Lidská sexualita je pestrá a proměnlivá. Jaké byly její projevy v historii, od antického Řecka po faraonský Egypt?
Lidská sexualita prošla během historie mnoha změnami a měla různé projevy, které byly ovlivněny kulturou, náboženstvím a společenskými normami. „Homosexualita a incest byly ve starověkých kulturách běžné a měly různé významy a společenské kontexty,“ píše článek na webu Retro.
V antickém Řecku byla homosexualita nejen tolerována, ale v některých případech i oslavována. „Homosexuální vztahy mezi muži byly vnímány jako důležitá součást výchovy a občanského života,“ uvádí článek na webu Antický svět. Tyto vztahy měly často pedagogický charakter, kde starší muž, známý jako erastes, vedl mladšího, nazývaného eromenos, k dospělosti a občanským povinnostem.
French: Le Sommeil/ The Sleepers / Wikimedia commons / CC0 – Gustave Courbet (1819–1877)
Homosexualita však nebyla omezena pouze na muže. Existují důkazy o lesbických vztazích, přičemž nejslavnější z nich je básnířka Sapfó z ostrova Lesbos, která ve svých dílech vyjadřovala lásku k ženám. Tento ostrov se stal synonymem pro ženskou homosexualitu.
Ve starověkém Egyptě byl incest běžnou praxí, zejména mezi faraony. „Faraoni často uzavírali sňatky se svými sestrami nebo polorodými sestrami, aby udrželi královskou krev čistou,“ píše článek na webu Dotyk. Tento zvyk měl zajistit, že moc a božská podstata faraonů zůstane v rodině. Například slavný faraon Tutanchamon byl produktem incestu, což mělo za následek genetické vady, které ho trápily po celý život.
Incestní praktiky nebyly omezeny pouze na Egypt. V římské říši byly rovněž známy případy incestu mezi vládnoucími rody, což mělo podobné důvody jako v Egyptě – zachování moci a božského nároku na trůn.
V evropském středověku byly homosexualita a incest silně odsuzovány církví a byly často spojovány s hříchem a herezí. Homosexuální vztahy byly trestány smrtí a incest byl považován za těžký zločin proti Božím zákonům. Tento postoj pokračoval až do novověku, kdy osvícenství přineslo nové pohledy na lidskou sexualitu a postupnou dekriminalizaci homosexuálních vztahů.
Homosexualita v moderní době
V moderní době se postoj k homosexualitě značně změnil. V mnoha zemích došlo k dekriminalizaci homosexuálních vztahů a postupnému uznání práv LGBT+ komunity.
Mužské homosexuální praktiky byly například v Řecku zlegalizovány v r. 1951. O ženské homosexualitě se tehdejší trestní zákoník nijak nezmiňoval. Paragraf 347 Trestního zákona stavěl mimo zákon mužskou prostituci a pro mužskou homosexuální aktivitu stanovoval vyšší legální věk způsobilosti ve výši 17 let. Toto ustanovení později zrušil nový paragraf 68 zákona č. 3456 ze 24. prosince sjednocující tento věk, legalizující a i regulující mužskou prostituci.
Řecká společnost je sice spíše konzervativní, ale ve vztahu k problematice se zlepšuje. Athény mají dalekosáhle rozvinutou homosexuální kulturu, stejně tak i příměstské Gazi, Soluň a v neposlední řadě i ostrovní části. Mykonos je celosvětově považován za centrum gay turistiky. Každoročně se zde pořádají čtyři festivaly gay Pride, v Athénách, Soluni, Patře a krétské metropoli Heraklion. Podle statistiky se festival Athens Pride 2015 setkal s rekordní účastí, včetně několika politických osobností, mezi nimiž nechyběli ani hlava Helénského parlamentu a athénský primátor. Podle stanoviska organizace ILGA-Europe z r. 2016, která sleduje rozvoj LGBT práv v Evropě, se Řecko umisťuje na 16. místě ze 49 sledovaných evropských zemí, čili převyšuje Itálii, Lucembursko, Švýcarsko, Irsko a většinu východoevropských zemí.
V 19. století byla homosexualita v západních společnostech stále považována za nemoc nebo zločin. Avšak počátkem 20. století začala být sexualita vnímána jinak díky pracím sexuologů jako byli Magnus Hirschfeld a Alfred Kinsey, kteří se zasloužili o zkoumání a rozpoznání různých sexuálních orientací.
V roce 1969 došlo ke klíčové události v boji za práva homosexuálů – Stonewallské nepokoje v New Yorku. Tyto protesty vedly k vzniku moderního LGBT+ hnutí a položily základy pro budoucí legislativní a společenské změny. V následujících dekádách se mnoho zemí rozhodlo legalizovat homosexuální vztahy a některé z nich umožnily i sňatky osob stejného pohlaví.
„Dnes je homosexualita v mnoha částech světa akceptována a právně uznávána. Mnoho zemí přijalo zákony proti diskriminaci na základě sexuální orientace a zavedlo manželství pro všechny,“ uvádí různé zdroje. Přesto však LGBT+ komunita čelí v některých částech světa nadále diskriminaci a pronásledování.
Homosexualita jako normální a přirozený jev: odborníci a psychologové odmítají stigmatizaci
Například v zemích jako Írán, Saúdská Arábie nebo Uganda je homosexualita stále trestná a může vést k vážným trestům včetně trestu nejvyššího – trestu smrti. Naopak v Evropě, Severní Americe a části Jižní Ameriky a Austrálie dochází k postupnému zrovnoprávnění homosexuálních párů a ochraně jejich práv.
Díky aktivismu, kulturním změnám a zvyšování povědomí o LGBT+ otázkách se zlepšuje akceptace a podpora pro homosexuály. Dnes máme mnoho organizací, které se zabývají obhajobou práv LGBT+ komunity a podporou jednotlivců v jejich boji za rovnoprávnost a spravedlnost.
