Veřejova skála: magická brána k nitru hory Blaník

Publikuje: David Bárta — 25. 08. 2023
Zdroj: (redakční text)
Úvodní stránka » Záhady » Veřejova skála: magická brána k nitru hory Blaník

Na severozápadním úpatí majestátní hory Velký Blaník se vypíná výrazný a tajemný skalní útvar, známý jako Veřejova skála.

Tématu se také věnoval cestovatelský web kudyznudy.cz s tím, že tento záhadný útvar zaujal srdce mnohých, protože legendy kolem něj rozehrávají příběh tajuplného vstupu do nitra hory, kde spí blaničtí rytíři, ochotní vystoupit na pomoc v době největší nouze.

Tvar skály je podélný, a přitom nevykazuje žádné známky lidské úpravy nebo zástavby. Před ní však spočívá opevnění, jehož stáří zatím nebylo určeno. Nejstarší nálezy keramiky, nacházející se v jeho blízkosti, sahají do období 13. až 15. století.

Odborníci a badatelé se shodují v domněnce, že na území hory Blaník stála keltská svatyně. Půdorys valů samotný napovídá, že místo mohlo sloužit jako keltské posvátné území. Již ve středověku bylo toto místo obklopeno svatostí a legendami. Podle svědectví Jana Husa sem věřící lidé chodili uctívat spící svaté v horách. Tato modloslužba však nesetkávala se souhlasem všech, jak svědčí odsuzující slova kazatele z Betlémské kaple, který se obával, že lidé nejen uctívají duchy hor, ale dokonce jim stavějí kamenné chrámy,“ uvádí dále web kudyznudy.cz.

Na vrcholu Velkého Blaníku se nachází kupy kamenů a zvláštní útvary zvané Rytířské skály, které nápadně připomínají zbytky pradávných, zbořených staveb. Dřívější výklady naznačovaly, že by se mohlo jednat o pozůstatky středověkého hradu, nicméně novější studie ukazují, že tyto útvary jsou vlastně téměř neznatelné fragmenty starobylého halštatsko-laténského hradiště, které má více než dva tisíce let.

Původní opevnění na vrcholu Velkého Blaníku nezahrnovalo rozsáhlé prostory. Odhaduje se, že zaujímalo plochu kolem 125 x 175 metrů. Stavitelé však využili terénních výškových rozdílů a skalních útvarů, aby vytvořili složitý obranný systém. Vnitřní hradební linie obklopovala samotný vrchol, zatímco vnější linie se táhla po svahu a byla mnohem robustnější.

První zmínky o spícím vojsku uvnitř hory Blaník pronesl mnich, který měl údajně „andělskou“ zkušenost, během níž byl unesen mezi hvězdy. Během této podivuhodné události měl pohled nejen na Zemi, ale i na planety. V době, kdy byla převažujícím názorem, že Země je plochá, tato událost nabyla zvláštního významu. Po návratu se mnich stává jasnovidcem s mimořádnými schopnostmi a mluví o spících rytířích.

Podle proroctví Mikuláše z Vlásenice z období po roce 1471 se ukrývá „boží vojsko na ochranu české země a boží pravdy“. Některé známky, jako například usychání stromů na vrcholu Blaníku, jsou vnímány jako předzvěsti velké bitvy, která se má odehrát na poli mezi Načeradcem a Blaníkem. Poté má Bůh zasáhnout a z hory vytáhnout tajemné vojsko, aby vyhnal nepřátele.

Mezi místními obyvateli kolují různé pověsti o lidech, kteří vstoupili do hory a následně se vrátili, aniž by uplynulo mnoho času, zatímco ve skutečnosti uběhly léta. Badatelé navrhují, že tyto příběhy lze vysvětlit existencí paralelního světa nebo časoprostorového tunelu na Blaníku nebo jeho okolí.

DŘÍVE JSME PSALI:

Komorní Hůrka: tajemné místo západních Čech

Nikola Macáková — 10. 02. 2023
Jednou z nejmladších činných sopek na území České republiky je právě Komorní Hůrka v západních Čechách na Chebsku. Badatelé krčí rameny, proč?

Tato hora, která má sopečný původ a leží v oblasti s geomagnetickými anomáliemi, by mohla být klíčem k vysvětlení těchto „záhadných“ jevů.

Rozhledna na Velkém Blaníku

Rozhledna na Velkém Blaníku. Zdroj: RomanM82 / CC BY-SA 4.0

Na vrcholu stojí 30 m vysoká dřevěná rozhledna z roku 1941 ve tvaru husitské hlásky.

Menší podobné rozhledny lze najít u Žamberka (rozhledna Rozálka) a na Hýlačce u Tábora (rozhledna Hýlačka, shořelá 1. ledna 2012). Nebyla to však první rozhledna, protože už roku 1895 tam stála jednoduchá 20 metrů vysoká dřevěná otevřená rozhledna, která se zřítila roku 1936. Tu současnou, krytou, postavil Klub českých turistů v letech 1939–1941. Lze z ní zhlédnout nejen blízké okolí, západním směrem podstatnou část Středočeské pahorkatiny, nazývanou Českou Sibiří, západní vrcholy Českomoravské vrchoviny s dominujícím Strážištěm, severovýchodně město Vlašim a Posázaví, ale při optimální viditelnosti je možno jihozápadním směrem dohlédnout až k vrcholům Šumavy a na severozápadě spatřit Prahu a poblíž Prahy stojící vysílač Cukrák,“ uvádí k tématu v krátkém výpisu také internetová encyklopedie Wikipedia.

Použité zdroje: kudyznudy.cz, Wikipedia (Blaník), redakční informace a zdroje
(redakční text) *

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo UE

O nás

Internetový on-line magazín UdalostiExtra.cz je v zaměřen na témata, která vás zajímají. Publikujeme články o zajímavých osobnostech, celebritách, články z kultury, nechybí ani záhady či tajemno nebo zdraví a medicína. Zároveň pravidelně zveřejňujeme články o počasí. Aktuálně připravujeme i další zajímavé rubriky a témata o která rozšíříme do budoucna náš internetový magazín. UdálostiExtra.cz jsou partnerským projektem internetového zdravotnického magazínu ZdravíŽivot.cz.

Rychlý kontakt: redakce@udalostiextra.cz

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu