Stanovisko Pedagogické komory, z. s., k vládní novele zákona o pedagogických pracovnících, kterou bude dnes projednávat Poslanecká sněmovna.
UdálostiExtra.cz o tématu aktuálně informoval prezident Pedagogické komory Radek Sárközi s tím, že ve stanovisku upozorňuje komora na řadu negativním změn, které v případě schválení novely zhorší kvalitu vzdělávání v České republice.
„Aktuální znění zákona o pedagogických pracovnících považujeme za vyhovující, není tudíž zapotřebí ho novelizovat,“ uvedl v úvodu svého vyjádření prezident Pedagogické komory.
Řadu navrhovaných změn v aktuálním návrhu novelizace zákona o pedagogických pracovnících lze realizovat jednodušším způsobem – změnou vyhlášky nebo nařízení vlády. To se týká především nových pracovních pozic (uvádějící a provázející učitel). Doposud nebyly žádné pracovní pozice přímo součástí zákona. Například pracovní pozice školní psycholog nebo školní speciální pedagog jsou definovány pouze ve vyhlášce.
„Zásadně nesouhlasíme s principem „uznávání předpokladu odborné kvalifikace učitele“ někomu, kdo ji ve skutečnosti nezískal. Toto ustanovení je ve srovnání s legislativou členských států Evropské unie (viz mapa) zcela nestandardní a nesystémové (neplatí v žádné členské zemi EU). Povede k mnoha negativním důsledkům. Především k deprofesionalizaci učitelství jakožto regulovaného povolání, k jehož výkonu je třeba nejprve splnit stanovené kvalifikační předpoklady. Těmi je v současnosti absolvování studia učitelství na fakultách vysokých škol, které ho mají akreditováno, nebo absolvováním 250hodinového doplňujícího pedagogického studia, které organizuje vysoká škola,“ konstatoval Radek Sárközi.
Jestliže se na volné místo učitele 2. stupně ZŠ nebo SŠ přihlásí kvalifikovaný učitel a zároveň člověk bez kvalifikace, ředitel školy bude moci dát přednost nekvalifikovanému a kvalifikaci mu na 3 roky uznat. Toto současná právní úprava neumožňuje, což považujeme za správné. Zákony mají chránit zaměstnance, protože nejsou v rovném postavení vůči zaměstnavatelům.
„Dalším negativním důsledkem může být, že původní zájemci o studium učitelství na VŠ raději zvolí jiný obor, protože budou moci i bez pedagogického vzdělání nastoupit do školy jako učitelé. Vzhledem k vysokému počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách (včetně závažných postižení) může člověk bez pedagogického vzdělání svým nekvalifikovaným působením jakožto učitel napáchat řadu škod,“ uvedl dále Sárközi.
Nově se navrhuje, aby toto doplňující pedagogické studium mohla nabízet jakákoliv komerční firma nebo nezisková organizace. To považujme za nepřípustné rozvolnění pravidel, což bude mít negativní důsledky na kvalitu tohoto studia (nově nazývaného „studiem pedagogiky“).
Novelizace ruší bez náhrady proces, kdy MŠMT akredituje každý jednotlivý vzdělávací program v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků i organizaci, která ho poskytuje. Nadále by se akreditovaly výhradně vzdělávací programy, jejichž úspěšné absolvování vede k získání kvalifikace nebo specializace, a pouze ty organizace, které je poskytují. Tím ovšem MŠMT zcela ztratí kontrolu nad kvalitou většiny kurzů, a to nejen jednodenních, ale i velmi rozsáhlých vzdělávacích akcí v řádech stovek hodin. „Navrhujeme, aby akreditaci MŠMT nepodléhala nově každá vzdělávací akce jednotlivě, ale pouze celá organizace, která kurzy DVPP poskytuje,“ vyjádřil se prezident Pedagogické komory.
Pedagogická komora se vyjádřila k tématu nový ministr školství
Garantovat finance pro jednu část školského rozpočtu (platy pedagogických pracovníků) a ponechat bez garance například finance na ONIV či platy nepedagogických pracovníků může vést k tomu, že se ostatní výdaje nebudou zvyšovat, nebo se dokonce sníží (jak se v případě ONIV pro veřejné školy stalo v roce 2021 – pokles činí až 43 %). Ředitelé škol budou následně nuceni převádět finanční prostředky určené původně na nenárokové části platů pedagogických pracovníků do ONIV či na platy nepedagogických pracovníků. „Přes uvedené výtky změnu podporujeme, protože dosavadní zkušenosti ukázaly, že původní slib z roku 2003 ohledně 130 % průměrné mzdy v ČR pro učitele stále nebyl splněn,“ řekl Sárközi.
„Pokud by v budoucnosti chtěly vlády šetřit, nezbydou jim jiné nástroje než snižovat počty pedagogických pracovníků (např. avizované propouštění asistentů pedagoga) nebo zvyšovat rozsah přímé pedagogické činnosti učitelům a ředitelům škol (v případě zástupců ředitele se tak již stalo k 1. 9. 2022 u 3000 nejmenších škol),“ dodal závěrem k tématu prezident Pedagogické komory Mgr. Radek Sárközi.
