jeden kalendářní rok.
- Nezaměstnaní – Nezaměstnaní nemají nárok na pobírání náhrady za mzdu. Výjimkou je sedmidenní ochranná lhůta od ukončení pracovního poměru. V této lhůtě má nezaměstnaný ještě nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky.
- Živnostníci – Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok od 15. dne nemoci na nemocenské dávky od státu pouze za předpokladu, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění.
- Pracující na dohodu – Na náhradu za mzdu nemá pracující nárok, pokud pracuje na dohodu o provedení práce a měsíčné nevydělává více než 10000 Kč. Také pracující na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem pod 2499 Kč nemají nárok na náhradu mzdy.
- Ostatní – Nepracující studenti, všichni ti, kteří již nějaké dávky pobírají nebo důchodci v předčasném důchodu.
Náhrada za ztrátu výdělku
„Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 0,4 %,“ uvádí dále v krátkém výpisu internetová encyklopedie.
V České republice platí následující postupy týkající se doručování lístku na peníze v rámci pracovní neschopnosti.
V České republice proběhla novela zákona o nemocenském pojištění, která umožňuje odesílání lístků na peníze lékařem přímo elektronicky na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).
Podle této novely lékaři nemusí vydávat fyzický lístek na peníze zaměstnanci. Namísto toho vyplní a elektronicky odešlou formulář elektronického potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (eDPN) přímo OSSZ. Tento formulář obsahuje potřebné údaje o diagnóze, předpokládané době pracovní neschopnosti a další relevantní informace.
Zaměstnanec nemá povinnost obdržet fyzický lístek na peníze od lékaře. Informace o pracovní neschopnosti jsou elektronicky předávány mezi lékařem a OSSZ. Zaměstnanec by měl být pouze informován o tom, že byl lístek na peníze odeslán na OSSZ.
Pracovní úraz – práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance
Tento nový systém umožňuje rychlejší a efektivnější zpracování lístků na peníze a vyplácení nemocenského zaměstnancům ze strany OSSZ. Je důležité, aby zaměstnanec měl důvěru ve svého lékaře a byl si jistý, že lístek na peníze byl správně odeslán a zpracován OSSZ.
Pracovní neschopnost je důležitým tématem, které zahrnuje práva a povinnosti jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Legislativa v České republice poskytuje rámec pro zajištění finančních prostředků zaměstnancům, kteří jsou v pracovní neschopnosti kvůli nemoci nebo úrazu. Je důležité, aby zaměstnanci i zaměstnavatelé byli obeznámeni se zákony týkajícími se této problematiky, aby mohli dodržovat své povinnosti a využívat svá práva.
