Epigenetika odhaluje, že naše zdraví ovlivňuje nejen to, co nám předaly geny, ale i zkušenosti a zátěže našich předků.
„Epigenetika představuje fascinující vědní disciplínu, která mění způsob, jakým nahlížíme na genetiku a dědičnost. Zatímco genetika se zaměřuje na geny samotné, epigenetika odhaluje, jak mohou být tyto geny „zapínány“ a „vypínány“ v závislosti na vnějších vlivech a životním stylu. Tato věda nám ukazuje, že to, co dědíme, není jen soubor genů, ale také způsob, jakým byly geny našich předků ovlivněny jejich zkušenostmi, stresovými situacemi, stravou či dokonce traumatickými událostmi,“ uvádí k tématu odborný článek publikovaný na webu avcr.cz.
Je možné, že trauma nebo stres, který zažili naši předkové, může ovlivnit zdraví a chování našich dětí i vnuků? V následujícím redakčním článku se ponoříme do tajů epigenetiky a odhalíme, jak tato věda mění naše chápání dědičnosti.
Co je epigenetika a jak funguje?
„Epigenetika, doslova „nad genetikou“, je vědní obor, který se zabývá změnami v expresi genů, aniž by se změnila jejich samotná sekvence. Jinými slovy, epigenetika určuje, jak a kdy jsou určité geny aktivovány nebo naopak deaktivovány. Tento proces je řízen chemickými značkami, které se připojují k DNA nebo k histonům, což jsou proteiny, kolem kterých se DNA obtáčí. Tyto chemické značky mohou geny zapnout, vypnout nebo modulovat jejich aktivitu, a to na základě podnětů z prostředí, kterým člověk čelí,“ vysvětluje dále odborný článek publikovaný na webu avcr.cz.
Epigenetické změny jsou dynamické a mohou reagovat na různé vnější faktory, jako je výživa, stres, expozice toxinům nebo fyzická aktivita. Zajímavé je, že tyto změny nejsou vždy trvalé – některé z nich mohou být reverzibilní, zatímco jiné mohou být přenášeny na další generace.
Jak může prostředí ovlivnit geny?
Představte si geny jako nástrojovou skříň, kterou máme všichni od narození. Co epigenetika dělá, je to, že rozhoduje, které nástroje budou přístupné a kdy. Můžeme mít například geny, které nás predisponují k určité nemoci, ale pokud tyto geny zůstanou „vypnuté“ vlivem epigenetických změn, nemoc se nikdy nemusí projevit. Naopak, i když máme zdravé geny, může je stres nebo špatná strava „zapnout“ a tím zvýšit riziko onemocnění.
Epigenetické změny mohou být spuštěny různými faktory. Například výzkum ukázal, že děti matek, které během těhotenství zažily extrémní stres nebo hladomor, mají větší sklon k obezitě a diabetu v dospělosti. Tento jev byl pozorován i u potomků žen, které přežily hladomor v Nizozemsku během druhé světové války. Je tedy patrné, že vlivy prostředí, které zažili naši předkové, mohou mít dopad i na nás.
Příklady epigenetických změn v historii
„Epigenetika se stala centrem zájmu vědců právě díky historickým událostem, které ukázaly, jak zkušenosti jedné generace mohou ovlivnit další. Jedním z nejznámějších příkladů je studie zaměřená na přeživší holocaustu a jejich potomky. Vědci zjistili, že děti lidí, kteří přežili holocaust, vykazují změny v expresi genů spojených se stresem. Tyto změny zvyšují jejich citlivost na stresové podněty a zvyšují riziko úzkostných poruch,“ popisují odborníci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Brno.
„Další příklad pochází z Nizozemského hladomoru v letech 1944-1945. Ženy, které během této doby trpěly podvýživou, měly děti s vyšším rizikem obezity, diabetu a kardiovaskulárních chorob. Vědci prokázali, že tyto změny nebyly způsobeny genetickými mutacemi, ale epigenetickými modifikacemi, které ovlivnily funkci genů bez jejich změny,“ upřesňují odborníci na webu is.muni.cz.
Epigenetika a moderní medicína
„Epigenetika má potenciál revolučně změnit přístup k medicíně. Lékaři již nyní začínají využívat znalosti epigenetiky k personalizaci léčby. Například u rakoviny se ukazuje, že epigenetické změny mohou hrát klíčovou roli v tom, jak rychle se nádorové buňky množí. Léky zaměřené na změnu epigenetického profilu nádorových buněk jsou stále častější součástí onkologické léčby,“ uvádí dále k tématu vědci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, jenž doplňují, že dalším příkladem je výzkum neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Epigenetické změny v mozku mohou ovlivnit vznik těchto onemocnění, což otevírá nové možnosti pro vývoj léků, které by mohly tyto změny zvrátit nebo zpomalit.
Co doporučují odborníci pro zdravý epigenetický profil?
„Podle nejnovějších výzkumů může každý z nás ovlivnit svůj epigenetický profil prostřednictvím zdravého životního stylu. Odborníci doporučují pravidelnou fyzickou aktivitu, vyváženou stravu bohatou na antioxidanty a omezení stresu jako klíčové faktory pro udržení zdravého epigenetického profilu,“ dodávají k tématu odborníci z avcr.cz.
Jak se dožít sta let: jaké potraviny jíst, abychom zůstali vitální a zdraví?
Důležité je také omezit expozici toxickým látkám, jako jsou pesticidy, znečištěné ovzduší nebo těžké kovy. Tyto látky mohou způsobit negativní epigenetické změny, které mohou vést k rozvoji chronických onemocnění, včetně rakoviny, kardiovaskulárních chorob a diabetu.
Epigenetika jako klíč k pochopení lidského zdraví
Výzkum epigenetiky ukazuje, že naše zdraví není jen otázkou toho, jaké geny jsme zdědili, ale i toho, jakým vlivům jsme během svého života vystaveni. To znamená, že i když máme genetickou predispozici k určitým onemocněním, můžeme jejich vznik ovlivnit prostřednictvím svého životního stylu a prostředí.
Epigenetika tak přináší naději, že budoucí generace budou moci lépe porozumět tomu, jaký vliv mají jejich rozhodnutí na zdraví jejich dětí a vnoučat. V konečném důsledku nám tato věda dává do rukou nástroje pro lepší prevenci a léčbu mnoha chorob, které byly dříve považovány za nezvratné.
