V České republice přibývá žen, kterým v těhotenství selhává srdce. Tématu se dnes věnoval Mgr. Vojtěch Šprdlík z ag. MaVe PR, který o tom informoval náš magazín.
Vyšší věk rodiček, častější vícečetná těhotenství spojená s umělým oplodněním, ale také horší životní styl vedoucí k řadě civilizačních onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak či obezita, přispívají k tomu, že přibývá žen, u kterých se v průběhu těhotenství rozvine srdeční selhání. Jde o jednu z nejčastějších kardiovaskulárních komplikací, se kterou se lékaři u nastávajících matek setkávají. Vedle jiných častějších onemocnění srdce k tomu přispívá také tzv. peripartální kardiomyopatie – ročně se tato nemoc v České republice vyskytne přibližně u 30 těhotných, ne vždy je však správně diagnostikována. Také tímto tématem se budou zabývat specialisté na mezinárodním kongrese Heart Failure 2023, kde několik sekcí organizuje Česká kardiologická společnost.
„S těhotenstvím je spojena vyšší hemodynamická zátěž. To znamená, že srdce musí přečerpávat větší objem krve, protože v době těhotenství se její množství zvýší. Proto může v tomto období dojít k odhalení srdeční choroby, která se do té doby vůbec nijak klinicky neprojevovala,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Jednou z nejnebezpečnějších srdečních komplikací v době těhotenství nebo těsně po porodu je tzv. peripartální kardiomyopatie. Vzniká až v závěru těhotenství u žen, které dříve žádné srdeční potíže neměly, a vede k těžkému srdečnímu selhání – tedy stavu, kdy srdce není schopné přečerpávat potřebné množství krve do všech částí těla.
Nebezpečné srdeční onemocnění prozradí oteklé kotníky, dušnost, častá únava nebo náhlé přibírání na hmotnosti. Všechny tyto příznaky ovšem v menší či větší míře provází většinu těhotných. Proto je obtížné nemoc odhalit. „Je třeba těmto příznakům věnovat zvýšenou pozornost a nesvádět vše jen na probíhající těhotenství. Alarmující by pro ženy mělo být, pokud se jim hůř dýchá a jsou unavené při minimální námaze nebo dokonce v klidovém režimu,“ upozorňuje prof. Krejčí. Nemoc pomohou rozeznat krevní testy a ultrazvukové vyšetření srdce, které však nejsou součástí běžných těhotenských vyšetření. Při problémech v těhotenství obvykle ženy jako prvního kontaktují gynekologa, který by v případě podezření na srdeční onemocnění měl provést laboratorní vyšetření na stanovení hladin tzv. natriuretických peptidů a při jejich zvýšení doporučit kardiologické vyšetření.
Jeho klíčovou součástí je echokardiografické vyšetření, podle něhož kardiolog stanoví závažnost postižení a navrhne vhodnou léčbu. Farmakoterapie srdečního selhání za poslední roky zaznamenala obrovský pokrok, novinkou je využití gliflozinů, které dokáží zlepšit funkci srdečního svalu, a významně tak prodlužují život pacientů. Kvůli možnému ohrožení dítěte však u těhotných tyto léky použít nelze. „V těhotenství jsou naše možnosti léčby velmi omezené. Existují podrobné medicínské postupy pro konkrétní stupeň srdečního postižení, v nejtěžších případech s ohrožením života matky je nutné dokonce přerušit graviditu bez ohledu na stáří plodu, v řadě případů je nutný porod císařským řezem. Dobrou zprávou je, že po porodu a následném zavedení komplexní medikace je velká šance, že se stav srdce výrazně zlepší,“ doplňuje prof. Krejčí.
Dnešní medicína umožňuje otěhotnět a donosit zdravé dítě i ženám, které mají nějaké srdeční onemocnění. Podle lékařů je však potřeba takové těhotenství plánovat a upravit kvůli němu léčbu. „Setkáváme se s tím, že některé těhotné trpí vrozenou srdeční vadou, dědičnou chorobou srdečního svalu nebo mají vyšší tlak. V takových případech je důležitá úzká spolupráce ošetřujícího gynekologa a kardiologa. Ty případy jsou dnes častější především kvůli vyššímu věku rodiček,“ popisuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti.
Zdravé děti porodily dokonce ženy po transplantaci srdce…
„Vím minimálně o čtyřech českých ženách po transplantaci srdce, které se nenechaly přesvědčit, aby pro mateřství zvolily jinou cestu než vlastní těhotenství, a nakonec porodily zdravé dítě. Těmto ženám těhotenství kvůli řadě rizik nedoporučujeme, pokud však naše doporučení nepřijmou, je u nich před otěhotněním nezbytné upravit imunosupresivní léčbu, kterou ovšem kvůli riziku odhojení srdečního štěpu nelze zcela vysadit,“ varuje prof. Krejčí.
S pandemií srdečního selhání bojuje celá Evropa, varují experti
Tisíce kardiologů z celého světa se sjíždí do Prahy, aby debatovaly o pandemii srdečního selhání, která zaplavuje jejich země. Jenom v EU touto chorobou trpí odhadem miliony obyvatel. Experti varují, že pokud se nic nezmění, do konce dekády jich přibude dalších 50 %. Na vině je podle nich zejména stárnutí populace, ale i nezdravý životní styl obyvatel rozvinutých zemí nebo stále rostoucí problém s obezitou. Budoucí nápor nemocných podle lékařů zdravotnické systémy nejen v Česku nemohou ustát – volají proto po lepší prevenci nebo zavádění moderních technologií, které by pomohly péči zlepšit. To vše bude tématem kongresu Heart Failure 2023, který v Praze od 20. května pořádá Evropská kardiologická společnost a několik sekcí organizuje Česká kardiologická společnost.
Choroba ohrožuje miliony lidí…
Přesný počet pacientů se srdečním selháním experti neznají, nicméně nemoc se podle studií týká celosvětově asi 2 % populace. To jen v EU znamená bezmála 9 milionů lidí.
„V Česku pak počty odhadujeme téměř na 3 % populace, každoročně navíc přibližně 40 000 lidí přibude. Do roka 2030 tak odhadujeme, že v Česku budeme léčit asi 450 000 nemocných,“ říká prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
Výskyt srdečního selhání v Česku je podle něj srovnatelný s ostatními vyspělými státy v Evropě i na světě.
„Jsme tak trochu obětí vlastního úspěchu, protože i když u infarktu se nám dnes podaří zachránit přes 95 % pacientů, hrozí jim následně vysoké riziko rozvoje srdečního selhání, které je bohužel dřív nebo později opět přivede do nemocnice,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti.
Hospitalizace totiž v určitém bodě nemoci čeká dva ze tří pacientů se srdečním selháním. Dobrou zprávou podle kardiologa je, že v možnostech léčby jsou na tom Češi stejně jako zbytek západního světa. „Pacienti tady mají přístup ke všem dostupným moderním lékům nebo technologiím. Stejně jako ostatní evropské státy stojí ČR před problémem stárnoucí a nemocnější populace, která potřebuje více zdravotní péče. A jako ostatní evropské státy má však omezené rozpočty,“ říká prof. Wilfried Mullens, předsedající kongresu Heart Failure 2023 a kardiolog v nemocnici Oost-Limburg v belgickém Genku.
Stárnutí populace je pak podle expertů jedním z důvodů zvýšeného výskytu choroby.
„U pacientů nad 80 let se v Česku výskyt onemocnění blíží 20 %, díky zlepšení péče také pacienti se srdečním selháním žijí déle. Ovšem přibývá pacientů ve vysokém riziku pozdějšího rozvoje srdečního selhání, jako jsou kuřáci nebo pacienti trpící cukrovkou, vysokým krevním tlakem či obezitou,“ uvádí dále k tématu prof. Málek. Množství srdečních selhání podle lékařů nepřímo ovlivnila i pandemie covidu-19, která na svém vrcholu zhoršila dostupnost zdravotní péče a omezila preventivní prohlídky. „Nepřímým následkem covidu byly i negativní společenské jevy se zdravotními následky: zvýšení spotřeby alkoholu a nárůst obezity. Zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva přitom se zpožděním může vést k nárůstu výskytu srdečně-cévních onemocnění, včetně srdečního selhání,“ říká prof. Linhart.
Experti se shodují, že by státy nyní měly investovat více peněz a úsilí do prevence kardiovaskulárních chorob a zavádět taková opatření, která přispějí k omezení kouření, spotřeby alkoholu a k lepšímu boji proti obezitě.
V boji s pandemií srdečního selhání podle kardiologů výrazně pomáhají moderní technologie. V této souvislosti nyní hovoří například o využití umělé inteligence, která by měla s pomocí chytrých přístrojů lépe sledovat průběh nemoci u pacienta a zefektivnit léčbu, případně varovat před akutními potížemi. Jednou z možností, jak si se současnou krizí poradit, je však i „krok zpět“ ve výzkumu nových léků. „Vedle výzkumu nových molekul je nutné také zkoumat a lépe zavádět již existující léky, které jsou vyzkoušené, levné a dostupné, ale dosud se nepoužívají přímo na léčbu srdečního selhání. To je například případ některých diuretik, které ve studiích ukazují velmi slibný efekt,“ konstatuje prof. Mullens. Nejmodernější léky jsou podle něj sice velmi účinné, ale často také drahé a pro pacienty hůře dostupné, a to i v bohatších zemích jako například jeho domovská Belgie.
