Když slunce začíná hřát a příroda ožívá, mnozí z nás se těší na chvíle strávené venku, v přírodě.
Tématu alergická reakce na hmyzí bodnutí se dnes věnovala redakce našeho magazínu s tím, že bohužel, spolu s krásnými letními dny přichází také riziko hmyzího bodnutí, které může pro některé lidi znamenat vážné zdravotní problémy. Alergická reakce na hmyzí bodnutí je téma, které si zaslouží naši pozornost, a proto vám přinášíme důležité informace o tom, jak se vyhnout potenciálně nebezpečným situacím a jak reagovat v případě, že k bodnutí dojde.
Hrozbou je pro alergika především hmyz z rodu blanokřídlých, který bodá a vstřikuje jed – včely, čmeláci, vosy a sršně. Zatímco včely a čmeláci nejsou přirozeně agresivní a k útoku dochází v případě, kdy se cítí ohrožení, vosy a sršně mohou napadat opakovaně a útočit i v případě vyprovokování. „Člověk alergický na včelu může kvůli podobnému složení jedu přehnaně reagovat i na bodnutí čmeláka. Vzájemná podobnost jedu je známá i mezi vosou a sršní, které jsou blízce příbuzné. Nepříjemné reakce může alergikovi vyvolat i kousnutí od mravence, komára či ováda, ty ale zůstávají lokální a zřídka se jedná o pravou alergii, nebezpečí je tak minimální“, říká Michal Závacký z portálu ProAlergiky.cz.
„Bodnutí hmyzem vyvolává lokální kožní reakci – svědivý pupen, zarudnutí kůže v okolí, svědění. Pupen malé velikosti, mizící během několika hodin je projevem přirozené reakce na hmyzí jed. Závisí na místě bodnutí, nebezpečná je oblast obličeje, úst, rtů a jazyka – v tomto případě hrozí výraznější otok, možnost dušení – je nutno vyhledat lékařskou péči co nejdříve!!! Místní alergická reakce je většího rozsahu: bolestivý rudý otok, který se šíří do okolí a trvá i několik dní,“ uvádí k tématu ftn.cz.
Celková alergická reakce je vždy nejzávažnější – může být různé intenzity. Projevuje se brzy po bodnutí, resp. během 15 min. Soubor příznaků: kopřivka, otoky kůže a sliznic, zvracení, průjem, rýma, ztížené dýchání až. Dušnost, poruchy vědomí. Těžká lokální reakce a celková reakce je spojena s rizikem opakované a závažnější reakce v případě dalšího hmyzího bodnutí.
„Je vhodné preventivně používat repelenty odpuzující hmyz. Při alergické reakce je indikováno včas podat celkově působící antihistaminika (Dithiaden či Zodac…), lokálně např. Fenistil gel, studené obklady. V případě prodělání těžké alergické reakce musí být pacient vybaven tzv. POHOTOVOSTNÍM BALÍČKEM, tzn. léky, které mu předepíše alergolog. Reakce na bodnutí včelou, vosou, či čmelákem nebo sršněm je co do projevů prakticky totožná. Intenzita alergické reakce závisí na stupni alergie dotyčného pacienta,“ dodává ftn.cz.
Alergik musí především vědět, na který hmyz je alergický
Ne každý člověk reaguje na hmyzí bodnutí stejným způsobem. Pro některé jedince může být bodnutí včelou, vosou, či vosou muráričkou nebo jiným hmyzem pouze nepříjemným zážitkem spojeným s bolestí a otokem. Pro jiného člověka však může být bodnutí tímto způsobem životu nebezpečným, způsobujícím alergickou reakci. Proto je klíčové vědět, na který konkrétní druh hmyzu jste alergičtí. Alergik by měl mít tyto informace vždy u sebe, ať už jde o včelí, vosí, nebo jiné hmyzí bodnutí.
Standardní reakce vs. alergická reakce
Rozdíl mezi standardní reakcí na hmyzí bodnutí a alergickou reakcí spočívá v intenzitě a rozsahu příznaků. Standardní reakce zahrnuje mírný otok, zarudnutí, bolest a svědění na místě bodnutí. Tyto příznaky obvykle ustoupí během několika hodin nebo dnů a lze je léčit pomocí běžných léků, jako je Fenistil gel nebo jiné chladivé gely.
Na druhé straně alergická reakce může zahrnovat vážnější příznaky, jako je silný otok, dušnost, svědění po celém těle, nevolnost a dokonce i anafylaktický šok. Anafylaktický šok je extrémně vážný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud máte podezření, že jste alergičtí na hmyzí bodnutí, měli byste se poradit s lékařem a zvážit možnost alergického testování.
Standardní, nebo alergická reakce?
Pokud nejste alergik, po vyjmutí žihadla bude místo vpichu zarudlé a kolem červené tečky v oblasti vstupu žihadla se může vytvořit světlý puchýř.
„Pokud jste alergik, je škála možných reakcí daleko širší. Oblast vpichu může zarudnout a opuchnout až několik centimetrů od vpichu, v horším případě ovlivní reakce celé tělo. Obecně lze říct, že těžší reakce na hmyzí jed zažívají lidé, kteří trpí i jinou alergií nebo mají zkušenost s atopickým ekzémem,“ vysvětluje odborník na alergie.
Lokální reakce vs. anafylaktický šok
Lokální reakce se objevuje v místě vpichu a jeho okolí. Dochází k zarudnutí, bolestivému otoku, přidat se může svědivost a horkost. Takové obtíže mohou přetrvat i několik dní a v některých případech se s nimi pojí i lehce zvýšená teplota.
Systémová alergická reakce neboli anafylaktický šok postihuje celý organismus. Svědění a kopřivka se rozšiřují po celém těle a přidávají se další příznaky jako otoky pod kůží i v krku, chrapot, sípavý dech a obtíže s dýcháním, kýchání, návaly horka, zrychlený tep a bušení srdce, nevolnost, zvracení, pokles krevního tlaku, mdloby, ztráta vědomí nebo zástava dechu. Takováto těžká reakce nastupuje do několika desítek minut a vždy do 24 hodin.
„Vzhledem k závažnosti těchto symptomů je vždy nutná konzultace s lékařem, pro některé osoby může být hmyzí bodnutí skutečně život ohrožující. Tento typ reakcí se bude při dalším bodnutí opakovat a při každém dalším se může i zhoršovat,“ doplňuje Michal Závacký z portálu ProAlergiky.cz.
Otok obličeje angioedém na tváři chlapce, který kvůli němu není schopen otevřít oči. Jedná se o projev celotělové alergické reakce – možný projev anafylaktického šoku. Zdroj: James Heilman, MD / CC BY-SA 3.0
Diagnóza
Anafylaktický šok se liší od těžké alergické reakce selháním dechu (dušení) a/nebo oběhu (nízký krevní tlak). Pokud se v rámci minut/hodin po vystavení alergenu projeví kterýkoliv z následujících příznaků, hrozí rozvinutí anafylaktického šoku:
- otoky pokožky nebo slizniční tkáně omezující dýchání
- dušnost způsobená stažením průdušek (obraz astmatického záchvatu)
- nízký krevní tlak způsobující mdlobu či trvalé bezvědomí
Tyto život ohrožující příznaky mohou být doprovázeny běžnými, nepříliš závažnými projevy alergie – kožní a slizniční vyrážky a/nebo trávicí příznaky (bolest břicha, zvracení, průjem).
Příznaky
Anafylaktický šok se projevuje mnoha příznaky trvajícími po dobu několika minut až hodin; začíná od 5 do 30 minut po nitrožilní aplikaci a do 2 hodin po pozření potravin. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří kůže (80–90 %), dýchací soustava (70 %), trávicí soustava (30–45 %), srdce a cévní soustava (10–45 %) a centrální nervová soustava (10–15 %); obvykle jsou postiženy dvě a více oblastí. Život ohrožující je především dušení a pokles krevního tlaku.
Jed
U citlivých osob může anafylaktický šok vyvolat i jed bodavého a kousavého hmyzu, jako jsou například blanokřídlí (včely a vosy) nebo příslušníci podčeledi Triatominae (ploštice zákeřnice). Předchozí reakce v rozsahu závažnějším než jen místní reakce v okolí bodnutí jsou pro příští anafylaktický šok rizikovým faktorem; u poloviny úmrtí však k žádné předchozí rozsáhlejší reakci nedošlo.
„Pro diagnostikování anafylaktického šoku v důsledku štípnutí hmyzem nebo požití léků mohou být užitečné krevní testy na tryptázu nebo histamin (uvolňovaný z mastocytů). Tyto testy však mají pouze omezené využití; je-li příčinou šoku požití potravin nebo má-li osoba normální krevní tlak, diagnózu nemohou určit přesně,“ uvádí internetová encyklopedie Wikipedia.
První pomoc po bodnutí hmyzem
V případě, že dojde k bodnutí hmyzem, je důležité zachovat klid a postupovat podle následujících kroků:
- Vyjměte žihadlo: pokud je viditelné žihadlo na místě bodnutí, snažte se ho co nejdříve odstranit. Nejlepší je to udělat pinzetou, nehtem nebo plastovou kartou tak, aby nedošlo k dalšímu uvolnění jedového obsahu.
- Chlazení a léčba: pokud jste alergičtí, okamžitě užijte antihistaminikum a kortikoidy, které můžete mít na předpis od lékaře. V případě lokální reakce, použijte chladivý gel, například Fenistil. U velkých otoků můžete využít také obklady s Octanem hlinitým nebo Octaným gelem, které pomáhají zmírnit otok a svědění.
- Pokračujte ve sledování: i po ošetření je důležité dávat pozor na příznaky alergické reakce, zejména pokud jste v minulosti zažili vážnou reakci. V případě jakýchkoli známek anafylaktického šoku, jako je dušnost, rychlý pulz, nevolnost nebo ztráta vědomí, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
- Vakcíny proti alergii: pro některé alergiky může být možností vakcína proti alergii na hmyzí bodnutí. Toto léčebné opatření může snížit citlivost na alergeny obsažené v hmyzím jedu a minimalizovat riziko alergických reakcí.
- Kontaktovat lékaře: při jakémkoliv zhoršení zdravotního stavu okamžitě vyhledat lékaře nebo se obrátit na tísňovou linku 155 zdravotnické záchranné služby.
Léčba
Anafylaktický šok je náhlá příhoda, která může vyžadovat resuscitační opatření, jako například udržení průchodnosti dýchacích cest, dodatečný přísun kyslíku, vysoký objem nitrožilních tekutin a bedlivé pozorování pacienta.Podání adrenalinu je možné společně s antihistaminiky a steroidy často používanými jako doplňkové léčebné látky. Nemocným se po návratu k normálu doporučuje zůstat v nemocnici na pozorování po dobu 2 až 24 hodin kvůli obavám z možné bifázické anafylaxe.
„Adrenalin (též epinefrin) je základním prostředkem léčby anafylaktického šoku bez absolutní kontraindikace jeho použití. Při důvodném podezření na anafylaktický šok se doporučuje aplikovat roztok adrenalinu nitrosvalově do boku stehna. Pokud je reakce nedostatečná, je možné aplikaci injekcí opakovat každých 5 až 15 minut. Druhá dávka je potřeba v 16 až 35 % případů, více než dvě dávky jsou nutné jen ojediněle. Intramuskulární způsob aplikace je preferován před subkutánním podáním, protože u toho může dojít k opožděnému vstřebávání.[29] Méně závažné nežádoucí účinky adrenalinu zahrnují třes, úzkost, bolesti hlavy a palpitace,“ uvádí se na internetové encyklopedii.
Stará verze injekčního pera. Lék Epipen. Zdroj: CC BY-SA 3.0
„Osoby užívající beta-blokátory mohou být vůči účinkům adrenalinu odolné. Pokud je v takové situaci adrenalin neúčinný, lze nitrosvalově či nitrožilně podat glukagon, jehož mechanismus působení je na beta-blokátorech nezávislý. V nezbytném případě je možné podat adrenalin rovněž nitrožilně ve formě zředěného roztoku. Nitrožilní adrenalin má vyšší riziko arytmií a zřídka i infarktu myokardu. Autoinjekční adrenalinové pero se používá k aplikaci léku obvykle ve dvou odlišných provedeních – (1) dávka pro dospělé či děti vážící více než 25 kg a (2) nižší dávka pro děti vážící od 10 do 25 kg,“ uvádí dále Wikipedia.
Dětí s alergiemi či astmatem přibývá, pomáhá jim jeskyně
Alergie na hmyzí bodnutí může být nebezpečnou komplikací pro některé jedince, a proto je důležité být připravený a vědět, jak reagovat v případě potřeby.
Dbejte na prevenci, buďte obezřetní a pamatujte si, že v případě alergie na hmyzí bodnutí je nejlepší konzultovat situaci s lékařem a dodržovat jeho doporučení. Vaše zdraví je na prvním místě.
