Masakr v Babím Jaru představuje jednu z nejtemnějších kapitol druhé světové války. Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
Toto zmiňované hrozné zvěrstvo se odehrálo poblíž Kyjeva koncem září 1941 a bylo provedeno jednotkami nacistických Einsatzgruppen. Jejich kruté akce si vyžádaly životy přes 33 tisíc Židů a několika desítek tisíc dalších občanů tehdejšího Sovětského svazu během průběhu Velké vlastenecké války. Tento masakr byl realizován za podpory polovojenských ukrajinských oddílů, kteří spolupracovali s německými okupanty.
Masakr v Babím Jaru
„Masakr v Babím Jaru bývá nazývána akce německých jednotek Einsatzgruppen, které na místě poblíž Kyjeva postřílely koncem září 1941 přes 33 tisíc Židů a v průběhu Velké vlastenecké války několik desítek tisíc dalších občanů tehdejšího SSSR. Za podpory tehdejších polovojenských ukrajinských oddílů,“ uvádí k tématu oficiálně internetová encyklopedie Wikipedia.
Rokle Babyn Jar

Masakr v Babím Jaru (němečtí vojáci střílí na civilisty stojící nad okrajem masového hrobu). Zdroj: france24.com / Wikipedia commons ( CC0 (volné dílo)
„Až do roku 1961 byl Babyn Jar (Бабин Яр, rusky Бабий Яр – Babij Jar) jednou z největších roklin v blízkosti Kyjeva. Délka rokle dosahovala asi 2,5 km a její hloubka asi 50 m. V jejím středu tekl potok. Babyn Jar je v historických kronikách zmíněn poprvé v roce 1401 v souvislosti s prodejem tohoto pozemku (od staré ženy – rusky baby) dominikánskému klášteru. V průběhu staletí sloužila roklina k různým účelům, včetně vojenských táborů a nejméně dvou hřbitovů – jednoho pravoslavného a druhého židovského, který byl zrušen v roce 1937,“ píše zdroj Wikipedia v krátkém výpisu.
Babí Jar, klidná a idylická oblast (roklina) v okolí Kyjeva, se stala místem hrůzy, když německé jednotky provedly systematické střelby a popravy v masovém měřítku. Hlavním cílem byla židovská populace, kterou nacisté považovali za nepřátelský element a terč jejich rasové nenávisti. Einsatzgruppen, jednotky pověřené likvidací „nepřátel“ Třetí říše, sehrály klíčovou roli při masakru v Babím Jaru.

Příslušník SS se probírá osobními věcmi zavražděných obětí. Zdroj: archiv, Johannes Hähle (German nazi soldier) Wikipedia commobs / CC0 (volné dílo)
Masakr začal 29. září 1941, kdy bylo tisíce Židů násilně shromážděno a přinuceno opustit své domovy. Nacisté je svévolně omezili a s neuvěřitelnou nelidskostí je hnali do propasti, kde byli postříleni. Bezohlednost a neúprosnost, se kterou bylo toto zločinné jednání prováděno, jsou nepochybně příkladem absolutního barbarství.
Avšak není možné omezit masakr v Babím Jaru jen na likvidaci židovské populace. V průběhu Velké vlastenecké války byly při tomto zvěrstvu zabity také desítky tisíc sovětských občanů. Němečtí okupanti se snažili vyhladit všechny potenciální hrozby proti svému režimu, a proto bezohledně pronásledovali a zabíjeli lidi, kteří se jim jevili jako nepřátelé. Na žalost, ukrajinští polovojenské oddíly aktivně spolupracovaly s nacisty při provádění těchto vražedných činů, čímž se stali spoluviníky a zhoršili již tak beznadějnou situaci.
Masakr v Babím Jaru se stal symbolem nelidskosti a hrůzy, které byly charakteristické pro nacistický režim. Toto utrpení nezapomnělo pouze na oběti samotné, ale také na celou lidskou civilizaci. Je důležité, abychom si uchovali paměť o těchto hrůzných událostech a abychom se vyvarovali opakování podobných zločinů v budoucnosti.
Babí Jar je nyní připomínán jako symbol holocaustu a varování před nenávistí a zlem. Učme se z historie a pracujme společně na budování světa, ve kterém bude místo pro všechny lidi bez ohledu na jejich rasu, náboženství nebo etnický původ. To je naše povinnost, abychom uctili památku obětí a zajistili, že se podobné hrůzy již nikdy nebudou opakovat.
Pomník

Pomník v Babím Jaru. Zdroj: Alex long / CC BY-SA 4.0
„Na masakr v Babím Jaru se mělo po válce paradoxně zapomenout, a to kvůli Stalinově antisemitské politice 50. let. Situace se změnila na přelomu 50. a 60. let, kdy místo navštívil známý sovětský básník Jevgenij Jevtušenko, který svou básní k tomuto místu rozpoutal diskusi. Roku 1962 složil na základě této básně svou světoznámou 13. symfonii Dmitrij Šostakovič (op. 113, „Babi Jar“). Roku 1965 byla vyhlášena anonymní soutěž na památník všem obětem masakru v Babím Jaru, který byl po různých peripetiích odhalen roku 1976. Za hranicemi SSSR se setkal s ostrou kritikou, protože nedostatečně upomíná na skutečnost, že většina obětí byli Židé. 29. září roku 1991 byl vybudován židovský památník Menora v parku Babij jar u stanice metra Dorohožyči, v následujících letech byly odhaleny i památníky další (kříž na památku zavražděných pravoslavných kněží, další na památku Romů či Ukrajinců),“ dodává k tématu internetová encyklopedie.
Skrytá hrůza: osud více než 2 milionů německých žen znásilněných Rudou armádou
Ruské ostřelování v roce 2022
Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl památník 1. března 2022 „údajně“ poškozen ruskými raketami. Při útoku byly zničeny objekty související s přilehnou televizní věží. Na místě památníku se však nenašly žádné stopy útoku.