Diagnózu spánkové apnoe stanoví lékař, který se specializuje na poruchy spánku ve spánkovém centru nebo spánkové laboratoři.
„Pro stanovení správné diagnózy je nutná dobrá spolupráce pacienta. Vychází z údajů poskytnutých samotným pacientem (např. cirkadiánní otázky, fyzikální vyšetření – obvod krku, váha, okluze, dotazníky) a samozřejmě ke stanovení diagnózy patří i screeningová vyšetření a noční sledování spánku. Orientační výsledky lze získat i s přístrojem určeným pro použití v domácím prostředí – přístroj zaznamenává pravidelnost dýchání, ale nedokáže určit, zda se jedná o centrální nebo obstrukční spánkovou apnoe,“ uvádí k tématu web lekarnickekapky.cz.
Léčba obstrukční spánkové apnoe je možná. Je však nutné odlišit pacienty s primární rinopatií (chrápání) od pacientů s apnoe. Proto je důležité, aby pacient a jeho okolí tyto příznaky nepodceňovali. „Chrápání ve spánku, lapání po dechu, časté noční probouzení s pocitem dušnosti, noční nebo denní ospalost, zvýšená únava a ranní bolesti hlavy vyžadují konzultaci s ošetřujícím lékařem, který poskytne další rady vedoucí ke stanovení správná diagnóza a nasazení správného a A programu pro individualizovanou léčbu. Stanovení správné diagnózy a zahájení léčby může výrazně zlepšit kvalitu života a snížit další nežádoucí účinky spojené s onemocněním. Podle údajů od více autorů tvoří 50 procent pacientů s jediným příznakem (chrápání) pacienti se syndromem spánkové apnoe,“ píše dále web.
Obstrukční spánková apnoe – Obstrukční spánková apnoe (OSA) – je zařazena mezi poruchy dýchání související se spánkem podle používané Mezinárodní klasifikace poruch spánku a bdění (International Classification of Sleep Disorders, druhé vydání, ISCD-2). Tyto poruchy také zahrnují syndrom centrální spánkové apnoe, syndrom hypoventilace/hypoxie související se spánkem, syndrom hypoventilace/hypoxie související se spánkem u jiné poruchy a další nespecifikované poruchy dýchání související se spánkem. V praxi se pacient může setkat s více nozologickými jednotkami z této skupiny současně. „Spánková apnoe je definována jako pauzy v dýchání (apnoe a/nebo hypopnoe) během spánku trvající alespoň 10 sekund a trvající více než 5krát za hodinu spánku, doprovázené reakcemi buzení nebo bdění. Apnoe je přerušení proudění vzduchu nosem nebo ústy – obecně řečeno,“ uvádí zdravotnický magazín zdravi.euro.cz.
Diagnostika a možnosti léčby spánkové apnoe
„Diagnózu spánkové apnoe určuje somnolog (odborný lékař zaměřující se na poruchy spánku a spánkovou medicínu) ve spánkovém centru nebo spánkové laboratoři. Aby mohla být správně stanovena diagnóza, je nutná dobrá spolupráce pacienta. Vychází se z údajů, které pacient sám sdělí (např. denní a noční potíže, fyzikální vyšetření- obvod krku, hmotnost, skus zubů, dotazníky), k určení diagnózy patří samozřejmě i screeningové vyšetření a noční monitorace spánku. K orientačnímu výsledku lze dojít také použitím přístroje pro domácí prostředí – tento přístroj zaznamená pravidelnost dechu, ale neurčuje, zda se jedná o centrální nebo obstrukční spánkovou apnoi,“ píše web lekarnickekapky.cz.
Léčba obstrukční spánkové apnoe je možná. Nutné je však rozlišení pacientů trpících primární ronchopatií (chrápaním) od apnoiků. Proto je důležité, aby pacient a jeho okolí nepodceňovali příznaky. „Pokud se objevuje při spánku chrápání, lapání po dechu, časté noční probouzení s pocitem dušnosti, zvýšené noční močení nebo denní mikrospánek, zvýšená únava a ranní bolest hlavy, je nutné poradit se se svým ošetřujícím lékařem, který navrhne další postupy vedoucí k určení správné diagnózy a nasazení správné a individuální léčby. Určení správné diagnózy a nasazení léčby vede k výraznému zlepšení kvality života a snížení dalších nežádoucích účinků, které jsou s tímto onemocněním spojeny. Podle údajů různých autorů jsou pacienti, kteří přijdou za lékařem s jediným příznakem – chrápáním, z 50 % pacienti se syndromem spánkové apnoe,“ konstatuje web.
Illustration of obstruction of ventilation. Zdroj: Credits to Habib M’henni / Wikimedia Commons
Obstrukční spánková apnoe – obstructive sleep apnea (OSA) je řazena podle používané mezinárodní klasifikace poruch spánku a bdění (International classification of sleep disorders, Second edition, ISCD-2) mezi poruchy dýchání vázané na spánek.
„Mezi tyto poruchy jsou řazeny také syndromy centrální spánkové apnoe, syndromy hypoventilace/hypoxie vázané na spánek, syndromy hypoventilace/hypoxie vázané na spánek při jiném onemocnění a ostatní poruchy dýchání vázané na spánek, nespecifikované. V praxi se lze u jednoho nemocného setkat s více nozologickými jednotkami z této skupiny současně. (2) Spánková apnoe je definována jako výskyt zástav dechu ve spánku (apnoických a/nebo hypopnoických pauz), které trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než 5krát za hodinu spánku a současně dochází k probuzení nebo probouzecím reakcím. Apnoe znamená přerušení proudění vzduchu nosem nebo ústy,“ dodává web zdravi.euro.cz.
Význam lékárniček a pohotovostních postupů pro pacienty se spánkovou apnoe
„Například základní model spánkové terapie OLIVE CPAP je určený pro méně náročné zákazníky. Pro pacienty vyžadující nadstandardní funkce nabízíme model spánkové terapie OLIVE AUTOPAP, který umožňuje exspirační odlehčení pacienta (inhalaci kyslíku). Přístroj má barevný dotykový displaj a je určený pro pacienty vyžadující vyšší úroveň tlaku (při výdechu se tlak snižuje a poskytuje tak pacientovi vyšší míru komfortu),“ uvádí zdroj szo.cz.
„Pomocí přístroje je do obličejové masky vháněn vzduch pod tlakem. Přístroj pro spánkovou CPAP terapii ukáže, jaký tlak je pro daného pacienta nejlepší, aby se poklesy hladiny kyslíku a zástavy dechu objevovaly co nejméně. Pacient pak doma spí se speciální maskou napojenou na přetlakový přístroj,“ dodává portál szo.cz.
Farmakoterapie je u OSA bez většího efektu. Spíše je vhodné eliminovat nevhodná hypnotika (je možné použít tzv. hypnotika III. generace), sedativa benzodiazepinového typu, léky s myorelaxačním účinkem – tyto mohou OSA zhoršovat. Je však důležitá řádná léčba přidružených chorob, které mohou mít vliv na OSA a na noční dušnost (tyreopatie, kompenzace srdečního selhávání, z plicních onemocnění nejčastěji chronická obstrukční plicní nemoc, asthma bronchiale a intersticiální plicní procesy).
Co znamenají sny? Jak dlouho se nám sny zdají a jak si je máme vyložit?
„Ve spolupráci s ORL je nutno léčit zhoršenou nosní průchodnost (nosní kongesce, alergické rinitidy, polypy apod.) k zajištění volného průchodu vzduchu nosem. Centrální stimulancia, jako je modafinil, se podávají k potlačení nadměrné denní spavosti, když tato přetrvává po jinak správné a kompletní léčbě OSA (včetně redukce váhy, režimového opatření, CPAP). Konzervativní terapie zahrnuje ortodontickou terapii a přetlakové dýchání,“ doplňuje k tématu závěrem web zdravi.euro.cz.
Závěrem shrnutí
„Syndrom spánkové apnoe (SSA) je vážná porucha spánku. Postižený člověk opakovaně přestává dýchat, v důsledku toho se probouzí (až 100krát za hodinu), což narušuje kvalitu spánku,“ uvádí Wikipedia.
Podle původu rozlišujeme 2 základní druhy:
Obstrukční spánková apnoe: dochází k relaxaci svalů, která uzavře dýchací cesty; tělo nemá dostatek kyslíku, mozek vyšle signál a dochází k probuzení. Centrální spánková apnoe: příčina v CNS; mozek nedává dostatečné signály dýchací soustavě; méně časté může být i smíšená.
Příznaky
Tělo při častých probuzeních, která nemusí pacient ani postřehnout, nedosáhne REM fáze. „Z toho pramení nevyspalost, ospalost, ranní bolesti hlavy. Dalším vodítkem je náhlé probuzení doprovázené dušností nebo probuzení se suchými ústy a bolestí v krku, lapání po dechu nebo dočasná ztráta dechu. Člověk se syndromem centrální spánkové apnoe může i hlasitě chrápat. Mezi denní příznaky patří zejména snížení pracovní výkonnosti, časté usínání během dne nebo potíže s koncentrací a paměti,“ píše otevřená encyklopedie.
Rizikové faktory
SSA může postihnout kohokoliv (pro porovnání se udává, že SSA trpí 2krát více mužů než žen). Rizikovou skupinou pro obstrukční spánkovou apnoí jsou lidé s nadváhou, lidé užívající alkohol, drogy, sedativa nebo kuřáci. U centrální spánkové apnoe hraje roli vysoký věk, onemocnění srdce a užívání opiátů.
Léčba
„U lehčích forem SSA se doporučuje změnit životosprávu, omezit alkohol, zařadit do denního programu také pohyb. Pokud je však nemoc komplikována i jinými aspekty, nebo je lékařem shledána jako závažnější, může být pacientovi poskytnut již v článku zmiňovaný dýchací přístroj s maskou, tzv. CPAP přístroj,“ doplňuje otevřená enyklopedie.
