Životní tempo a moderní pracovní nároky mohou přivodit něco, co známe jako syndrom vyhoření. Proč tomu tak je?
Tato komplexní psychologická reakce na chronický stres může postihnout jak osobní, tak i pracovní život jednotlivce. V tomto redakčním článku prozkoumáme, jak tento syndrom rozpoznat, jak mu předcházet a zda je možné jej účinně léčit.
Termín vyhoření je doslovným překladem anglického burn out a poprvé ho popsal americký psychoanalitik Herbert Freudenberger jako stav mentálního a fyzického vyčerpání. „Nejčastěji se objevuje u pracovníků takzvaných pomáhajících profesí, kde je potřeba pracovat s lidmi, třeba ve školství (vzpomeňme si na učitelku v podání Dany Kolářové ve filmu Obecná škola), ve zdravotnictví nebo v sociálních zařízeních,“ uvádí v úvodu k tématu Denik.cz.
„Syndrom vyhoření není jednorázová záležitost, ale pomalý a dlouhodobý proces o několika fázích – nejprve je počáteční nadšení následované stagnaci a vystřízlivěním, frustrací, apatií, a nakonec se rozvine syndrom vyhoření,“ uvádí k tématu web symptomy.cz.
Rozpoznání syndromu vyhoření: syndrom vyhoření se projevuje fyzickými, emocionálními a behaviorálními příznaky. Mezi ně patří chronická únava, neschopnost soustředit se, ztráta motivace a snížená produktivita. Emočně se projevuje apatií, podrážděností a citovou vyčerpaností. Ve chvílích, kdy jedinec začíná pociťovat, že jeho úsilí nevede k žádným pozitivním výsledkům, může se vyvinout syndrom vyhoření.
Příznaky syndromu vyhoření
Emoce a postoje:
- skleslost, sklíčenost
- popudlivost
- podezíravost
- pocit bezmoci
- nechuť k životu a práci
- deprese až sebevražedné myšlenky
- cynismus
- nesoustředěnost a zapomínání
- konfliktnost, hádavost
- izolace, stažení se do sebe
- omezení kontaktů s lidmi
- útěky do fantazie
- záchvaty pláče
- pocit nedostatečného ocenění aj.
- požívání návykových látek
Fyzické projevy:
- únava
- potíž se spánkem
- nechuť k jídlu nebo naopak
- bolesti hlavy, žaludku
- dechová tíseň
- vysoký krevní tlak aj.
Jak se mu vyvarovat: prevence je klíčovým faktorem v boji proti syndromu vyhoření. Důležité je stanovit si realistické cíle a naučit se nastavovat hranice ve vlastním pracovním i osobním životě. Pravidelný pohyb, zdravá strava a kvalitní spánek jsou také klíčové pro udržení psychické pohody.
Dá se syndrom vyhoření léčit? syndrom vyhoření lze léčit, ale vyžaduje to komplexní přístup. Psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie, může pomoci identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzory. Důležitá je i podpora od rodiny a přátel. V některých případech může být také užitečné konzultovat se specializovaným lékařem, například psychologem nebo psychiatrem.
Vyhoření v osobním životě: osobní život může být stejně náročný jako ten pracovní. Je důležité najít rovnováhu mezi prací a volným časem, a nezapomínat na vlastní potřeby. Komunikace s partnerem a rodinou může být klíčovým prvkem prevence syndromu vyhoření v osobním životě.
Spousta lidí si myslí, že vyhoření je záležitost spojená s množstvím pracovních povinností, které už nezvládají. „V této souvislosti se opravdu termín používá nejvíce,“ upozorňuje pro Deník.cz psychoterapeutka Anna Pašková, ale dodává, že vyhořet se dá i v osobním životě.
Pokud dlouhodobě prožíváte stres, neumíte si ho uvědomit a zastavit se, může stav dojít až ke kolapsu či depresím. Zátěž přitom neovlivňuje jen duševní stav, nýbrž i tělo, které obvykle vysílá nouzové signály jako první.
Možná si postěžujete u lékaře, že špatně spíte, buší vám srdce, necháte se poslat na vyšetření žaludku, ale ani předepsaná léčba nepřináší úlevu. Varující by mělo být, že nemáte chuť ani sílu jít do společnosti, straníte se lidí a na dřívější koníčky se vám nedostává energie. Dřívější radost ze života se vytratila. „Pak už zbývá k vyhoření jen krůček,“ varuje psychoterapeutka.
Vyhoření v zaměstnání: pracovní prostředí může být značným zdrojem stresu. Zaměstnavatelé by měli být otevření komunikaci a podporovat své zaměstnance. Školení ohledně stresu a prevence syndromu vyhoření může být prospěšné pro celý tým. Důležitá je i adekvátní odměna, pochvala a uznání za práci.
Proč se toto lidem stává a jak se tohoto „nešvaru“ zbavit? syndrom vyhoření může vzniknout z dlouhodobé expozice stresu, nedostatku odpočinku nebo neadekvátního zvládání emocí. Je klíčové aktivně pracovat na prevenci a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc. Proti vyhoření lze úspěšně bojovat změnou životního stylu, zlepšením copingových strategií a hledáním podpory od blízkých.
Poruchy duševního zdraví: Úzkost, Syndrom vyhoření a Deprese
Co říkají psychologové? psychologové zdůrazňují důležitost prevence a zdůrazňují, že syndrom vyhoření není projevem slabosti, ale spíše důsledkem přetížení. Jejich rady zahrnují učení se efektivnímu zvládání stresu, vytváření zdravých pracovních a osobních hranic a neváhání o pomoc, když to bude nutné.
Léčba syndromu vyhoření
„Léčba vyhoření je dána podle osobnosti člověka. Mnohdy je nutné navštívit psychologa či psychiatra. Doporučením pak je zrevidovat žebříček hodnot, nalézt své rezervy, silné stránky, snížit nároky na sebe, udělat nové plány, najít smysl života a své práce, změnit zaměstnání. Je vhodné odpočívat, věnovat se sám sobě, svým koníčkům,“ dodává závěrem k tématu medicínský web symptomy.cz.
V závěru lze konstatovat, že syndrom vyhoření není nevyhnutelným osudem, ale spíše výzvou k tomu, abychom se zamysleli nad svým životním stylem a prioritami. Prevence a správná péče o vlastní pohodu jsou klíčové pro udržení psychické rovnováhy v osobním i pracovním životě.
