Přes Česko se valí už několikátá vlna covidu a oproti stejné době před dvěma lety je vnímání nemoci veřejností nepoměrně jiné, vlažnější.
Infektologové však varují před přílišnou bohorovností. Virus totiž neustále a v řádu dnů či týdnů mutuje a další varianty, které do Česka mohou přijít, nemusí být tak „bezzubé“ jako například poslední omikron. O tom, jaké zbraně pro boj s novými variantami covidu mají, se lékaři budou bavit na svém VIII. kongrese klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje 22. září v Praze.
Infektologové vybízejí k ostražitosti
„Moc bychom si přáli, aby virus neustále slábl, ale jakýkoliv odhad je v této chvíli věštěním z koule. Nyní máme sice štěstí na mírnější variantu, která napadá především horní cesty dýchací a nesestupuje tolik do plic, ale s každou její subvariantou se zase zvyšuje nakažlivost, a tedy schopnost šířit se populací. Lidé žijí v iluzi, že omikron je banalita, ale připomeňme si, že i na něj lidé v nemocnicích umírají. Jen na našem oddělení máme stále čtvrtinu lůžek obsazenou pacienty s covidem. Pro srovnání – v sezóně chřipek jsou to obvykle dvě tři lůžka,“ říká prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP.
Poukazuje na fakt, že nejnovější subvarianta omikronu – BA.5. – dokázala tu předchozí vytlačit během několika týdnů.
Na další vlnu covidu jsme připravení, hlásí praktici
„Musíme pečlivě sledovat, jaké varianty u nás převládají, abychom uměli co nejrychleji a správně reagovat. Proto využíváme sekvenace či diskriminační PCR testy. U každé nové varianty potřebujeme také vědět, jak odolává imunitě po dříve prodělaném covidu, jak jsme chráněni očkováním, zda nemá sklon k vážnějšímu průběhu nemoci, a to nejen u starších nebo již nemocných osob,“ doplňuje prim. Dlouhý. „Nové verze viru již ukázaly, že jsou schopné odolávat některým lékům. Příkladem jsou dříve úspěšně používané monoklonální protilátky, které přestaly fungovat na omikron. Naštěstí jsme je nahradili účinnými antivirotiky.“
Zatím české populaci hraje do karet fakt, že velká část lidí je promořena, očkována a současně dominující varianta není tak závažná. „Na počtech reinfekcí však vidíme, že ani prodělání covidu není všespásné, a nové varianty snadno uniknou již vytvořeným protilátkám“ vysvětluje infektolog.
Lékaři mají po více než dvou letech boje s koronavirovou nákazou k dispozici řadu nástrojů, jak s ní bojovat. Kromě očkování jsou to například injekčně preventivně podávané kombinace těch monoklonálních protilátek, které účinkují i na omikron. Tato ochrana je určena pacientům se závažným chronickým onemocněním, kteří si z důvodů své nemoci nebo probíhající léčby nejsou schopni vytvořit vlastní protilátky proti koronaviru a covid je může ohrozit na životě. V Česku jde podle oborníků asi o 10 tisíc lidí, kteří jsou například po transplantaci orgánů, léčí se s nádorovým onemocněním, s roztroušenou sklerózou nebo mají třeba vrozený závažný deficit obranyschopnosti.
„Příjemci léku jsou pečlivě vybráni na základě mnoha kritérií, asi tisícovka z nich už látku dostala,“ komentuje prim. Dlouhý.
Připomíná, že u těch pacientů, kteří covidem onemocněli, lékaři nasazují některé ze tří antivirotik. Remdesivir, molnupiravir a paxlovid dokáží snížit riziko závažného průběhu nemoci a uchránit řadu pacientů před hospitalizací či dokonce úmrtím.
„Každý z těchto protivirových léků má své výhody a nevýhody, lékaři je dobře znají a dokáží vybrat pro každého nemocného správný lék. Důležitá je včasná diagnóza covidu-19 a zahájení léčby do 5 dnů od počátku příznaků u rizikových pacientů – seniorů, osob s oslabenou imunitou nebo s vícečetnými interními chorobami,“ komentuje primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Aleš Chrdle.
Infektologové: Můžeme zažít epidemii opičích neštovic?
Současná situace podle infektologů ukázala, že je nezbytné, aby lékaři při léčbě pacientů vycházeli z principů medicíny založené na důkazech.
„Pandemie onemocnění covid-19 zcela jasně potvrdila, že i za nestandardní situace musíme být na sebe jako lékaři nároční a musíme se rozhodovat především na základě dat a ověřených důkazů,“ uvádí přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. „Naším úkolem je také dostupná data kriticky zhodnotit, analyzovat a seznámit s nimi širokou odbornou veřejnost, k čemuž nám právě slouží i kongres KMINE,“ dodává MUDr. Trojánek.
