Každý, kdo prodělal infarkt nebo mrtvici, si nese s sebou nejen fyzické následky, ale často i psychické dopady.
„Strach a obavy z opakování těchto život ohrožujících událostí mohou výrazně ovlivnit kvalitu života postižených,“ uvedla krátce k tématu klinika EUC.
V tomto redakčním článku se podíváme na to, jakým způsobem může strach z dalšího infarktu nebo mrtvice ovlivnit jednotlivce a jak může medicína přispět k jejich psychickému a fyzickému zotavení.
Srdeční infarkt: diagnóza, léčba a prevence pod lupou
- Psychologické dopady: infarkt nebo mrtvice nejsou pouze fyzické události, ale mohou mít i výrazný psychický dopad. Pacienti často zažívají obavy z toho, že se taková situace může opakovat, což vede k chronickému strese, úzkosti, a dokonce i depresi. Psychologické následky mohou negativně ovlivnit adherenci k léčbě a celkový proces zotavování.
- Prevence a edukace: jedním z klíčových prvků v boji proti strachu z dalšího infarktu nebo mrtvice je prevence a edukace. Lékaři by měli věnovat dostatečnou pozornost informování pacientů o možnostech prevence a změnách životního stylu, které mohou snížit riziko opakování kardiovaskulárních událostí. Edukace pacientů o zdravém stravování, pravidelném cvičení a kontrolních prohlídkách může přispět k jejich sebedůvěře a snížit úzkost z budoucnosti.
- Psychoterapie a podpora: pro pacienty trpící strachem z opakování infarktu nebo mrtvice může být psychoterapie klíčovým prvkem v procesu zotavování. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) může pomoci pacientům zmírnit úzkost a naučit je strategiím, jak lépe zvládat stres. Podpora od rodiny, přátel a dalších pacientů se stejnými zkušenostmi může rovněž hrát důležitou roli v psychickém zotavení.
Moderní medicína a sledování pacientů: moderní medicína nabízí pokročilé technologie pro sledování pacientů s rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Chytrá zařízení, nositelná technologie a telemedicína mohou poskytnout pravidelný monitoring zdravotního stavu pacienta, což umožní rychlý zásah při případných komplikacích a zároveň sníží úzkost spojenou s nejistotou.
Nikde není řečeno, že infarkt vás může potkat jen jednou
Začátkem 90. let minulého století znamenal infarkt (odborně infarkt myokardu) několikatýdenní hospitalizaci na lůžku. „Léčba v té době neřešila podstatu nemoci, ale pouze tlumila její příznaky. Úmrtnost na něj se pohybovala kolem 15 %. Postupem času se ale léčba natolik zdokonalila, že pacienti po nekomplikovaném infarktu opouštějí nemocnici již po několika dnech. Celková kvalita života nemocného po infarktu je dnes uspokojivá, nemocný se brzy vrací do běžného života a téměř v něm není omezen. To vše vede k tomu, že na celou příhodu brzy zapomene a vytěsní i skutečnost, že infarkt se může kdykoliv opakovat. Přitom by měl dodržovat pravidla sekundární prevence,“ uvádí web ulekare.cz.
„Jedná se o soubor opatření, která po prodělaném infarktu zlepšují prognózu nemocného tím, že u něj zabraňují prohlubování kornatění tepen (aterosklerózy) a zmenšují pravděpodobnost další srdeční příhody, a tedy vedou k prodloužení jeho života,“ dodává web ulekare.cz v krátké citaci.
Infarkt ženám hrozí později než mužům
Strach z dalšího infarktu nebo mrtvice je reálným problémem, který může zásadně ovlivnit život postižených jednotlivců. Společným úsilím lékařů, psychologů, a pacientů samotných můžeme najít komplexní přístup k léčbě nejen fyzických, ale i psychických aspektů tohoto komplexního onemocnění. Edukace, prevence, psychoterapie a moderní medicína mohou společně přinést naději a podporu těm, kdo čelí strachu z budoucnosti.