České školy učí děti podnikat. Během tří let stoupl zájem o programy o 300 procent

Mladí Češi se do podnikání příliš nehrnou. Velký podíl na tom má nezkušenost.

Pokud se studenti s reálným byznysem setkají už v rámci školní výuky, pravděpodobnost, že v budoucnu založí vlastní firmu, je dvakrát větší.

Celkovou vstřícnost podnikatelského prostředí v Česku ohodnotila Světová banka v seznamu „Doing business 2022“ na 41. pozici. V podkategorii „začátek podnikání“ Česko figuruje až ve druhé stovce všech zemí (134. místo).

„V založení vlastního byznysu brání mnoha mladým lidem nulová zkušenost a nedostatek informací – bojí se byrokracie i vysoké míry odpovědnosti. Proto je důležité, aby se s podobnými výzvami seznámili už ve škole. Ve vzdělávacích programech studenti dostávají šanci vše si vyzkoušet, zjistit, zda na to ‚mají‘ anebo jim bude lépe vyhovovat zaměstnanecký poměr, kde nabyté dovednosti využijí stejně dobře,“ uvedl Martin Smrž, ředitel české kanceláře vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech), kterou v roce 1992 založil podnikatel Tomáš J. Baťa.

Poptávka škol po vzdělávacích programech, které podporují podnikavost, rychle roste. „Od roku 2019 se zvýšil počet absolventů našich programů na čtyřnásobek. Školy všech typů – od mateřských po univerzity – pochopily, že tradiční výuka přestala být pro nároky současné ekonomiky efektivní a že je třeba mládež víc seznamovat s praktickými příklady ‚ze života‘. Naším úkolem je zase snaha reflektovat aktuální potřeby škol a vzdělávací programy jim přizpůsobovat,“ podotkl Martin Smrž.

Tab1:) Počty mladých podnikatelů v ČR v letech 2019-2022 (2. čtvrtletí)

Zdroj: MPO

Malé a střední podniky bývají považovány za páteř ekonomiky. V Česku ale počty mladých podnikatelů do 30 let zvolna klesají. Na vině jsou slabší populační ročníky, koronakrize a touha mladé generace po naplněném volném čase.

„Do jisté míry jde o vliv demografické křivky a nižší porodnost, ale také je třeba zmínit tendenci dnešních dvacátníků zaměřovat se víc na sociální zážitky než na hmotnou produktivitu práce. Podnikání je z velké části o tvrdé dřině, která nekončí 8hodinovou pracovní dobou, a to zejména na začátku. Vyžaduje ochotu se neustále vzdělávat a rozvíjet. Překážkou bývá také zvýšené riziko spojené s vložením vlastních financí a v neposlední řadě vnější vlivy jako pandemie a ekonomická recese,“ vyjmenoval Martin Smrž.

Být podnikavý v sobě zahrnuje aktivní přístup k životu, umění prosadit se a uplatnit své silné stránky. Nejde jen o vlastní byznys, výuka podnikavosti znamená zdokonalení měkkých dovedností, které zvyšují hodnotu člověka na trhu práce a stejně užitečné jsou pro každého i v osobním životě.

„Nyní naše programy využívá 11 procent základních škol, 35 procent středních a 15 procent vysokých škol. Naším cílem je pokrýt minimálně 50 procent českých škol, stejně jako to je v západních zemích. Děti v mateřských školách se v programech hravě učí o hodnotě peněz, žáci základních škol poznávají své talenty a díky propojení škol s firmami dokáží vědomě přemýšlet o své profesní orientaci. Na středních školách studenti v programu JA Studentská firma zakládají a spravují reálný byznys, včetně finančních plánů, marketingu a výročních zpráv. Naučí se spolupracovat, organizovat úkoly i čas, prezentovat výsledky a veřejně je komunikovat. Děti se nemusí hned stát podnikateli, díky získaným dovednostem se stanou hodnotnými členy jakéhokoli pracovního týmu,“ popsal Martin Smrž.

Výukové programy v podnikavosti učitelé nejčastěji zařazují mezi nepovinné nebo volitelné předměty. Jak ale ukázal průzkum JA Czech, až 75 procent respondentů by si podnikavost přálo jako povinnou součást vzdělávání na středních školách.

„Dětem můžete donekonečna něco vysvětlovat s minimálním výsledkem, pak si to jednou vyzkouší a vše pochopí. Dlouhodobě sledujeme, že zájem o vlastní podnikání mezi dětmi, které prošly našimi programy, je zhruba dvakrát větší než v celkové populaci. Snažíme se propojovat školy s firmami a do výuky dodávat mentory z byznys sféry. Pro vyučující nabízíme několik typů školení, kde se mohou od lektorů z praxe dozvědět informace o podnikání a podnikavosti, finanční gramotnosti i o tom, jak firmy reálně fungují. Obecně jsou pak schopni lépe připravovat studenty na jejich budoucí povolání,“ shrnul Martin Smrž.