Na tom, že konzumace živočišných produktů nepatří mezi nejudržitelnější způsoby stravování, se odborníci shodli už před lety.
Z hlediska nutričních hodnot, ale i souvisejících emisí CO2 však na tom běžný, všežravý, způsob stravování není nejhůře. Dle nedávné studie planetu nejvíce zatěžují populární keto dieta a paleo stravování, které navíc propadly i z hlediska kvality výživy. Tématu se věnoval náš magazín.
Kvalitní jídelníček je důležitou součástí zdravého životního stylu, a proto nejrůznější dietní trendy získávají pozornost nejen široké veřejnosti, ale i odborníků. Stravovací hity jsou nejčastěji zkoumány s ohledem na jejich nutriční hodnoty a zdravotní benefity, v současné době se však vědci zaměřují i na další aspekty – například dopady stravování na globální klima.
Například studie uveřejněná v roce 2021, na níž se podílela agentura OSN Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), zjistila, že 34 % emisí skleníkových plynů pochází z potravinového systému, konkrétně z výroby potravin. Kupříkladu produkce hovězího masa vytvoří osmkrát až desetkrát více emisí než produkce kuřecího masa a více než dvacetkrát více emisí než produkce ořechů a luštěnin. Z toho plyne, že planetu nejvíce zatěžují typy stravování založené na mase.
Nejhorší uhlíkovou stopu má trendy keto dieta
Leckoho ale možná překvapí, že z hlediska ekologických dopadů na tom není nejhůře běžná, všežravá, strava, ale hit mezi redukčními dietami známý jako keto dieta. „Keto dieta je založená na vysokém příjmu tuků a téměř vůbec se při ní nekonzumují sacharidy. Příjem bílkovin je střední. Cílem je dostat organismus do takzvané ketózy, což je metabolický stav, kdy tělo využívá jako zdroj energie tuky místo sacharidů,“ popisuje Jitka Dokoupilová, nutriční poradkyně ze společnosti NutritionPro, která dodává lidem v současnosti v Česku nejlépe hodnocenou krabičkovou dietu.
Právě při keto dietě však na každých 1 000 zkonzumovaných kalorií připadá vznik přibližně 6,6 kg emisí CO2. Ukázaly to výsledky studie vědců z americké Tulane University publikované v odborném časopise American Journal of Clinical Nutrition, která zkoumala celkem šest stravovacích stylů včetně několika populárních diet s ohledem na jejich ekologický dopad. Hned za keto dietou se poté umístil další aktuálně populární styl stravování, a to paleo dieta, jejíž uhlíková stopa dosáhla na dané množství zkonzumovaných kalorií 5,7 kg emisí CO2. Nejnižší uhlíkovou stopu zjistila studie u veganské stravy, při níž průměrně vzniká pouze 1,5 kg CO2 na 1 000 zkonzumovaných kalorií. Běžná, všežravá, strava v hodnocení své udržitelnosti skončila uprostřed žebříčku.
Paleo a keto diety propadly i v nutriční kvalitě
Studie se navíc zaměřila i na nutriční skóre zkoumaných diet. Nejvyššího hodnocení z hlediska výživové kvality dosáhla pescatariánská strava, což je primárně vegetariánská strava s přídavkem ryb a mořských plodů. Za ní se umístila strava vegetariánská, uprostřed skončila všežravá dieta. Nejhůře poté opět dopadla keto dieta následovaná paleo stravou.
Z vědeckých studií, které se keto dietou zabývaly, jasně vyplývá, že není vhodná pro dlouhodobý stravovací režim. Přestože může pomoci poměrně rychle zhubnout, přináší řadu negativ. „Studie například potvrdily vyšší mortalitu u lidí s nízkým příjmem sacharidů oproti lidem s běžným příjmem, což je přibližně 50 procent sacharidů v jídelníčku. Pokud je nedostatek sacharidů doplněn tuky, jejich nadměrný příjem zvyšuje riziko obezity, cukrovky druhého typu, hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocnění nebo nealkoholické steatózy jater. Další nevýhodou je pak omezený výběr potravin, který může vést až k nedostatku určitých vitaminů či minerálních látek,“ upozorňuje Jitka Dokoupilová.
