Doba se změnila. Covidová léta nás naučila, že není nutné sedět osm hodin někde v kanceláři daleko od domova.
Je mnoho profesí, které se dají vykonávat z domova a s flexibilní pracovní dobou. Jenže právě pružnost některým firmám chybí.
Podle údajů společnosti Grason se v současné době nabízí flexibilita u méně než 10 % inzerovaných pracovních míst. A to i ve chvíli, kdy je pro 70 % zaměstnanců flexibilita známkou atraktivity. Týká se to přitom nejen mladých lidí, kde se stává nutností, ale i ostatních věkových kategorií. Většina lidí starších 50 let chce pomalu odcházet do důchodu prostřednictvím zkrácení pracovní doby.
Flexibilita s sebou nese větší administrativu
„Firmy však flexibilitu nabízejí v omezené míře, protože s sebou nese velké množství administrativní zátěže. Na shánění a plánování směn pracovníků nebo papírování však personalisté nemají obvykle čas,“ uvádí Karel Mařík, spoluzakladatel a CEO start-upu Grason.
Z údajů společnosti Grason dále vyplývá, že v roce 2025 budou mileniálové a generace Z tvořit 70 % pracovní síly. Do roku 2030 to bude o dalších 5 % víc. Vedle finančního ohodnocení zdůrazňují tyto generace stále více potřebu kvality života. Očekávaný nárůst flexibilní práce s ohledem na trendy wellbeingu a worklife balance raketově vzroste.
Lidé nechtějí pracovat jen na HPP
„Loni jsem všude slýchala o flexibilních pracovních úvazcích. Když jsem ale začala po rodičovské shánět nějaké místo, kde bych nemusela být osm hodin denně, pět dní v týdnu, byl to problém. Buď byl plat extrémně nízký, nebo chtěli každodenní docházení do kanceláře,“ popisuje svou zkušenost čtyřicetiletá Petra z Plzně. Podobnou zkušenost má i pan Milan z Prahy: „Jsem důchodce a rád bych si přivydělal, ale občas hlídám vnoučata, která si chci užít. Práci na tři dny v týdnu jsem sháněl velice těžko, nakonec se to povedlo a ve firmě mi vyšli vstříc.“
Zájem o flexibilitu potvrzuje i další průzkum
Podle průzkumu společnosti Manpower téměř všichni zaměstnanci (93 %) považují za důležitou flexibilitu. Jenže vysvětlení tohoto termínu se liší. Až 45 % zaměstnanců si chce samo zvolit začátek a konec pracovní doby, 35 % zaměstnanců si chce určovat odkud budou pracovat na základě svých denních potřeb (práce/doma). 18 % je ochotno mít nižší mzdu, aby mohli pracovat čtyři dny v týdnu, a dosáhnout tak lepší rovnováhy mezi prací a osobním životem.
Živnostníci si příští rok na zálohách připlatí
„Svět práce se nevratně změnil. Otřesy způsobené pandemií a demografické změny přiměly zaměstnance změnit způsob práce a přehodnotit své priority. Přiměřená mzda a stabilita se stávají samozřejmými předpoklady. Pracovníci však očekávají od pracovního života a zaměstnavatele víc,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.
