Při zraněních v práci nebo dopravních nehodách pojišťovny lidem často vyměřují výrazně nižší odškodnění, než na jaké mají poškození nárok.
Tématu se dnes věnoval redaktor našeho online magazínu Tomáš Skolek s tím, že když se zaměstnanec zraní v práci nebo se člověk stane obětí dopravní nehody, má nárok na odškodnění. Nemateriální újma při ublížení na zdraví se skládá ze 3 složek. Jedná se o bolestné, ztížení společenského uplatnění a tzv. další nemajetkové újmy. Zatímco pod bolestným si můžeme představit například zlomeninu či operaci, pod ztížením společenského uplatnění a dalšími nemajetkovými újmami se skrývají trvalé následky a například duševní útrapy. Za každou z těchto forem újmy může náležet poškozenému odškodnění, ať už jde o pracovní úraz, či nezaviněnou dopravní nehodu. Výše těchto náhrad se určuje zejména ve spolupráci se znalci z příslušných oborů.
„Zkušený znalec nehodnotí pouze diagnózu, ale zahrne též například komplikace v léčbě, trvalé následky či psychickou újmu a je pak na právnících, aby dobře se závěry znalce pracovali při stanovení výše požadovaného odškodnění,“ upozorňuje Mgr. Jaroslav Zeman z advokátní kanceláře Spring Walk na základě zkušeností více než 400 klientů z projektu ebolestne.cz. Ten lidem pomáhá nároky na odškodnění vymáhat a kompenzace navýšit tak, aby odpovídaly skutečné újmě.
Podle zkušeností advokátů poškození s ohledem na složitost procesu většinou s pojišťovnami příliš “nebojují” a s podmínkami pojišťoven bez výhrad souhlasí. U zaměstnavatelů zase bývají komplikace v tom, že nechtějí nároky z pracovních úrazů uznat a je třeba vůbec prokázat, že k pracovnímu úrazu skutečně došlo, resp. že se má jednat o úraz pracovní. K tomu pojišťovny obecně vyčíslují nízké částky odškodnění a nabízejí nevýhodné vyrovnání, kdy se např. klienti v rámci dohod vzdávají dalších možných nároků. „Lidé by se neměli nechat odradit chováním zaměstnavatele, případně prvním vyčíslením od pojišťovny,“ upozorňuje Jaroslav Zeman. „Nároky jsou běžně vymahatelné i roky zpětně,“ dodává s tím, že na jednotlivých případech tráví advokátní kancelář často rok a déle.
Jak je to s dopravními nehodami a pracovními úrazy?
V případě odškodnění za zranění vzniklé při dopravní nehodě je odškodnění požadováno po pojišťovně, u které je vedeno povinné ručení vozidla škůdce. Pokud nebylo vozidlo pojištěno, nárok poškozeného se uplatňuje u České kanceláře pojistitelů. Bolestné, coby první z nároků, se vypočítává na základě Metodiky Nejvyššího soudu, kde je uvedeno bodové hodnocení každého typu zranění. Obdobně na základě bodového hodnocení se pracuje i s pracovními úrazy. Pro pracovní úrazy činí od začátku letošního roku bod 393,06 Kč. Hodnota bodu pro nepracovní úrazy platí z 1. ledna 2023 ve výši 403,53 Kč. „Dle aktuálního bodového hodnocení by například zlomenina kostrče při nepracovním úrazu byla vyčíslena na 24 211,80 Kč, protože je hodnocena 60 body,“ vysvětluje Jaroslav Zeman. Tato částka však zdaleka nezahrnuje již zmíněné možné komplikace v léčbě, trvalé následky či psychickou újmu.
Advokáti z projektu ebolestne.cz zmiňují případ, kdy pojišťovna navrhovala odškodnění 150 000 Kč za pokousání psem. Posudek, který zohlednil i psychickou újmu a další následky však odškodné vyčíslil na 1 100 000 Kč. Pojišťovna nechtěla ustoupit, ale po dvou soudních jednáních nakonec souhlasila se smírným řešením sporu a poškozené osobě vyplatila 900 000 Kč. Projekt ebolestne.cz funguje tak, že odměna je účtována až z případné vymožené částky.
Co když zaměstnavatel nechce uznat pracovní úraz?
Zaměstnanci se mohou dostat do situace, kdy jejich zaměstnavatel nechce uznat pracovní úraz, případně zpochybňuje některé nároky. Důvody jsou dle zkušeností advokátů často neadekvátní – zaměstnavateli se nechce řešit papírování spojené s odškodněním, bojí se poškození jména nebo inspekce z úřadu.
Plánování a čerpání dovolené: nároky zaměstnanců a zaměstnavatelů
„Za předpokladu, že si zaměstnavatel řádně hradí zákonné pojištění odpovědnosti, platí finanční vyrovnání pojišťovna. Zaměstnavateli tedy nevznikají žádné další náklady,“ upozorňuje Jaroslav Zeman z advokátní kanceláře Spring Walk. „Pokud zaměstnavatel i přesto odmítá problém řešit, tak opět pomáhá, když zaměstnance zastupuje advokát – zaměstnavatelé totiž v mnoha případech přistoupí na vyrovnání už jen kvůli obavám ze soudního sporu,“ dodává Jaroslav Zeman.
