Škoda 742 je souhrnné označení pro řadu osobních automobilů nižší střední střídy, které vyráběla československá automobilka AZNP v letech 1976 – 1990.
„Obchodní označení vozů je Škoda 105, Škoda 120, Škoda 125, Škoda 130 – liší se především motorem a úrovní výbavy. Odvozeným typem je Škoda 746, vyráběná v letech 1987–90 pod obchodním označením Škoda 135, Škoda 136,“ uvádí k tématu czech.wiki.
„Roku 1983 přišla modernizace a facelift. Za necelých 14 let sériové výroby byly v závodech AZNP Mladá Boleslav a AZNP Vrchlabí postaveny více než dva miliony čtyřdveřových sedanů, v závodech AZNP Kvasiny a BAZ Bratislava vzniklo necelých 45 tisíc vozů kupé. Ještě v roce 2002, tedy dvanáct let po ukončení výroby, byly podle statistik registrovaných vozů nejpočetněji zastoupeným typem osobního automobilu na českých silnicích,“ píše dále web.
Příbuzným typem jsou kupé Škoda 743/747 s obchodním označením Škoda Garde (1981–84), resp. Škoda Rapid (1984–90). Předchůdcem této řady byly vozy Škoda 100/110, následovníkem byla Škoda Favorit.
Z historie
„Práce na nástupci morálně, technicky i bezpečnostně zastarávající Škody 100/110 započaly už během roku 1971. Zcela nová karoserie je hranatější, dynamičtější a disponuje větším celkovým zasklením, což znamená do jisté míry nadčasový design a přitom dělá z poměrně malého vozu dojem většího. Linie i prostorové řešení vychází z projektu Škoda 727 z roku 1972 a vyhovuje požadavkům EHK ohledně pasivní i aktivní bezpečnosti (deformační zóny, bezpečnostní zámky, bezpečnostní hřídel volantu, palivová nádrž v zadní části vozu apod.). Podvozkové skupiny (motor, převodovka, nápravy) byly po úpravách převzaty z předchozích modelů,“ uvádí portál czech.wiki.
Pro výrobce bylo příjemné snížení počtu výlisků i svarů oproti předcházejícímu modelu, což přineslo zrychlení výroby. Podstatným krokem ke zvýšení životnosti automobilu bylo zavedení elektroforetického lakování karosérie, které se s menšími úpravami na technologii používalo i pro pozdější typy Škoda Favorit a Škoda Felicia.
„Nová škodovka byla motoristické veřejnosti představena na brněnském strojírenském veletrhu v roce 1976. Po sedmi letech, tj. v roce 1983, přišel facelift. Verze před faceliftem se označují jako „užovky“, jelikož měly užší rozchod kol a po něm se značily jako „emko“ (M). Modernizace přinesla jinak tvarovanou příď s plastovými nárazníky, blinkry se přesunuly z nárazníku výše a k okraji a proměnil se také tvar předních i zadních světel. Na přelomu let 1989 a 1990 byla výroba ukončena,“ upřesňuje web.
Základní typ | Typová přípona (udává vybavení) | Typ motoru | Objem motoru, vrtání/zdvih | Výkon | Točivý moment | Max. rychlost | Palivo |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Škoda 105 | S, SP, L, GL | Š 742.10 | 1 046 cm³, 68/72 mm | ČSN 33,9 kW, ISO 33,1 kW/4 800 ot/min | ČSN 74,5 N.m, ISO 72,8 N.m/3 000 ot/min | 130 km/h | BA 90 |
Škoda 120 | –, L, GL, LE | Š 742.12 | 1 174 cm³, 72/72 mm | ČSN 38,3 kW, ISO 36,7 kW/5 000 ot/min | ČSN 85,2 N.m, ISO 82,0 N.m/3 000 ot/min | 140 km/h | BA 90 |
Škoda 120 | LS, GLS, LX | Š 742.12X | 1 174 cm³, 72/72 mm | ČSN 42,7 kW, ISO 40,5 kW/5 200 ot/min | ČSN 90,2 N.m, ISO 85,5 N.m/3 250 ot/min | 150 km/h | BA 95 |
Škoda 125 | L | Š 742.12 | 1 174 cm³, 72/72 mm | ISO 36,7 kW/5 000 ot/min | ISO 82,0 N.m/3 000 ot/min | 150 km/h | BA 91 |
Škoda 130 | L, GL | Š 742.13 | 1 289 cm³, 75,5/72 mm | ISO 43,0 kW/5 000 ot/min | ISO 97,0 N.m/2 850 ot/min | 150 km/h | BA 95 |
Škoda 135 | Si, L, Li, GL, GLi | Š 742.135 | 1 289 cm³, 75,5/72 mm | ISO 43,0 kW/5 000 ot/min | ISO 94,0 N.m/3 000 ot/min | 150 km/h | BA 91 (olovnatý i bezolovnatý, všechny verze) |
Škoda 136 | Si, L, Li, GL, GLi | Š 742.136 | 1 289 cm³, 75,5/72 mm | ISO 46,0 kW/5 000 ot/min | ISO 100,0 N.m/3 000 ot/min | 150 km/h | BA 96 (olovnatý nebo bezolovnatý v závislosti na modelu, značeno barvou znaku na hlavě válců – bílá olovnatý, zelená a modrá bezolovnatý) |
Vozy Škoda 135 a 136 sice formálně tvoří novou řadu 746, ale z logiky věci jsou zahrnuty pod řadu 742. Podrobné popisy jednotlivých typů jsou uvedeny níže. Výkonové parametry motorů se vstřikováním (verze Si, Li a GLi) se mírně liší, nebyly však určeny pro československý trh.
POZOR – v tomto přehledu NEJSOU uvedeny příbuzné vozy Škoda 743 – obchodní označení Garde a Rapid!
Pro zajímavost: „vozy Škoda 105 dodávané do Francie musely být přeznačeny na Škoda 1050 – ve Francii má totiž třímístné číselné označení vozu s nulou uprostřed chráněné automobilka Peugeot,“ uvádí portál czech.wiki.
Vozidla Škoda 105, Škoda 120, Škoda 125, Škoda 130 (často označována jako Škoda 742, jak již bylo v článku zmíněno) byla exportována do několika zemí v rámci bývalého Československa. Mezi hlavní destinace patřily:
Východní Evropa: Tyto vozy byly oblíbené v zemích východního bloku, jako byly Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Sovětský svaz a další. Škoda 105/120/125/130 se stala symbolem levné a spolehlivé dopravy v těchto zemích.
Balkánské země: Automobily Škoda 105/120/125/130 byly také vyváženy do balkánských zemí, včetně bývalé Jugoslávie (dnes rozdělené na různé státy) a Albánie.
Střední východ: Automobily Škoda 105/120/125/130 byly exportovány také do některých zemí na Středním východě, jako například Irák, Sýrie a další.
Západní Evropa: I když export do západních evropských zemí nebyl tak rozšířený, některé vozy Škoda 105/120/125/130 se dostaly i do zemí jako Německo, Rakousko či Švýcarsko.
Je třeba poznamenat, že tyto informace jsou obecné a nezahrnují všechny konkrétní země, kam byly tyto vozy vyváženy. Export automobilů Škoda hrál významnou roli v ekonomice bývalého Československa a přispěl k mezinárodnímu uznání značky Škoda.
Škodovky ve službách státu
Ano, za socialistického Československa byla Škodovky využívány také u státních složek, jako byla například armáda, hasiči či policisté.

Škoda 135 model v úpravě pro Veřejnou Bezpečnost (VB) Zdroj: Alofok / CC BY 3.0
Například vozidla značky Škoda byla v minulosti využívána také bývalou Československou policií, která byla známa jako Veřejná Bezpečnost (VB) a jako Sbory národní bezpečnosti (SNB). Pro upřesnění Sbor národní bezpečnosti tvořily dvě složky, a to Veřejná bezpečnost a Státní bezpečnost. Škoda automobily se staly běžným výběrem pro policejní službu v rámci Československa. Škoda 105/120/125/130 poskytovala Veřejné Bezpečnosti spolehlivé a dostupné vozidlo pro jejich každodenní potřeby. Díky své robustnosti a relativně snadné údržbě se tyto vozy staly oblíbenými mezi policisty. Byly využívány jak pro hlídkování na silnicích, tak pro různé policejní operace a úkoly včetně využití pro známou Státní tajnou bezpečnost (STB). Přestože v průběhu let byly v Československé Veřejné Bezpečnosti zaváděny do služby i další značky a modely vozidel, Škoda zůstávala důležitou součástí policejní flotily a byla běžně viděna na ulicích. Toto využití vozidel Škoda ve službách bezpečnostních sborů přispělo k jejich ikonickému statusu a dodalo jim určitou autoritu ve veřejném vnímání.
Dnes se tyto policejní verze Škoda často objevují na retro událostech nebo v muzeích jako svědectví historie policejních sil v bývalém Československu.