Pohled do záhadného procesu, kterým prochází lidské tělo těsně před smrtí. Co se děje v našem těle v posledních chvílích života?
„Někteří lidé tvrdí, že umírat začneme vlastně v okamžiku, kdy se prvně nadechneme. To už je hodně skeptické tvrzení, ale svým způsobem je pravda, že ke smrti vede celý náš dlouhý nebo někdy bohužel i kratší život. Budeme-li ale mluvit skutečně o chvílích neodvratně se blížícího konce, najdeme znaky, které jsou pro většinu umírajících společné. Nehovoříme nyní samozřejmě o tragických nehodách nebo náhlých zdravotních příhodách, které život ukončí ve vteřině,“ píše v úvodu k tématu web ctidoma.cz.
Smrt je nevyhnutelným a univerzálním jevem, který provází každý lidský život. Přestože je smrt neoddělitelnou součástí existence, její přesný proces a dopady na lidské tělo jsou často opředeny tajemstvím a nejistotou. Tento článek se snaží poskytnout vhled do toho, co se děje v lidském těle v posledních okamžicích života, a jak tyto procesy interpretují lékaři a vědci.
Poslední okamžiky: co se děje v těle?
V posledních okamžicích života dochází v lidském těle k řadě změn. Tyto změny mohou být pozorovatelné jak pro jedince, tak pro okolí. Lékaři a vědci popisují několik klíčových fází, které mohou naznačovat blížící se konec života.
- Zpomalení metabolismu: tělo začíná postupně snižovat svůj metabolismus, což vede ke snížené potřebě energie a kyslíku.
- Změny v dýchání: dýchání se stává méně pravidelným a může být doprovázeno zvuky známými jako „dech Cheyne – Stokesův“.
- Ztráta vědomí: vědomí může být ztraceno, což je často doprovázeno snížením reakce na vnější podněty.
- Změny v oběhovém systému: krevní oběh se stává méně efektivní, což vede k ochlazení a zmodrání končetin a kůže.
Poznání blížící se smrti
Lékaři uvádějí, že i když je možné rozpoznat některé ze zmíněných znaků, předpovědět přesný okamžik smrti je extrémně obtížné. Někteří lidé mohou mít pocit, že se blíží jejich konec, zatímco jiní mohou odcházet nevědomě.
„Tělo se na svůj konec připravuje postupně, dokonce tím, že člověk přestává mít chuť k jídlu, a tím pádem ho také konzumuje méně. Kolotoč, lépe řečeno spirála, se roztáčí. S menšími porcemi jídla dostává organismus méně živin, je tedy zřejmé, že nebude mít tolik energie jako v lepších dobách. Méně energie pak znamená také zhoršené životní funkce, potřebu spánku, pomalé trávení… Zůstává-li více jídla déle v trávicím traktu, nemá nemocný člověk hlad, přijímá méně potravy – cesta z tohoto vražedného bludného kruhu se zdá být už nemožná. Navíc tělo začne produkovat tak zvané katecholaminy, které dávají mozku jasně najevo, že je jídlo zcela zbytečné. Není tedy divu, že lidé hubnou, ztrácí svaly a jejich kůže se stává „průhlednou“,“ dodává v krátké citaci web ctidoma.cz.
Smrt: dlouhý proces
Přestože poslední okamžiky života mohou být rychlé, proces smrti je často dlouhý a složitý. Smrt není okamžitá, ale je procesem, který začíná s postupným selháváním orgánů a končí úplným zastavením srdce a mozku.
S přicházející smrtí se jedinec a jeho vnitřní zážitky transformují skrze rozmanité změny. Přestože to může být pro jeho blízké náročné, je důležité tyto změny akceptovat a respektovat je.
Odpoutávání a obracení dovnitř
„Umírající člověk má stále méně tělesné energie. Stahuje se z vnějšího světa, více spí nebo hodně odpočívá. Ztrácí zájem o knihy, noviny a televizi nebo jiné věci a aktivity, které měl rád. Často dokonce nestojí už ani o lidi, které dříve vyhledával a s nimiž mu bylo dobře, a někdy chce zůstat úplně sám,“ vysvětluje portál umirani.cz.
„Je to doba, ve které se člověk odpoutává od všeho, co se děje venku, a obrací se dovnitř. Některým umírajícím se možná jen nedostává sil, které by věnovali okolnímu světu, a potřebují dostatek klidu. Je možné, že se ve snech, v polospánku i v bdění ohlížejí za svým životem a bilancují,“ doplňuje web umirani.cz, jenž dodává, že i v bdělých chvílích mívají umírající menší potřebu mluvit a zůstávají obrácení do svého nitra. Někdo v tomto ohledu zůstává v tichosti, zcela sám pro sebe, někomu pomáhá tichá spoluúčast jiné osoby.
Vnitřní neklid
„Během některých okamžiků nebo dnů může umírající člověk projevovat neklid. Často se stává, že na lůžku neustále mění polohu, provádí náhodné pohyby rukou nebo nohou, pokouší se odejít, nebo bez zřejmého důvodu trhá prsty. Tyto projevy mohou být známkou toho, že dotyčný postupně ztrácí kontakt s realitou. V některých případech může přítomnost pečovatele u postele pacienta přinést uklidnění a pocit, že není sám. Přesto je vhodné poradit se v takových situacích s lékařem – někdy může být potřeba léčit zvýšený neklid medikací,“ vysvětlil redakci MUDr. Ivan Hlinka, interní lékař a koroner.
„Někdy se objeví situace, kdy umírající jedinec den nebo několik dní před smrtí projeví náhlé posílení svých sil. I když většinu času prospal a nekomunikoval, náhle se stane plně vědomým a bdělým, zapojí se do dění kolem sebe, má chuť na konkrétní jídla, nebo se snaží vstát nebo sednout. Tento moment je vhodný k vyjádření posledních přání, k vedení rozhovorů a k rozloučení,“ doplnil námi oslovený lékař.
Bolest: není třeba se jí bát
„Dnes je možné zajistit téměř pro každého člověka v poslední fázi života prostředky zmírňující bolest. Léčba bolesti opioidy umožňuje většinou osvobození od bolesti při zachovaném vědomí. Moderní léčba bolesti používá opioidy s jasným cílem: zachovat co nejvyšší kvalitu života umírajícího až do konce. Lékaři s odborností v paliativní medicíně s těmito léky dokáží zacházet velmi citlivě, vyvažovat jejich účinek proti bolesti s nežádoucími účinky (dočasná spavost, zácpa apod.), a pokud bolest odezní, mohou být tyto léky bez obtíží opět vysazeny,“ vysvětluje odborný portál umirani.cz.
Duchovní péče: posilující dimenze komplexního ošetření
Závěrem by bylo dobré zmínit skutečnost, že samotná smrt je neodvratnou součástí lidské existence. Proces, kterým prochází tělo těsně před smrtí, je složitý a může se lišit od člověka k člověku. I když je těžké určit přesný okamžik smrti, poznatky lékařů a vědců nám pomáhají pochopit, co se děje v našem těle v těchto posledních, mystických chvílích života.
