Život v prostředí, kde existují rozsáhlé chemické závody, je mnohdy spojen s výzvami a obavami ohledně zdraví a kvality životního prostředí.
Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu s tím, že tento článek se zaměřuje na situaci v severočeském Litvínově a na Mostecku, kde existuje velký areál chemických závodů (Litvínov – Záluží) a zkoumá, jaký vliv má tato skutečnost na život místních obyvatel.
„Litvínov – Chempark Záluží, areál chemických provozů ležící mezi Mostem a Litvínovem, je největším chemickým areálem v Česku. Jeho význam se do budoucna ještě zvýší, neboť dnes byla v továrně zahájena výstavba nové polyetylénové jednotky, která je svým rozsahem největší investicí v historii českého petrochemického průmyslu a bude patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě,“ napsal Denik.cz, který se tématu litvínovských chemických závodů také věnoval.
Znečištění ovzduší a zdravotní obavy:
Obrovský areál chemických závodů může způsobovat významné emise různých chemických látek do ovzduší. Tyto látky mohou mít potenciálně negativní vliv na zdraví obyvatel, zejména pokud jsou vdechovány dlouhodobě v nadměrném množství. Důsledky znečištění ovzduší mohou zahrnovat respirační problémy, alergie, a dokonce vážné chronické onemocnění dýchacích cest.
Kvalita životního prostředí a žití v regionu:
Výroba a provoz chemických závodů může mít také vliv na kvalitu vody a půdy v okolí. To může ovlivnit ekosystémy, zemědělskou produkci a potenciálně omezit venkovní aktivity a rekreaci obyvatel.
Zde by bylo dobré podotknout skutečnost, že lidé žijících (nejen) v severních Čechách, kde byly za éry komunismu v bývalém Československu postaveny nebo modernizovány tyto chemické továrny či areály dostávali od státu finanční odškodnění právě kvůli tomu, že žijí a musí žít a pracovat v řekněme nezdravém či zdravotně závadném regionu. Totéž bylo za socialismu Sokolovsko, zmiňované Mostecko a Ostravsko, kde byly uhelné doly a lidé zde pobírali tzv. „uhelné,“ nebo-li odškodnění státu za to, že žijí v tzv. zdravotně znevýhodněném prostředí. Bohužel toto vše bylo po slavné Sametové revoluci v 90letech zrušeno a zdravotní stav lidí, kteří musí žít v okolí dnes soukromého subjektu litvínovské chemičky, který denně do ovzduší vypouští jedovaté karcinogenní zplodiny nikoho nezajímá – holt nová doba.
Litvínovská chemička je spojena také s několika vážnými haváriemi, ke kterým v závodě v minulosti došlo
Historie incidentů: Chempark Záluží se nachází v průmyslově hustě zalidněném regionu a za svou historii byl svědkem několika významných incidentů, včetně požárů a havárií. Tyto události mohou být způsobeny různými faktory, jako jsou technické chyby, lidské selhání, nebo náhodné nehody.
Význam bezpečnostních opatření: v průmyslových oblastech, jako je chemický závod, je bezpečnost klíčovou prioritou. Závody obecně musí dodržovat přísné bezpečnostní normy a postupy, aby minimalizovaly riziko vzniku požárů, havárií a výbuchů. Kromě toho se musí také připravit na rychlé a účinné řešení případů, kdy se incidenty přesto stanou.
Dopad na místní komunitu: incidenty v průmyslových závodech mohou mít a pravděpodobně i měly negativní dopad na místní komunitu. Lidé v okolí by mohli být či jsou vystaveni riziku kvůli únikům nebezpečných látek do ovzduší nebo vody. To může mít potenciální důsledky pro jejich zdraví a životní prostředí.
Transparentnost a komunikace: v případě incidentů je klíčové, aby byla zachována transparentnost a správná komunikace. Místní obyvatelé by měli být informováni o aktuální situaci, bezpečnostních opatřeních a potenciálním vlivu na jejich život. Správná komunikace může napomoci snížit obavy a zajistit, že veřejnost bude informována o opatřeních na ochranu. Skutečností je, že vedení města Litvínov například zřídilo pro své občany tzv. informační textové SMS zprávy, které jim hromadně v případě nutnosti zasílá, a to v případě stane-li se nějaká mimořádná událost, jako je velký požár, nehoda v chemickém závodě či nějaká vážná dopravní nehoda, která blokuje provoz na místních komunikacích a podobně.
Ekonomika a zaměstnanost: na druhou stranu je třeba brát v úvahu i ekonomický vliv těchto chemických závodů na region. Tyto závody mohou poskytovat pracovní místa a přispívat k místní ekonomice. To může vytvářet jistou rovnováhu mezi zdravotními a environmentálními obavami a ekonomickými přínosy.
Průhlednost a dialog: důležitým aspektem v řešení této situace je průhlednost a otevřený dialog mezi obyvateli, místními orgány, závody a vědeckými institucemi. Obyvatelé mají právo na informace o kvalitě ovzduší, vodních zdrojích a o potenciálních zdravotních rizicích. Pravidelná monitorování a sdílení dat může napomoci k lepšímu pochopení vlivu chemického průmyslu na životní prostředí a zdraví.
Inovace a technologický pokrok: jedním z cest ke zlepšení této situace je investice do moderních technologií, které minimalizují emise a snižují dopad průmyslové činnosti na životní prostředí. Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí by měly být prioritami, a to včetně průmyslových oblastí.
Celkově je situace v okolí chemických závodů komplexní a vyžaduje vyvážený přístup. Je důležité, aby se místní orgány, průmyslové závody a obyvatelé spolupracovali na nalezení řešení, která minimalizují zdravotní rizika a zároveň podporují ekonomický rozvoj regionu. Otevřená komunikace, transparentnost a investice do udržitelných technologií mohou hrát klíčovou roli v dosahování těchto cílů.
Chempark záluží: průmyslový gigant představuje novou éru Českého petrochemického průmyslu
Česká republika je domovem mnoha průmyslových areálů, které hrají klíčovou roli ve vývoji země a regionu. Jedním z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších chemických areálů v Česku je zmiňovaný Chempark Záluží. Tento impozantní komplex chemických provozů je nejen symbolem průmyslového úspěchu, ale také se stává důležitým hráčem v evropském petrochemickém odvětví. S ohlédnutím za minulostí a pohledem směrem do budoucnosti je zřejmé, že význam Chemparku Záluží bude nadále narůstat.
Dlouhá historie Chemparku Záluží sahá až do minulého století, kdy začal jako skromnější komplex. Avšak díky neustálému technologickému pokroku, inovacím a výzkumu se postupně proměnil ve značně rozsáhlý areál s moderními zařízeními. Dnes má Chempark Záluží klíčový podíl na výrobě petrochemických produktů nejen pro český trh, ale i pro export do celého světa. Je s hrdostí součástí skupiny Unipetrol, přesněji společnosti Unipetro RPA.
Nedávným mezníkem, který potvrzuje vzestup Chemparku Záluží, je zahájení výstavby nové polyetylénové jednotky. Tato ambiciózní investice je nejen největší v historii českého petrochemického průmyslu, ale také zařadí Chempark Záluží mezi nejmodernější výrobní závody svého druhu v Evropě. Tato polyetylénová jednotka bude hrát klíčovou roli ve výrobě plastů, které jsou nedílnou součástí moderního světa a nacházejí uplatnění v široké škále odvětví od obalů až po automobilový průmysl.
Význam nové polyetylénové jednotky nekončí pouze u výroby a inovace. Investice do této jednotky má také pozitivní dopad na místní ekonomiku a zaměstnanost. Nová pracovní místa, větší poptávka po místních službách a podpora dalšího rozvoje regionu jsou jen některé z výhod, které nová jednotka přinese.
Chempark Záluží a jeho neustálý růst nejsou jen důkazem technologického pokroku, ale také svědčí o tom, jak důležité je udržovat si konkurenceschopnost ve světovém průmyslu. Investice do moderních zařízení a inovací jsou klíčovým faktorem pro udržení pozice na trhu a pro aktivní zapojení do globálního obchodu.
Pokud se podíváme do budoucnosti, perspektivy Chemparku Záluží jsou nadějné.
S novou polyetylénovou jednotkou a dalšími plánovanými inovacemi se toto místo stává centrem růstu, technologického pokroku a ekonomické vitality. Spojení mezi tradicí a modernitou, mezi minulostí a budoucností, dělá z Chemparku Záluží nejen největší chemický komplex v Česku, ale také vzor úspěšného průmyslového rozvoje.
Historie
Kompletní informace o historii litvínovských chemických závodů zveřejnila společnost Orlen Unipetrol na svém webu.
1939 – Zahájení výstavby chemické továrny STW (Sudetenländische Treibstoffwerke AG, Oberleutensdorf) – 5.5.
1941 – Dokončeno 40 % stavebních a 50 % montážních prací; uvedena do provozu první karbonizační pec.
1942 – Vypraven první vlak s benzínem (15.12.).
1943 – Vyrobena první zimní motorová nafta; počet zaměstnanců – 29 881.
1944 – Dne 12. květen zahájeno pravidelné letecké bombardování výroben anglo-americkými spojenci.
1945 – Vyroben první československý čistý syntetický benzín (3. 6.).
1946 – SSSR se vzdal všech majetkových nároků a předal závod Československu.
1947 – První dodávky dálkového plynu do veřejné sítě včetně Prahy (26. 10.); proti závodu zahájena kampaň požadující jeho zrušení.
1948 – Uvedena do provozu výroba lisovacích hmot (10.3.).
1949 – Vznik závodního klubu Na střelnici; otevřena závodní lékařská ordinace v Litvínově – Osadě; první dodávky tekutého kyslíku hutím.
1951 – Zvýšena výroba fenolů.
1952 – Zahájena stavba tramvajové trati k závodu; zahájena družba s chemickým závodem v německém Böhlenu.
1953 – Montáž prvních odlučovačů popílku; počet zaměstnanců – 7 644.
1954 – Zaváděno hospodaření podle sovětského vzoru.
1955 – Zahájena pravidelná výroba čpavku.
1957 – Zprovozněn produktovod se čpavkem do chemických závodů v Lovosicích.
1958 – Začátek výstavby nové teplárny T700.
1959 – Otevřen kabinet ochrany a bezpečnosti práce.
1960 – První ropa přivedená ropovodem Družba do Slovnaftu.
1961 – Zahájena výstavba skladů a dílen na Severním svahu.
1962 – První ropa přivezena cisternami ze Slovenska do Chemopetrolu.
1963 – Zahájen provoz nového zauhlovacího mostu z úpravny uhlí Herkules do teplárny T700.
1964 – Zavedeny do výroby dva nové výrobky – syntetický líh a etylbenzen.
1965 – Ropovod Družba protažen do Chemopetrolu.
1966 – Otevřena ústřední závodní kuchyně s kapacitou 4 000 jídel.
1967 – Podnik vyráběl již 75 chemických výrobků.
1968 – Uzavřena smlouva s městem Litvínov o spolupráci ve zlepšování životního prostředí; počet zaměstnanců – 12 000.
1969 – Zahájen provoz oxosyntézy, jediné svého druhu v ČSSR.1970 – Vyřazování prvních karbonizačních pecí z provozu.
1971 – Uvedena do provozu výroba vodíku na bázi štěpení mazutu.
1972 – Ukončeno chemické zpracování uhlí (11. 9.); zahájena výstavba Petrochemie (I. II.); uvedena do provozu výrobna močoviny.
1973 – Uvedena do provozu výrobna síry.
1975 – 1976 – Uvedeny do provozu výrobny polypropylenu, polyethylenu.
1976 – Vyroben první polymerační katalyzátor pro petrochemické procesy.
1977 – Postavena v pořadí šestá chladicí věž.
1978 – Dokončena montáž potrubního mostu přes silnici Most – Litvínov; počet zaměstnanců – 10 950.
1979 – Uvedena do provozu ethylenová jednotka.
1981 – 1983 – Dokončena výstavba Nové rafinérie Litvínov – NRL
1988 – Uvedena do provozu PSP – Příprava surovin pro petrochemii.
1993 – Zahájen proces restrukturalizace rafinérsko – petrochemického průmyslu i Chemopetrolu.
1994 – Zahájení divizního uspořádání (Petrochemie, Agro, Fenoly, Energetika, Voda a odpady). Vyčleněno osm dceřiných společností, zejména v oblasti údržby. Zahájení výstavby ropovodu Ingolstadt – Kralupy – Litvínov. Do provozu uveden Reforming s kontinuální regenerací katalyzátoru; zahájení modernizace teplárny T700.
1995 – Vyčlenění divize Rafinérie a vznik České rafinérské, a. s. Zprovoznění ropovodu Ingolstadt – Kralupy – Litvínov.
1996 – Získání osvědčení ISO 9002 pro Chezacarb, polyethylen a polypropylen. Otevření nového kyslíkového aparátu spolu s Air Products. Získání osvědčení Responsible Care za odpovědné podnikání v chemii.
1997 – Certifikace ISO 9002 pro ethylbenzen, OXO, syntetický líh.
1998 – Sloučení divize Fenoly s divizí Agro a tím zahájení útlumu provozu Fenoly. Podpis licenční smlouvy na rozšíření a modernizaci polyethylenu s firmou Univation a na výstavbu nové jednotky polypropylenu s firmou Amoco. Podpis dlouhodobé obchodní smlouvy s firmou Air Product na dodávky vodíku. Obhájení ocenění Responsible Care do roku 2000.
1999 – Zahájen provoz nového informačního systému SAP R/3; udělení ocenění Bezpečný podnik; obhajoba certifikátů jakosti norem ISO 9000; podpis kontraktu s firmou Linde na výstavbu polyethylenové jednotky; podepsán kontrakt s holandskou společností KTI pro intenzifikaci ethylenové jednotky.
2000 – Podepsán kontrakt na výstavbu nové polypropylenové jednotky s firmou Foster Wheeler. Společnost Air Products převzala hospodaření s technickými plyny v areálu Chemopetrolu. Proběhla nejdelší odstávka ethylenové jednotky v historii (7.8. – 25.9.) a došlo k navýšení kapacity. Chemopetrol členem Euroregionu Krušnohoří. Podepsán zahraniční úvěr na financování výstavby jednotky polypropylenu. Chemopetrol obhájil ocenění Responsible Care za odpovědné podnikání v chemii do roku 2002.
2001 – Chemopetrol proinvestoval největší objem finančních prostředků v historii podniku – 3,6 miliardy Kč. Průmyslový areál Chemopetrol navštívili poslanci německého Bundestagu G. Baumann a J. Schmidt. Foster Wheeler, kontraktor pro výstavbu výrobny polypropylenu, převzal staveniště na petrochemii a zahájil stavební práce. Byl zahájen provoz kyslíkového aparátu ASU II, který postavila a provozuje firma Air Products. V pražské Argentinské ulici otevřena první čerpací stanice Benzina s interiérem pro odpočinek a možností občerstvení.
2002 – Kaučuk Kralupy staví v Chemopetrolu výrobnu ethylbenzenu s kapacitou 300 tisíc tun ročně. Chemopetrol obdržel osvědčení Bezpečný podnik. Záplavami nedotčený Chemopetrol poskytl pomoc svým sesterským a spřízněným firmám – Kaučuku Kralupy, Spolaně Neratovice, Lovochemii Lovosice a Spolchemii v Ústí nad Labem. V teplárně T200 instalován nový kvalitnější systém kouřovodů. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok přijel 12. prosince do Chemopetrolu slavnostně zahájit provoz nové výrobny polypropylenu. Unipetrol se stává jediným akcionářem Benziny.
2003 – V únoru podepsána smlouva o převzetí jednotky polypropylenu do trvalého užívání. Chemopetrol na mezinárodním veletrhu Plast Miláno představil produkty z nových jednotek polyetylenu a polypropylenu a projekt e-commerce. V petrochemickém segmentu probíhá stavba nové linky naftalenového koncentrátu. V prosinci byla podepsána kolektivní smlouva na roky 2004 – 2006. Sloučení společností Koramo a Paramo, nástupnickou společností se stalo Paramo.
2004 – Dne 4. června podepsána smlouva mezi společností PKN ORLEN, Fondem národního majetku a Českou konsolidační agenturou o prodeji státního většinového podílu v petrochemické skupině Unipetrol (63 % akcií) společnosti PKN Orlen. V květnu byla v závodě Agro vyrobena pěti miliontá tuna močoviny. Chemopetrol obdržel do roku 2008 prestižní označení Responsible Care za odpovědné podnikání v chemii. V prosinci zástupci Chemopetrolu a odborů podepsali kolektivní smlouvu pro rok 2005.
2005 – Evropská komise v souladu s nařízením Evropské unie o spojování potvrdila souhlas s navrhovaným převzetím Unipetrolu polskou společností PKN Orlen. Proces privatizace společnosti Unipetrol byl dokončen a společnost se stala významnou částí největší rafinérské a petrochemické skupiny ve střední Evropě. Zahájeny práce na výstavbě nového skladového hospodářství pro výrobnu polypropylenu. Chemopetrol získal Osvědčení Bezpečný podnik pro období 2005 až 2008. Byla ukončena výroba syntetického lihu v Chemopetrolu v závodě Agro. Do provozu uvedeno nové zákaznické centrum v rámci zkvalitnění přístupu k nájemcům a uživatelům průmyslového areálu Chemopetrolu. V září proběhla první společná certifikace systémů řízení jakosti, bezpečnosti a životního prostředí v Chemopetrolu auditorem Lloyd´s Register Quality Assurance. Na konci roku uveden do provozu nový čpavkový reaktor.
2006 – Prodej majoritního podílu v dceřiné společnosti Spolana polské společnosti Zaklady Azotowe ANWIL. V březnu skončila montáž nových skladů polypropylenu. Chemopetrol uzavřel smlouvu s firmou TELLMER o prodeji stoprocentního podílu dceřiné společnosti B.U.T. Chemopetrol vyhrál v soutěži Podnik podporující zdraví roku 2006 a získal ocenění 1. stupně. V roce 2006 vykázal Unipetrol výnosy ve výši 95 mld. Kč a jeho čistý zisk činil 1,6 mld. Kč.
2007 – Zahájení činnosti Centra sdílených služeb (SSC) a úseku Optimalizace obchodního řetězce (SCM). V březnu etylenová jednotka vyrobila pěti miliontou tunu propylenu a deseti miliontou tunu etylenu. V dubnu společnost podepsala smlouvy s 13 partnerskými městy a obcemi a darovala jim darovala 1,2 milionu korun. V srpnu se Chemopetrol, UNIPETROL RAFINÉRIE a Unipetrol RPA se slučují do jedné společnosti s názvem Unipetrol RPA, s.r.o. V důsledku této fúze společnosti CHEMOPETROL a UNIPETROL RAFINÉRIE zanikly bez likvidace s tím, že veškerý jejich majetek, práva a závazky včetně závazků z pracovněprávních vztahů přešly na Unipetrol RPA, jakožto jejich nástupnickou společnost. V září byly sloučeny dosavadní závody Petrochemie a Agro do nového Závodu chemických výrob a bylo rozhodnuto o změně názvu společnosti HC CHEMOPETROL, a.s. na HC Litvínov, a.s. Prodej dceřiné společnosti Kaučuk polské společnosti Firma Chemiczna Dwory. Zahájení činnosti nové dceřiné společnosti Unipetrol Services. Změna právní formy společnosti Unipetrol Doprava, Benzina a PETROTRANS z akciových společností na společnosti s ručením omezeným. Založení společnosti Butadien Kralupy, jejímiž akcionáři jsou Unipetrol (51 %) a Kaučuk (49 %). Sloučení dceřiných společností Chemopetrol a UNIPETROL RAFINÉRIE se společností Unipetrol RPA. Společnost Unipetrol koupila od firmy CONOCOPHILLIPS akcie, představující 0,225% podíl na základním kapitálu České rafinérské. Společnost Unipetrol získala od společností skupiny MEI 14,51 % akcií společnosti Paramo. V roce 2007 vykázal Unipetrol výnosy ve výši 89 mld. Kč a jeho čistý zisk činil 1,2 mld. Kč, čímž se skupina zařadila mezi největší firmy v České republice a také mezi nejvýznamnější vývozce.
2008 – Vypořádání prodeje akcií společností Agrobohemie a Synthesia na základě smluv o koupi akcií mezi společnostmi Unipetrol a Deza. Společnost Unipetrol vlastnila 50 % akcií společnosti Agrobohemie a 38,79 % akcií společnosti Synthesia. Řádná valná hromada společnosti Unipetrol rozhodla o výplatě dividend z nerozděleného zisku minulých let. Skupina Unipetrol pokračovala v restrukturalizaci společnosti Unipetrol Trade. V roce 2008 došlo k zániku společnosti Unipetrol France sloučením se společností Unipetrol Trade. V březnu 2008 došlo k prodeji akcií obchodní společnosti WALTER a.s. V březnu došlo ke změně obchodní firmy – vymazána CHEMICKÁ SERVISNÍ, a.s. a zapsána CHEMOPETROL, a.s. Rozsáhlé areálové havarijní cvičení prověřilo účinnost vnitřního Havarijního plánu společnosti ve spolupráci se společnostmi Unipetrol Doprava a UNIPETROL SERVICES a orgány státní správy. V červenci byla na etylenové jednotce zahájena výroba nového výrobku C10-frakce. Byla realizována technologická úprava zvyšující kapacitu a účinnost zpracování sirovodíkových odplynů vznikajících při zpracování ropy a tím došlo k významnému snížení emisí oxidu siřičitého. Byla dokončena poslední fáze projektu Modernizace a rekonstrukce výrobny POX na závodu AGRO. V říjnu 2008 proběhl úspěšně recertifikační audit integrovaného systému řízení. Audit byl proveden certifikační organizací Lloyďs Register Quality Assurance dle předem stanoveného plánu. Byl zaměřen na oblast systému řízení jakosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti a zjištěný stav byl porovnáván s požadavky norem ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001. Byla dokončena rekonstrukce pyrolýzní pece BA-106 v prostoru etylenové jednotky. Dopady světové finanční a ekonomické krize donutily Unipetrol RPA omezit produkci na svých výrobních jednotkách. Nejvíce se omezení dotklo výroben etylenové jednotky, polyetylenu a oxoalkoholů. V petrochemickém segmentu byla dokončena výstavba nové výrobny extrakce benzenu. Byla dokončena další etapa rekonstrukce biologické čistírny odpadních vod.
2009 – Skupina Unipetrol vyplatila minoritní akcionáře a získala 100% podíl ve společnosti Paramo.
2010 – Společnosti Unipetrol a Unipetrol RPA převedly své podíly ve firmě CELIO na společnosti TICATANOR a B.E. Fin. Převod akcií byl dokončen 14. dubna 2010.
2011 – V rámci restrukturalizace rafinérského segmentu byly na začátku roku založeny dvě nové dceřiné společnosti Paramo: Paramo Oil a Paramo Asfalt. V rámci procesu restrukturalizace skupiny Unipetrol Trade byla ukončena k 27. září 2011 likvidace společnosti Unipetrol Trade. Na přelomu 3. a 4. čtvrtletí proběhla plánovaná, ve čtyřletém cyklu prováděná, odstávka rafinérských a petrochemických provozů v Litvínově. Otevřena první kompletně samoobslužná čerpací stanice v České republice pod názvem Expres 24, později Benzina Express.
2012 – V lednu společnost Paramo Asfalt podepsala dvě pětileté smlouvy na dodávky asfaltů, první se společností Paramo a druhou se společností Unipetrol RPA. Převod obchodní činnosti s asfalty v rámci skupiny Unipetrol byl součásti strategie restrukturalizace rafinérských aktiv. V červenci bylo oznámeno trvalé ukončení zpracování surové ropy v pardubické rafinérii Paramo. Rozhodnutí bylo dosaženo na základě komplexní analýzy makroekonomické situace, včetně nízkých rafinérských marží ve srovnání s obdobím před začátkem finanční a hospodářské krize v roce 2008, slabé poptávky po dieselu a nadbytku rafinérských kapacit v Evropě. Dalším klíčovým faktorem byla nízká konverzní kapacita (méně než 1 mil. tun za rok) a nízká komplexita rafinérie Paramo, což se v minulých letech negativně promítlo do ziskovosti tohoto aktiva skupiny, přičemž žádné zásadní zlepšení nebylo ve střednědobém horizontu v rámci různých analyzovaných scénářů očekáváno. V říjnu společnosti Paramo a Orlen Asfalt, z mateřské skupiny PKN Orlen, uzavřely kupní smlouvu, na jejímž základě ORLEN Asfalt, jako kupující, získal od společnosti Paramo, jako prodávající, 100% obchodní podíl ve společnosti Paramo Asfalt. Prodej společnosti Paramo Asfalt společnosti Orlen Asfalt byl dalším krokem v restrukturalizaci společnosti Paramo a optimalizaci rafinérských aktiv, jejíž součástí byl převod komerčních aktivit společnosti Paramo v oblasti asfaltářských produktů do společnosti Paramo Asfalt v lednu 2012.
2014 – V lednu byla úspěšně dokončena transakce týkající se nákupu 16,335% podílu v České rafinérské od společnosti Shell Overseas Investments, na jejímž základě vzrostl podíl Unipetrolu na základním kapitálu České rafinérské z úrovně 51,22 % na 67,555 %. Další významnou událostí bylo využití předkupního práva společnosti na odkup zbývajícího 32,445% podílu v České rafinérské od společnosti Eni International. Došlo k významnému posílení dlouhodobé strategické spolupráce s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT Praha). V listopadu byla podepsána smlouva o vzniku nového Univerzitního centra VŠCHT Praha – Unipetrol přímo v prostoru chemického závodu Záluží u Litvínova.
2015 – V dubnu byla úspěšně dokončena transakce týkající se nákupu 32,445% podílu v České rafinérské od společnosti Eni International B.V. Po dokončení transakce vzrostl podíl Unipetrolu na základním kapitálu České rafinérské z úrovně 67,555 % na 100 %. Unipetrol se tak stal jediným akcionářem České rafinérské. V září byl podepsán EPC kontrakt (engineering, procurement, construction) se společností Technip Italy na výstavbu nové polyetylenové jednotky (PE3) v litvínovském závodě. Výrobní proces a technologie pro jednotku PE3 budou založeny na licenční smlouvě podepsané se společností INEOS v říjnu 2013. V litvínovské rafinérii se uskutečnila celková zarážka, během které byly realizovány údržbářské a investiční projekty. Benzina začala na svých čerpacích stanicích s prodejem léčiv.
2016 – V lednu proběhla fúze společností Benzina a Polymer Institute Brno se společností Unipetrol RPA. Tyto fúze jsou součástí širšího procesu zjednodušování struktury skupiny Unipetrol. Došlo k akvizici společnosti Spolana a k zahájení výstavby nové polyetylenové jednotky PE3. Benzina představila nový gastronomický koncept Stop Cafe s rozšířenými relaxačními zónami a širokou nabídkou zdravých, na místě připravovaných jídel.
2017 – Fúze společnosti Česká rafinérská se společností Unipetrol RPA. Benzina uvedla na trh nová paliva s čisticím účinkem EFECTA DIESEL a EFECTA 95. Byla zahájena činnost Nadace Unipetrol za účelem finanční podpory studenty přírodních a technických oborů a škol a s cílem popularizovat přírodní vědy mezi širokou veřejností. Společnost Unipetrol doprava podepsala smlouvu se společností Siemens na nákup tří elektrických lokomotiv Vectron. V logistickém areálu stavby nové polyetylenové jednotky PE3 bylo naistalováno 40 velkoobjemových sil na skladování vysokohustotního polyetylenu. V listopadu byla podepsána smlouva s rakouskou dodavatelskou společností Bertsch Energy GmbH & Co KG na realizaci výstavby nové kotelny sloužící pro výrobu vysokotlaké páry pro etylenovou jednotku. Neratovická společnost Spolana ukončila provoz amalgámové elektrolýzy pro výrobu chloru a louhu sodného. Došlo tedy k úplnému ukončení používání rtuti ve výrobních provozech společnosti.
2018 – V říjnu se skupina Orlen se stala 100% vlastníkem skupiny Unipetrol. V rafinérii v Kralupech nad Vltavou byla uvedena do provozu zrekonstruovaná čistírna odpadních vod, která výrazně snížila objem vypouštěných látek z rafinérie. Od konce března do začátku května se uskutečnila plánovaná údržba rafinérie v Kralupech nad Vltavou s úplným přerušením provozu. Benzina oslavila výročí 60 let své značky, dokončila převzetí 60 čerpacích stanic OMV a začala s instalací prvních elektrodobíjecích stojanů. Spolana oslavila 120 let od založení, obhájila již podeváté celosvětovou environmentální certifikaci Responsible Care, zahájila prodej produktu Spolsan G, granulované formy zemědělského hnojiva síranu amonného, a získala zlatou medaili v soutěži Český med roku 2018.
2019 – Společnost CZ LOKO předala společnosti Unipetrol Doprava zbývající dvě ze čtyř objednaných dieselových lokomotiv Bizon. Benzina zavedla nový systém kontroly kvality paliv na svých čerpacích stanicích a vstoupila na slovenský trh. První stanici na Slovensku otevřela v dubnu v Malackách a rok uzavřela s deseti stanicemi ve své síti. V květnu vědci z Unipetrol výzkumně-vzdělávacího centra představili veřejnosti biopalivo z dřevní štěpky. Na podzim byla spuštěna co-brandigová kampaň, která zvyšuje povědomí veřejnosti o příslušnosti značky Benzina ke skupině ORLEN. Náročnou modernizací došlo k razantnímu snížení emisí z hlavní teplárny T700 v litvínovském závodě. Unipetrol rozšířil podporu sokola stěhovavého. Od roku 2011 se ve výrobních areálech Unipetrolu vylíhlo již 25 mláďat tohoto kriticky ohroženého dravce.
2020 – Tento rok byl poznamenán celosvětovou koronavirovou pandemií. Naše skupina jako součást krizové infrastruktury České republiky přijala unikátní soubor hygienických a bezpečnostních opatření pro zajištění kontinuity výroby a dostupnosti našich produktů na českém trhu a také pro zajištění bezpečnosti našich zaměstnanců, zákazníků a obchodních partnerů. Řada těchto opatření byla také realizována na našich čerpacích stanicích Benzina ORLEN v České republice i na Slovensku, kde počet čerpacích stanic v síti Benzina ORLEN již vzrostl na dvacet. Benzina ORLEN obhájila prvenství v soutěži Nejdůvěryhodnější značka. Na jaře se úspěšně uskutečnila plánovaná zarážka litvínovského výrobního areálu, během které došlo k revizi, údržbě a modernizaci výrobních technologií. V průběhu roku byly spuštěny obě výrobní linky nové polyetylenové jednotky PE3, která je největší investicí v dějinách českého chemického průmyslu. Ve Spolaně Neratovice došlo uvedením do provozu moderní plynové teplárny k významnému snížení emisí. Unipetrol se začal podílet na realizaci strategie emisní neutrality do roku 2050, kterou v září vyhlásila mateřská skupiny ORLEN.
2021 – Skupina Unipetrol změnila od 1. ledna název na ORLEN Unipetrol. Změna názvu je faktickým dokončením plné příslušnosti k nadnárodní skupině ORLEN, která je největší společností ve střední a východní Evropě. Skupina ORLEN do Unipetrolu vstoupila v roce 2005 jako majoritní akcionář a v říjnu roku 2018 se stala jeho jediným, stoprocentním vlastníkem.
2022 – Na jaře se uskutečnila plánovaná zarážka v rafinérii v Kralupech nad Vltavou, během které výrobní areál prošel celkovou údržbou a modernizací. V září skupina ORLEN Unipetrol navázala na své dosavadní aktivity zejména v oblasti chemické recyklace vstupem do segmentu mechanické recyklace akvizicí společnosti REMAQ, předního hráče v této oblasti v regionu střední a východní Evropy, do své skupiny. Na podzim byla ve spolupráci s VŠCHT uvedena do provozu zcela nová jednotka na výrobu dicyklopentadienu, čímž se ORLEN Unipetrol stal jedním ze čtyř největších producentů tohoto produktu v Evropě. V maloobchodním segmentu došlo k výraznému rozvoji. V Česku bylo ke konci roku v síti ORLEN Benzina 430 stanic a na Slovensku již 50 stanic. ORLEN Unipetrol také vstoupil pod značkou ORLEN do Maďarska, kde koncem roku provozoval téměř 80 stanic.
V závěru lze říci, že Chempark Záluží hraje klíčovou roli ve formování českého petrochemického průmyslu. Nová investice do polyetylénové jednotky, jak již bylo zmíněno posiluje jeho postavení nejen na domácím trhu, ale i na mezinárodní scéně. Tímto způsobem se toto místo stává symbolem technologického pokroku, inovace a průmyslového úspěchu, na který mohou být Česká republika a Chempark Záluží hrdé.
