Výchova dětí je nejen radostí, ale i výzvou. Každý rodič se s ní setká a někdy se může zdát, že dítě neposlouchá.
Je důležité brát v úvahu, že tento nešvar je běžnou součástí vývoje dítěte, ale zároveň se nejedná o něco, co bychom měli ignorovat. Jak tedy správně reagovat, když dítě neposlouchá, a kdy bychom měli zvážit konzultaci s odborníkem na výchovu nebo psychologem?
- Zkuste pochopit, proč dítě neposlouchá: prvním krokem je pokusit se pochopit, proč dítě neposlouchá. Může to být způsobeno mnoha faktory, včetně stresu, únavy, nedostatečné komunikace nebo dokonce emocionálních potřeb. Dítě může také zkoušet hranice a testovat svou nezávislost. Důležité je být trpěliví a pokusit se najít příčinu tohoto chování.
- Komunikujte s dítětem: otevřená komunikace je klíčovým prvkem ve výchově dětí. Dítě by mělo vědět, že ho posloucháme a že jeho názor a pocity jsou důležité. Snažte se zjistit, co má dítě na srdci, a zkuste najít společné řešení. Povzbuzujte dítě, aby sdílelo své myšlenky a obavy.
- Stanovte jasné hranice a pravidla: děti potřebují jasné hranice a pravidla, která jim poskytnou strukturu a bezpečí. Stanovte očekávání a následné důsledky, pokud se dítě neposlouchá. Dbejte však na to, aby tresty byly spravedlivé a adekvátní situaci.
- Buďte vzorem: rodiče jsou vzorem pro své děti. Pokud sami respektujete pravidla a ukazujete, jak se chovat, dítě bude mít tendenci vás napodobovat. Buďte tedy pozitivním příkladem.
- Když je třeba konzultace s odborníkem: pokud se problém s neposlušností stává chronickým a neustále se zhoršuje, může být čas zvážit konzultaci s odborníkem na výchovu nebo psychologem. To platí zejména, pokud se chování dítěte stává agresivním, sebezničujícím nebo ohrožujícím pro něho samotného nebo jiné.
- Navštěvování Pedagogicko-psychologické poradny: pokud máte obavy o vzdělávací a psychologický vývoj vašeho dítěte, Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) může být dobrým místem pro získání pomoci. PPP poskytuje služby zaměřené na diagnostiku a vývojovou podporu dětí ve školním věku. Navštívíte-li PPP, specialisté vám mohou poskytnout rady ohledně výchovy, učení a emocionálního rozvoje vašeho dítěte.
Existuje několik známých onemocnění a poruch pozornosti u dětí. Patří sem:
- ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, Porucha pozornosti s hyperaktivitou): ADHD je jednou z nejběžnějších poruch pozornosti u dětí. Je charakterizována obtížemi s udržením pozornosti, impulsivitou a nadměrnou aktivitou. Existují tři hlavní typy ADHD: převážně nepozorná forma, převážně hyperaktivní-impulzivní forma a kombinovaná forma.
- ADD (Attention Deficit Disorder, Porucha pozornosti bez hyperaktivity): ADD je podmínka podobná ADHD, ale bez přítomnosti hyperaktivního chování. Děti s ADD mají obtíže s udržením pozornosti, jsou často roztržité a mají problémy s organizací.
- Porucha pozornosti spojená s poruchou učení: některé děti mohou mít obtíže s pozorností kvůli specifickým poruchám učení, jako je dyslexie (porucha čtení), dyskalkulie (porucha matematiky) nebo porucha kreslení pozornosti.
- Senzorické poruchy pozornosti: děti s tímto typem poruchy mají problémy s regulací svých smyslových vjemů, což může vést k obtížím s pozorností a chováním.
- Poruchy autistického spektra: některé děti s poruchami autistického spektra mohou mít problémy s pozorností a koncentrací, a to zejména v kontextu sociálních interakcí.
- Porucha procesování informací: toto je obecný termín pro poruchy, které ovlivňují schopnost dítěte zpracovávat a interpretovat informace, což může mít vliv na jeho pozornost.
- Poruchy pozornosti spojené s dalšími zdravotními stavy: některé zdravotní stavy, jako je epilepsie, mohou mít vliv na pozornost dětí.
Je důležité poznamenat, že každá z těchto poruch pozornosti má své vlastní charakteristiky a diagnostická kritéria. Diagnóza by měla být prováděna odborníkem na vývoj dětí, psychiatrem nebo psychologem, a měla by být založena na důkladném vyšetření a sledování chování dítěte.
Léčba a intervence se mohou lišit v závislosti na druhu poruchy pozornosti a individuálních potřebách dítěte.
Na medicínském webu vitalion.cz/poradna se ptala paní Eva F.:
Dobrý den,
mám tříletého synka, s kterým pravidelně navštěvujeme neurologa, protože hůř chodil. Stáčel špičky dovnitř a našlapoval na ně, byl nestabilní při běhu, hypotonický apod.
Teď jsem kvůli němu byla u psycholožky, protože to hůř zvládám. Psycholožka má podezření na DMO a neurolog na Aspergerův syndrom, ale podle mě to není úplně ono. Proto bych se ráda zeptala na Váš názor.
Syn se chová následovně – neposlouchá, protestuje proti všemu, miluje děti a vždy je velmi šťastný, když s nimi je – objímá je a je s nimi v tělesném kontaktu. Když třeba vidí bratrance, běhá kolem něj a stále opakuje například „Marečku, ty jsi přišel?“ pořád dokola. Nakonec se dostane do úplného radostného transu, kdy ho není možné zastavit – neslyší, na nic nereaguje. Teprve až když se mu něco stane – třeba se uhodí – pak pláče.
Společné hře nerozumí, nechápe ji, ale s dětmi je rád. Je někdy tak rozjetý, že je schopný ublížit, protože neví, co dělá. Hračky nikomu nebere, ale jemu naopak všichni. Rád se o ně rozdělí a ukazuje je. Když je sám, tak na sebe třeba vysype celou krabici hraček a pak do nich najíždí kočárkem a dělá co největší nepořádek. Ve dvou letech znal celou knížku říkanek nazpaměť, ale myslím, že dnes neví, o čem jsou. Také není schopen souvisle vyprávět příhodu, co se nám třeba stala.
Také se brání spánku i pokud je velmi unaven. Když chci, aby usnul, musím ho znehybnit nebo mu dám na zadek a pak usně s pláčem. Má kruhy pod očima, sotva chodí, ale spát nepůjde. Zatím nosí pleny kvůli kakání, na záchod ani na nočník nechce. Přitom na malou chodí na záchod běžně. Po vykonání potřeby pak musí uklidit schůdky a zavřít prkénko.
Když jdeme na nákup, je jako na baterky. Lítá po parkovišti, po obchodě, hází různé věci do košíku a podobně. Povahou je to velice milý a přátelský kluk, ale nevíme, co s ním.
Děkuji za Váš názor.
Odpověď odborníka: odpovídá MUDr. Martin Štěpán:
Dobry den,
k diagnóze se primo vyjádřit nemohu, ale nezdá se mi, ze by se jednalo vyložene o DMO. Musíme také myslet na dane věkové období, ve kterém se Vas syn právě nachází. Za zváženi by stalo také takzvané ADHD (attention deficit hyperactivity disorder), které se projevuje zvýšenou aktivitou dítěte a dalšími neurologickými projevy.
S pozdravem, MUDr. M. Štěpán
Jak se chovat k dětem s ADHD? Příběh matky 13letého chlapce: podpora a porozumění nestačí
Závěrem by bylo dobré zmínit skutečnost, že tzv. neposlouchání dětí, nebo-li zlobení obecně může být náročnou situací pro rodiče, ale je důležité zachovat klid a trpělivost. Komunikace, stanovení hranic a vzájemný respekt jsou základními kameny ve výchově. Pokud se však problém stává závažným, neváhejte vyhledat pomoc od odborníků, kteří vám mohou poskytnout potřebnou podporu a radu. Vaše dítě si zaslouží šťastný a zdravý vývoj, a právě vy jste klíčovými průvodci na této cestě.
