Poruchy duševního zdraví: Úzkost, Syndrom vyhoření a Deprese

Publikuje: Nikola Macáková — 05. 08. 2023
Zdroj: (redakční text)
Úvodní stránka » Zdraví » Poruchy duševního zdraví: Úzkost, Syndrom vyhoření a Deprese

Úzkost, syndrom vyhoření a deprese jsou tři stavy duševního zdraví, které mohou značně ovlivnit kvalitu života postižených jedinců.

Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu s tím, že tyto poruchy mají různé příčiny, projevy a léčebné přístupy. V tomto článku se podrobněji podíváme na každý z těchto stavů z lékařského (psychiatrického) pohledu.

Úzkost:

Úzkost je z lékařského (psychiatrického) pohledu složitá kombinace emocí zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání, chvění rukou. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Strach je určitou odpovědí na konkrétní nebezpečí. Úzkost může být akutní, trvat krátce, nebo dlouhodobá. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav paniky,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.

Úzkost je nepříjemný emoční stav, který zahrnuje strach, zlé předtuchy a obavy. Jedná se o složitou kombinaci emocí, která může být doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání a chvění rukou. Úzkost může být akutní a krátkodobá, nebo dlouhodobá a trvalá.

Strach je reakcí na konkrétní nebezpečí, zatímco úzkost nemusí mít jasně definovanou příčinu. Může se objevit jako reakce na stresovou situaci, ale také jako chronický stav, který ovlivňuje každodenní život postižených jedinců. Intenzita úzkosti může být různá, od mírného neklidu až po stav paniky, který může být život ohrožující.

Léčba úzkosti zahrnuje různé přístupy. Psychoterapie, jako je kognitivně behaviorální terapie (KBT), může pomoci identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce spojené s úzkostí. Někteří pacienti mohou mít prospěch z antidepresiv, anxiolytik a dalších léků, které pomáhají snižovat úzkostné projevy.

Syndrom vyhoření (Burnout):

„Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout [ˈbəː(r)naut]) byl poprvé popsán v roce 1974 H. Freudenbergerem v článku „Staff burnout“ [ˈstaːf bəː(r)naut] v časopise Journal of Social Issues,“ uvádí Wikipedia a dodává, že existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení), které se shodují v určitých bodech:

  • Jedná se o psychický stav, prožitek vyčerpání.
  • Vyskytuje se zvláště u profesí obsahujících práci s lidmi nebo alespoň kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení.
  • Tvoří ho řada symptomů především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální.
  • Klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava.
  • Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu.

Koncem května 2019 WHO kodifikovala syndrom vyhoření v Mezinárodní klasifikaci nemocí, a tím jej zařadila mezi nemoci; tomuto kroku předcházela diskuse.[3] Švédsko a Nizozemsko jej uznaly jako diagnózu již dříve.

Nejpodstatnějším znakem je posledně zmiňovaný chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese,“ upřesňuje zdroj Wikipedia.

Syndrom vyhoření, jak již bylo zmíněno je stav, který byl poprvé popsán v roce 1974 H. Freudenbergerem v časopise Journal of Social Issues. Tento stav je často spojován s pracovním prostředím a může postihnout lidi, kteří jsou dlouhodobě vystaveni vysokému pracovnímu tlaku, emocionálnímu vyčerpání a pocitu neschopnosti splnit pracovní očekávání.

Mezi příznaky syndromu vyhoření patří pocit vyčerpání, deprese, úzkost, ztráta energie a motivace, snížená výkonnost, zhoršené mezilidské vztahy a cynismus vůči práci. Syndrom vyhoření může mít negativní dopad na celkové duševní a fyzické zdraví jedince.

Prevence syndromu vyhoření zahrnuje zlepšení pracovních podmínek, poskytování psychologické podpory a zvýšení dovedností zvládání stresu. V některých případech může být nutný odpočinek a dočasná změna pracovního prostředí.

Deprese:

Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Označení „deprese“ pochází z latinského depressio (doslova „stlačení, potlačení“). Dotyčný pociťuje často zmar a beznaděj, nedostatek motivace, neschopnost cítit potěšení (anhedonie), úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, také je někdy zvýšená agrese, vyskytuje se malá sebedůvěra, únava, zhoršená pozornost a chybí soustředění. Jedná se o závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav. Reakce postiženého jedince na tento duševní stav je různá. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Deprese se léčí antidepresivy, často v kombinaci s psychoterapií,“ uvádí k danému onemocnění internetová encyklopedie Wikipedia.

Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky, která se projevuje snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami a patologickým smutkem, jak již bylo zmíněno. Tento stav může ovlivnit každodenní fungování postižených jedinců a má za následek nedostatek motivace, neschopnost cítit potěšení (anhedonie), úzkost, osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny a další příznaky.

Deprese může mít různé příčiny, včetně genetických faktorů, životních událostí, stresu, hormonálních změn a dalších psychologických činitelů. Postižení jedinci mohou projevovat různé reakce na tento duševní stav, od podrážděnosti a agrese až po únavu a útlum.

DŘÍVE JSME PSALI:

Příběh pacienta: se vzácným syndromem Dravetové v Česku bojují desítky dětí

David Bárta — 13. 06. 2023
Nejenom časté a dlouhé epileptické záchvaty, ale i problémy s chůzí, mentální retardaci nebo autismus. To vše způsobuje vzácný syndrom Dravetové.

Léčba deprese zahrnuje komplexní přístup. Antidepresiva jsou často používána ke snížení příznaků deprese a návratu duševní rovnováhy. Psychoterapie, zejména kognitivně behaviorální terapie (KBT) a poradenství, může pomoci postiženým jedincům lépe zvládat své emoce a myšlenky spojené s depresí.

Úzkost, syndrom vyhoření a deprese jsou tři stavy duševního zdraví, které mohou mít významný dopad na kvalitu života postižených jedinců. Je důležité vyhledat odbornou pomoc a podporu, pokud se někdo cítí postižen těmito duševními stavy. Psychoterapie, léky a podpora ze strany rodiny a přátel mohou být klíčové faktory pro zlepšení duševního zdraví a obnovení plnohodnotného a spokojeného života.

Použité zdroje: Wikipedia (Deprese), Wikipedia (Syndrom vyhoření), Wikipedia (Úzkost), redakční zdroje a informace použito z wikiskripta.eu / Úzkostné poruchy.
(redakční text) *

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo UE

O nás

Internetový on-line magazín UdalostiExtra.cz je v zaměřen na témata, která vás zajímají. Publikujeme články o zajímavých osobnostech, celebritách, články z kultury, nechybí ani záhady či tajemno nebo zdraví a medicína. Zároveň pravidelně zveřejňujeme články o počasí. Aktuálně připravujeme i další zajímavé rubriky a témata o která rozšíříme do budoucna náš internetový magazín. UdálostiExtra.cz jsou partnerským projektem internetového zdravotnického magazínu ZdravíŽivot.cz.

Rychlý kontakt: redakce@udalostiextra.cz

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu