Jaro je mimo jiné zpravidla obdobím vyúčtování spotřebovaných energií. V případě dobře nastavených záloh se jedná o záležitost s minimální důležitostí – spotřebitelé obdrží, případně doplatí malou částku, která nijak neovlivní jejich život.
Tématu se dnes věnovala Lucie Korbeliusová ze spotřebitelské organizace dTest s tím, že v případě špatného nastavení záloh, či neočekávané změně ve spotřebě, však již může jít i o tisíce až desetitisíce korun. Ti šťastnější je obdrží, avšak nemalá část spotřebitelů je bude nucena uhradit. Někdy jde však o sporné situace, kdy se spotřebitel domnívá, že mu byla naúčtována příliš vysoká spotřeba, případně vyšší cena, než kterou si s dodavatelem vyjednal. Co lze v takovém případě dělat a jak se lze bránit?
Výše záloh
Již samotná výše záloh je často předmětem sporu, se kterými se setkáváme v rámci služby VašeStížnosti.cz i v rámci naší poradenské činnosti. Dle zákona mají být zálohy nastavené nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období. „V případě, kdy mají spotřebitelé dojem, že jsou zálohy příliš vysoké, mohou se obrátit na svého dodavatele a požádat o jejich snížení,“ radí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Pokud s touto žádostí neuspějí, mohou se obrátit na Energetický regulační úřad.
Přečtěte si také: Banky nabízí seniorům možnost zrušit si poplatky. Moc se o tom nemluví, a tak to ví jen málokterý důchodce
„Zároveň však doporučujeme, aby se spotřebitelé nesnažili na zálohách šetřit. V takových případech mohou být totiž nemile překvapeni vysokými nedoplatky,“ upozorňuje Hekšová na stinnou stránku nízkých záloh. Zálohy by tak měly být nastaveny dle dřívější běžné spotřeby a zároveň by měly brát v potaz předpokládané změny ve spotřebě (např. nově zabudované tepelné čerpadlo).
Reklamace bez odkladného účinku
I v případě správně nastavených záloh však může přijít vyúčtování, se kterým spotřebitelé nebudou souhlasit. Může jít o chybu přímo ve vyúčtování – např. překlep či chybná cena, ale také o chybu v měřiči spotřeby. Výsledkem poté může být vysoký nedoplatek, který by rozpočet spotřebitele (či celé jeho rodiny) výrazně ovlivnil, a to neoprávněně.
„V případě nespokojenosti, či podezření na chybu ve vyúčtování se mohou spotřebitelé obrátit na dodavatele energií s reklamací tohoto vyúčtování,“ radí Eduarda Hekšová postup v případě pochybení dodavatele. Spotřebitelé se zároveň nemusí obávat dlouhého řízení. „Dodavatel energií má ze zákona povinnost reklamaci vyúčtování vyřídit do 15 dnů od jejího uplatnění,“ upřesňuje Hekšová a dodává: „Poté spotřebitelům vzniká právo na náhradu. Tato náhrada činí u elektřiny 750 korun za každý den prodlení až do výše 7500 korun, u plynu poté činí tato náhrada 600 korun za každý den prodlení až do výše 24 000 korun.“
Přečtěte si také: Češi začali nahrazovat klasické příbory geniální vychytávkou ze Skandinávie. Jí se s ní perfektně a zásadně šetří místo
Velmi důležité je však upozornit, že reklamace vyúčtování nemá odkladný účinek. „Spotřebitelé tedy musí vyúčtování uhradit, v opačném případě se vystavují riziku prodlení, při kterém by společnost mohla požadovat úroky z dlužné částky,“ varuje Hekšová. V případě, že je však částka zjevně chybná (například posunutí desetinné čárky) a se společností je složitá komunikace, mohou spotřebitelé zvážit úhradu pouze části vyúčtovaného nedoplatku. Spotřebitelé tím však riskují další náklady, proto nelze takové jednání obecně doporučit.
A co dělat v případě vysokého nedoplatku, na který spotřebitelé v danou chvíli nemají prostředky? „Většina dodavatelů nabízí splátkové kalendáře, doporučujeme tak s nastalou situací dodavatele kontaktovat a domluvit se na oboustranně přijatelném řešení,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
