Ukrajinští studenti medicíny, kteří prchli kvůli ruské invazi ze své vlasti, dostanou šanci pokračovat ve studiu v Česku.
Karlova univerzita pro ně spouští program, který jim pomůže pokračovat ve studiu a odborné kariéře. Informoval o tom při příležitosti odborné konference Komplexní novinky v uroonkologii (KNOU) prezident této akce prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., který je děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Uvedl také, že ukrajinští medici, kteří začali na Karlově univerzitě studovat ještě před válkou, pokračují řádně v započatém studiu a pomáhají v nemocnicích například s překonáváním komunikační bariéry s ukrajinskými pacienty. V současnosti je takových studentů jedenáct.
„Pro případné příchozí mediky z Ukrajiny u nás na fakultě rozbíháme program, který jim pomůže pokračovat ve studiu a odborné kariéře. Ten spočívá v intenzivní výuce češtiny včetně medicínské terminologie a v odborných přednáškách. Hlavním cílem programu je pomoci těmto studentům připravit se na splnění podmínek pro studium v České republice. Nikdo teď sice nedokáže říci, jak se bude situace na Ukrajině vyvíjet a kolik studentů bude chtít v Česku nakonec zůstat. Většina z nich pokračuje v distanční výuce na ukrajinských školách, ale chceme jim dát šanci, aby zvládli případné přijímací řízení, a maximálně jim s přípravou pomoci. Do programu se v tuto chvíli zaregistrovalo již přes deset ukrajinských mediků, převážně dívek,“ doplňuje prof. Babjuk, který má sám ukrajinské kořeny – jeho tatínek pochází města Kolomyja v Haliči a někteří jeho příbuzní na Ukrajině zůstávají.
Jak dále uvedl, řeší také zapojení vystudovaných ukrajinských lékařů do praxe. Procedura uznávání lékařského vzdělávání ze zahraničí, tzv. nostrifikace, je dle prof. Babjuka dlouhodobější, ale nezbytný proces.
„Vykonávat lékařské povolání tak budou moci až po splnění legislativních podmínek, fakulty na tom spolupracují se státními orgány. Zatím se proto snažíme ukrajinské kolegy zapojit alespoň na akademické půdě. U nás na fakultě máme jednu ukrajinskou paní docentku z oboru patologie, která přednáší a pomáhá s vědeckou činností,“ popisuje prof. Babjuk, který je zároveň přednostou Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a členem výboru České urologické společnosti ČLS JEP.
„Nyní nevím o žádném ukrajinském kolegovi nebo kolegyni, kteří by se o ucházeli o uznání vzdělání v oboru urologie, ale celorepublikový přehled nemám. S běženci z Ukrajiny, kteří potřebují léčbu urologického onemocnění, se setkáváme, jejich počet ale není dramaticky vysoký a náš obor to jistě bez větších problémů zvládne. U nás na klinice máme jednotky případů. Přičítám to zejména tomu, že mezi utečenci z Ukrajiny jsou v drtivé většině ženy a děti a urologičtí pacienti jsou přece jen častěji muži,“ dodává prof. Babjuk.
Připomíná také, že studenti lékařské fakulty pomáhají běžencům například v domu legionářů, kde dočasně uprchlíci bydlí. Medici chodí také dobrovolně pomáhat na hlavní nádraží těm, co do Česka přijíždějí, a zapojují se i v motolské nemocnici.
„Studenti s původem z Ukrajiny, Ruska či Běloruska pomáhají v komunikaci s ukrajinskými pacienty,“ dodává prof. Babjuk.
O aktuální situaci bude řeč na odborné konferenci KNOU, která se koná od 13. do 14. května v Praze.
