Představte si, že jste se ocitli na neobydleném ostrově. Co tam najdete? Možná opice houpající se na palmách nebo krásné liduprázdné pláže.
Pohodu, klid a relaxaci. Nicméně, zapomeňte na to! Na světě existují daleko zajímavější místa, která budí dokonce i hrůzu a strach. Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
Dnes vám představíme několik fascinujících ostrovů, zahrnující například ostrov obydlený hady, ostrov, který obývají vepříci či doslova ostrovy na které byste se určitě nevydali. Ale to není vše! Rádi bychom se s vámi podělil o informace týkající se nejzajímavějších, neobvyklých a zároveň nebezpečných ostrovů.
Ostrov vepříků
Na ostrově Big Major Cay se nachází skupina prasat, která zde žije zcela svobodně. Tito obyvatelé vás překvapí svou přítomností, když se ocitnete na ostrově Big Major Cay. Jsou to ovšem přátelská a tlustá prasátka, která se od divokých prasat značně liší. Jejich původ a chování však stále představují pro vědce záhadu.
Plavání prasat Exuma tours vám umožní dostat se zblízka a osobně k přátelským tvorům. Zdroj: Wikipedia commons / CC0
Původ prasat, dle informací redakce na tomto tropickém ostrově je stále zahalen tajemstvím. Existuje několik teorií, které mohou vysvětlit jejich přítomnost. Jedna z možností je, že sem byla prasata přivezena piráty jako zásoba potravy, která se rozmnožila a osídlila ostrov. Další možností je, že nedaleko ostrova došlo k výbuchu či ztroskotání lodi, která převážela prasata, a několik jedinců se zachránilo a doplavalo až na ostrov.
Bahamská pláž přizpůsobená prasatům: prasečí ráj na Zemi
Existuje také spekulace, která je poněkud méně romantická. Podnikatelé z okolních ostrovů pravděpodobně přivezli prasata na tento ostrov jako atrakci pro turisty. Bez ohledu na to, jak se sem prasata dostala, vepříci zřejmě na ostrově našli své nové útočiště, protože zde nežijí žádní velcí dravci, kteří by jim hrozili.
Na ostrově je dostatek potravy, a navíc sem pravidelně připlouvají lodě s turisty, kteří jsou ochotni prasatům dopřát malé dobroty. Prasata se rychle naučila plavat a čekají na turisty přímo ve vodě, hlasitě vyjadřují svou touhu po ovoci či sušenkách.
Ostrov králíků
Naší pozorností nemůže uniknout ani tzv. ostrov králíků, který se jmenuje Okunoshima. Tento ostrov, nacházející se v Japonsku, je populární turistickou atrakcí díky svému neobvyklému obyvatelstvu králíků. Tento ostrov je domovem více než 700 zdivočelých králíků.
Na ostrově neexistují žádní predátoři, ale naopak je zde hojně trávy a mírné klima, což přispívá k úspěšnému rozvoji králičí populace. Králíci zcela nebojácně přistupují k lidem, přijímají od nich lahůdky, nechávají se hladit a dokonce se jim schovávají do náruče.
Na zmiňovaný ostrov zamíří více než 100 000 turistů ročně, kteří přijíždějí s cílem obdivovat tato roztomilá zvířátka. Japonci na ostrově Okunoshima vybudovali kempingový hotel, golfové hřiště a malé pláže, a tak se tento ostrov nedávno stal turistickým centrem. Dříve však sloužil ostrov jako základna pro zpracování a výrobu chemických zbraní. Nyní je základna uzavřená s oficiálním zdůvodněním, že budovy jsou v havarijním stavu. Avšak místní obyvatelé a také sousedních ostrovů předkládají jinou verzi, proč továrna na výrobu chemických zbraní nefunguje.
Některé prostory zůstávají výrazně nebezpečné kvůli jejich deaktivaci. V podzemí bývalého chemického závodu se nacházejí úkryty, kde jsou stále uloženy různé chemické zbraně. Existuje hypotéza, která naznačuje, že králíci žijící na ostrově jsou potomky pokusných zvířat pocházejících údajně z chemických laboratoří. Když byl závod zrušen, zvířátka uprchla a postupně se osamostatnila, zdivočela a zabrala takřka celý ostrov.
Ne všichni obyvatelé ostrovů jsou stejně milí, jako zmiňovaní vepříci nebo králíci.
Queimada Grande
Další unikátním ostrovem, který musíme zmínit je ostrov Ilha da Queimada, známý také jako Hadí ostrov, který se nachází v Atlantském oceánu přibližně 35 km od brazilského pobřeží v oblasti státu São Paulo.
Hlavním nebezpečím pro turisty na tomto ostrově je vysoká koncentrace jedovatých hadů, zejména zlatého lanýžovce (Bothrops insularis), který je endemický pro tento ostrov. Zlatý lanýžovec, je považován za jednoho z nejnebezpečnějších hadů na světě. Jeho jed obsahuje silné neurotoxiny a jedovaté kousnutí může způsobit vážné zdravotní potíže a v některých případech i smrt.
„Kvůli vysokému výskytu hadů a vysokému nebezpečí, které na ostrově představují, je přístup veřejnosti na ostrov Queimada Grande obecně zakázán. Brazílie považuje ostrov za chráněnou oblast a jeho návštěva je povolena pouze vědeckým pracovníkům nebo výzkumným týmům s povolením,“ uvádí internetová encyklopedie Wikipedia.
„Ostrov má poměrně strmé skalnaté svahy s minimální vegetací; teprve ve vyšších polohách má ne příliš silnou vrstvu zeminy pro trávu, křoviny a stromy. Ostrov využívají některé druhy tažných ptáků. Lze zde najít menší druhy plazů a žáby. V potravním řetězci pod nimi jsou četné druhy hmyzu,“ dodává Wikipedia.
Je pravda, že na ostrově Queimada Grande, známém jako Hadí ostrov, je vysoká koncentrace hadů. Prostředí ostrova poskytuje vhodné podmínky pro tyto plazy. Přesné číslo jednotlivých hadů na každý čtvereční metr nebo na pobřežních skalách není přesně známo, protože veřejnost nemá běžný přístup na ostrov. Nicméně, vzhledem k výskytu endemického druhu hada zlatého lanýžovce (Bothrops insularis) a jeho hustému výskytu na ostrově, je předpoklad, že jejich počet je vysoký. Bezpečnostní opatření a zákaz přístupu veřejnosti na ostrov jsou zavedeny právě kvůli této vysoké koncentraci hadů a jejich potenciálnímu nebezpečí. Jediné, jak si lze ostrov prohlédnout je z lodě.
Ostrov Sokotra
Ostrov Sokotra se oddělil od pevninské Afriky přibližně před 6 miliony let a od té doby byl izolován od okolního světa. Tato izolace umožnila vznik jedinečné evoluční dráhy na ostrově. Na Sokotře se nachází více než 200 unikátních druhů rostlin a živočichů, které mají vzhled, který připomíná návštěvníky z jiného světa.
Satelitní pohled ostrov Sokotra. Zdroj: CC0 (volné dílo)
Jednou z ikonických rostlin Sokotry je Adenium sokotra, rostlina známá také jako „pouštní růže“. Tato rostlina se vyznačuje něžnými růžovými azurovými květy, které svým tvarem připomínají láhev, do které byla zasunuta rozkvetlá kytice. Adenium sokotra je nejen vizuálně působivá, ale také je adaptována na drsné podmínky ostrova, kde přežívá v suchém a aridním prostředí.
Ostrov Sokotra tak nabízí jedinečnou paletu biodiverzity s mnoha fascinujícími druhy, které jsou unikátní a nevídané jinde na světě.
Sokotra je skutečně značně významným místem z hlediska biologické rozmanitosti díky své bohaté a specifické flóře a fauně. Vyskytuje se zde vysoký podíl endemických druhů, což znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Podle odhadů je až 37 % druhů rostlin na Sokotře unikátních, stejně jako 90 % druhů plazů a 95 % druhů suchozemských měkkýšů.
Sokotra je považována za biologický hotspot v oblasti Afrického rohu a je označována jako „Galapágy Indického oceánu“. Ostrov je jedním z nejbohatších ostrovů na světě v termínech druhové rozmanitosti a endemismu. Mezi známé endemity patří například ohrožený druh dračinec sokotranský, což je stromový druh s charakteristickou široce deštníkovitou korunou.
Tato jedinečná biologická rozmanitost Sokotry přitahuje pozornost vědců, ochránců přírody a turistů, kteří si uvědomují výjimečnost tohoto místa a jeho potřebu ochrany. V roce 2008 bylo celé souostroví Sokotra zapsáno mezi památky světového přírodního dědictví UNESCO.
Japonský ostrov Miyake-jima
Miyake-jima se nacházející poblíž pobřeží Japonska, je ostrov, který je výrazně ovlivněn sopkou Mount Oyama, jež představuje i jeho největší hrozbu. V minulosti sopka několikrát vybuchla. Od posledního erupce v roce 2005 bylo obyvatelům ostrova doporučeno nosit plynovou masku stále při sobě. V případě zvýšené koncentrace oxidu siřičitého, která by mohla být nebezpečná, se na ostrově rozezní sirény a lidé musí rychle nasadit své masky.
Zřícenina školní tělocvičny ve vesnici Ako na ostrově Miyake-jima, pohlcená proudem lávy při erupci v roce 1983. Zdroj: LT sfm / CC BY-SA 3.0
„Miyake-jima je domovem neobvykle bohaté flóry a fauny s několika vzácnými druhy ptáků a zvířat, i když jeho přirozená prostředí jsou neustále ohrožena lidskou a sopečnou činností. Pod vodou je ostrov ceněný potápěči pro jeho korálové útesy a mořskou faunu (včetně populace delfínů mimo nedaleké Mikura-jima ). Ostrov byl organizací BirdLife International uznán jako Důležitá ptačí oblast (IBA) , protože podporuje populace japonských holubů hřivnáčů, mokřadů japonských, kobylky Pleskeho, pěnice Ijima a drozdů Izu (akakokko),“ uvádí Wikipedia.
„Existuje mnoho teorií o původu jména Miyake-jima. Jedna teorie tvrdí, že jméno ovlivnil rukopis o vzniku ostrova nazvaný Miyakeki, napsaný šintoistickým knězem z ostrova. Rukopis vysvětluje, jak božstvo Mashima postavilo svůj palác na ostrově poté, co postavilo dva další domy na sousedních ostrovech. Každý z domů byl obrácen zády k paláci a působil tak seřazeným dojmem. Tato víra je známá jako „teorie tří domů“. Jiná hypotéza říká, že svatyně na Miyake-jima jsou historicky příbuzné svatyním na Mijadžimě, ostrově v Hirošimském zálivu. Protože existuje mnohem více spekulací, skutečný původ nelze zjistit,“ píše se v krátkém výpisu na internetové encyklopedii.
Saba, Nizozemské Antily aneb ostrov hurikánů
Nejmenší a také prý nejkrásnější z šesti karibských ostrovů, které spadají pod Nizozemsko. Bohužel má jednu nevýhodu. Podle internetové stránky monitorující hurikány v oblasti Karibiku byl zasažen za posledních 150 let právě nejvíce tento malý ostrůvek. Také tropické bouře tu nejsou výjimkou.
Ostrov Saba – View of Windwardside from Booby Hill. Zdroj: Carl Pruneau / CC BY-SA 3.0
Nejbližšími ostrovy jsou Svatý Martin, Svatý Bartoloměj a Svatý Eustach. Nachází se zde jedna z nejkratších ranvejí na světě, která je dlouhá pouze 396 metrů.
„Od 10. října 2010 je Saba jedním ze 3 zvláštních správních obvodů Nizozemska. Další jsou ostrovy Bonaire a Svatý Eustach, souhrnné pojmenování pro tyto 3 ostrovy je „Karibské Nizozemsko“. Do té doby byl ostrov v rámci Nizozemského království součástí kontituční země Nizozemské Antily. Hlavním městem je Bottom,“ uvádí Wikipedia a dodává, že Saba leží asi 30 km na jihozápad od ostrova Svatý Martin, jeho průměr je asi 4,5 km o rozloze 13 km². Saba je neaktivní sopka se čtyřmi krátery, které se strmě svažují do moře. Nejvyšší vulkanický kráter je Mount Scenery, jehož nejvyšší bod 877 m nad mořem, a tím je také i nejvyšším bodem Nizozemského království. Ostrov má tropické podnebí a většina ostrova je sekundární tropický prales. K ostrovu patří i neobydlený ostrůvek Green Island na sever od Saby,“ píše se k tématu na Wikipedii.
Ostrov Atol Bikini
Atol Bikini je v současnosti neobydlený atol v Tichém oceánu, který je součástí Marshallových ostrovů. Tvoří ho 36 ostrovů, které obklopují lagunu o ploše 591,1 km². „Celková plocha všech ostrovů je 6 km². Ostrov byl znám jako americká jaderná střelnice a byly po něm pojmenovány i dvojdílné plavky – bikiny. Atol je neobydlený, protože jeho obyvatelé museli být kvůli zamoření radioaktivitou přesídleni. Vzhledem k množství vraků válečných lodí na dně laguny je oblast vyhledávanou potápěčskou lokalitou,“ píše se na internetové encyklopedii.
Composite „true color“ multispectral satellite image of Bikini Atoll, Marshall Islands. NASA Landsat 7 ETM+ bands used were 3 (red), 2 (green) and 1 (blue), and the image was pan-sharpened to 15m resolution. Imagery courtesy of NASA/USGS / CC0 (Volné dílo)
Ostrov, který je zapsán na seznamu UNESCO, je známý pro svou nebezpečnost z důvodu radiace a přítomnosti žraloků. V roce 1946 zde probíhaly testy jaderných zbraní, což představuje jednu z poměrně velkých hrozeb. I když byl ostrov v roce 1997 prohlášen za tzv. bezpečný, jeho obyvatelé se odmítají vrátit. Toto odmítnutí se může částečně vysvětlit tím, že konzumace plodin pěstovaných na ostrově není doporučována kvůli možné radiaci. Rybolov byl také pozastaven, což vede ke zvýšené přítomnosti žraloků v moři.
Tato situace přitahuje každoročně stovky potápěčů.
Ostrov Gruinard, Skotsko
Gruinard Island je malý skotský ostrov oválného tvaru. Nachází se v Gruinard Bay, přibližně mezi městy Gairloch a Ullapool. Nejbližší bod ostrova k pevnině je vzdálen přibližně 1 km (5/8 míle) od pobřeží.
„V roce 1942 se Gruinard Island stal obětní zónou různých vojenských experimentů s bakterií antrax, čímž se stala nebezpečnou pro všechny savce. Tento stav trval až do roku 1990, kdy byl ostrov dekontaminován. Tento malý ostrov na severu Skotska sloužil britské vládě jako místo pro testování biologických zbraní. Během druhé světové války zde byly prováděny experimenty s bakterií Anthrax, která způsobuje vážné onemocnění. Tyto testy měly fatální důsledky pro místní ovce, přičemž stovky zvířat zahynuly. Ostrov byl po dlouhou dobu izolován a nepřístupný,“ uvádí internetová encyklopedie.
Anthrax, jinak též sněť slezinná nebo uhlák je onemocnění způsobované bakterií Bacillus anthracis. Primárně se jedná o onemocnění hospodářských zvířat, zejména hovězího dobytka, nicméně může způsobovat těžké onemocnění i u člověka. Jedná se o častou náplň biologických zbraní.
Ostrov Gruinard u severozápadního pobřeží Skotska. Nejznámější tím, že je testovacím místem pro britské biologické zbraně. Po desetiletí byla kontaminována antraxem. Zdroj: Kevin Walsh z Oxfordu, Anglie / CC BY 2.0
V roce 1980 byla provedena dekontaminace ostrova, avšak metoda použitá k odstranění zbytků kontaminace byla předmětem kontroverze. Na dekontaminaci byly použity stovky tun formaldehydu, což znamená, že existuje určité zdravotní riziko spojené s touto látkou, které stále přetrvává.
Operace Dark Harvest
V roce 1981 začaly noviny dostávat zprávy s nadpisem „ Operace Dark Harvest “, které požadovaly, aby vláda dekontaminovala ostrov, a informovaly, že na ostrově přistál „tým mikrobiologů ze dvou univerzit“ s pomocí místních lidí a vybral 300 liber.(140 kilogramů) zeminy.
„Skupina pohrozila ponecháním vzorků půdy „na vhodných místech, která zajistí rychlou ztrátu lhostejnosti vlády a stejně rychlé vzdělávání široké veřejnosti“. Téhož dne byl před vojenským výzkumným zařízením v Porton Down ponechán zapečetěný balík zeminy ; testy odhalily, že obsahuje bacily antraxu. O několik dní později byl v Blackpoolu , kde vládní Konzervativní strana pořádala výroční konferenci, zanechán další zapečetěný balík zeminy. Půda neobsahovala antrax, ale úředníci uvedli, že půda je podobná půdě nalezené na ostrově,“ píše se k akci „Dark Harvest“ na Wikipedii.
Dekontaminace
Počínaje rokem 1986 bylo vynaloženo rozhodné úsilí k dekontaminaci ostrova: 280 tun roztoku formaldehydu zředěného v mořské vodě bylo rozprášeno na všech 485 akrů (196 hektarů) ostrova a byla odstraněna nejhůře kontaminovaná ornice kolem místa rozptylu. Stádo ovcí bylo poté umístěno na ostrov a zůstalo zdravé.
„Dne 24. dubna 1990, po 48 letech karantény a čtyřech letech po aplikaci tohoto řešení, navštívil ostrov mladší ministr obrany Michael Neubert a oznámil jeho bezpečnost odstraněním varovných značek. 1. května 1990 byl ostrov odkoupen dědici původního majitele za původní prodejní cenu 500 liber. Došlo k určitému zmatku, ve kterém členové veřejnosti nevěděli, že byl pouze přeprodán původním vlastníkům, a lidé z celého světa poslali dopisy britské vládě s žádostí o koupi ostrova za 500 liber,“ dodává veřejný zdroj Wikipedia.
Samozřejmě existují i další zajímavé ostrovy či místa na planetě, která by stála za zmínku, nicméně redakce našeho magazínu zvolila právě tyto zajímavé ostrovy, které jsou zvláštní svou krásou i nebezpečností.
