Do České republiky necestují turisté pouze kvůli historickým památkám a přírodním krásám, ale také v hojné míře kvůli nemocniční turistice.
Mnozí zahraniční návštěvníci přijíždějí také kvůli kvalitní zdravotní péči, která je nejen na vysoké úrovni, ale zároveň finančně dostupnější než ve většině evropských zemí. Cizinci zde absolvují laserové operace očí, umělé oplodnění a plastické chirurgické zákroky. Tématu se dnes věnovala Mgr. Petra Ďurčíková z pear__media.
Česká oční chirurgie patří ke světové špičce. Kliniky se pyšní pokrokovým vybavením a ceny zákroků jsou v porovnání s jinými zeměmi ekonomičtější. To jsou hlavní důvody, proč české oční kliniky navštěvuje stále větší počet zahraničních pacientů. Výjimkou nejsou ani pacienti ze zemí vzdálených tisíce kilometrů.
„Za chirurgickými zákroky se každoročně vydá mimo svůj domovský stát kolem 50 milionů lidí. Více než třetinu celosvětové poptávky po zákrocích podle statistik zajišťuje Indopacifický region, v žebříčku nejvyhledávanějších zemí se ale velmi vysoko umisťuje i Česká republika. Velké renomé má v zahraničí česká reprodukční medicína a plastická chirurgie. Do hledáčku cizinců se ale stále více dostává i oční chirurgie. Zahraniční pacienty lákají do Česka zejména vysoká úroveň, nižší ceny zákroků a výrazně kratší čekací doba,“ uvedla v úvodu Mgr. Petra Ďurčíková.
„Zatímco například ve Velké Británii implantace trifokální čočky, která pacienta zbaví brýlí na všechny vzdálenosti, vyjde na obou očích až na 250 tisíc korun, v Česku je to zhruba třetina. Podobně je tomu i u operací oční vady laserem. Výrazně kratší jsou v České republice i čekací doby na jednotlivé zákroky, na operaci šedého zákalu se ve Velké Británii čeká i dva roky, v Česku to bývá zpravidla několik týdnů,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, světově uznávaný oční chirurg a přednosta sítě očních klinik Gemini.
Vedle ceny je pro zahraniční klienty zásadní i kvalita poskytované péče a ta je v Česku na velmi vysoké úrovni. Podle indexu kvality zdravotní péče respektované instituce Euro Health Consumer Powerhouse se Česká republika v loňském roce umístila na 14. příčce. Předstihla tak například Velkou Británii, Itálii, Irsko nebo Španělsko. „Česko patří zároveň k inovátorům, řada zákroků se zde provedla vůbec poprvé na světě. Vedle zahraničních pacientů tak české kliniky hojně navštěvují i lékaři. Dnes na našich klinikách používáme ty nejmodernější lasery, které má v současné době světová oční chirurgie k dispozici. Dokonce lasery pomáháme vyvíjet a vylepšovat. A proto k nám přilétají renomovaní chirurgové z Ameriky, z Asie a dalších koutů světa učit se, jak se nové lasery vyvíjejí a jak se s nimi operuje. Dostali jsme se na špičku, která pomáhá vyvíjet to nejkvalitnější, co v laserech a oční chirurgii máme a mít budeme,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Lékaři na ní v roce 2023 provedli téměř 50 tisíc zákroků, zahraniční pacienti tvořili více než pět procent. „Nejvíce pacientů k nám přichází z okolních zemí, tedy Německa, Rakouska, Slovenska nebo Polska. Do Česka cestují kvůli operaci šedého zákalu i korekci dioptrií laserem. Na takové zákroky pacienti v zahraničí čekají měsíce, někdy dokonce několik let. Například v roce 2023 bylo na našich klinikách provedeno přes 32 tisíc operací šedého zákalu a refrakční výměny čočky, z toho více než čtyři tisíce pacientům ze zahraničí. Výjimkou nejsou ani pacienti, kteří na naši kliniku přiletí přes půl světa, v loňském roce to byl například pacient z Nového Zélandu,“ řekl Pavel Stodůlka.
Desetkrát levněji
Motivací je především nízká cena. „Ve srovnání se západní polokoulí je zdravotnictví v jihovýchodní Asii v průměru třikrát až desetkrát levnější, přitom úroveň péče bývá srovnatelná i v běžných, nejen soukromých nemocnicích. Pacient ze Spojených států či Kanady může za stejný zákrok ušetřit i 90 % – například koronární angioplastika vyjde v USA na 30 000 dolarů (v přepočtu 750 000 korun), zato v indické nemocnici si účtují v průměru 3–5 tisíc dolarů; totéž platí víceméně pro jakýkoliv standardizovaný zákrok, od vyhotovení zubní náhrady až po výměnu kyčelního kloubu,“ píše k tématu magazín časopisu stoplusjednicka.cz.
„Nehledě na to, že se člověk na sál dostane víceméně ihned ve srovnání s několikatýdenní čekací lhůtou, s jakou se obvykle musí smířit ve své vlasti. Ve výsledku se tak daleká cesta vyplatí i při započítání ne právě nízké ceny letenky, takže většina cizinců si svůj pobyt v zahraniční destinaci nakonec ještě záměrně prodlouží a několik dní věnuje prohlídce památek. Navíc ne pro všechny je primární právě výše nákladů – značnou část pacientů totiž představují zámožní klienti, kteří hledí především na úroveň nabízené péče a neváhají si připlatit za takové služby, jako je soukromá ošetřovatelka nebo nadstandardní ubytování,“ upřesňuje stoplusjednicka.cz.
„Vstříc jim vycházejí například v renomované thajské nemocnici Bumrungrad, kde ročně ošetří více než půl milionu zahraničních klientů. Instituce si zakládá na tom, aby pokoje připomínaly spíše než zdravotnické zařízení pětihvězdičkový hotel (včetně výhledů na tropické pláže). Každý pacient tu má k dispozici vlastní ošetřující personál, na každém patře funguje samostatná lékárna a výsledky odběrů krve jsou díky urgentnímu zpracování hotové do šedesáti minut,“ dodává v krátké citaci stoplusjednicka.cz.
Kvalita české zdravotní péče
Otázkou zní, zda úroveň nemocniční péče v rozvojových zemích dosahuje srovnatelné kvality s péčí poskytovanou na Západě. Žádný pacient samozřejmě netouží po tom, aby o jeho zdraví pečovala klinika s pochybnou pověstí. Nejde pouze o vzdělání lékařů v cizině; rizika představují i místní hygienické podmínky a standardy pooperační péče. Komplikace mohou vzniknout i v domácím prostředí, natož pak tisíce kilometrů od domova, kde organismus čelí stresu z neobvyklého klimatu nebo samotné nemoci.
Pro evropské nebo americké pacienty může být pobyt v tropickém pásmu rizikový, zejména kvůli výskytu neznámých virů a bakterií, proti nimž nejsou imunní ze své domoviny. Kromě běžných zažívacích problémů hrozí, že si přivezou nechtěný suvenýr v podobě infekce žloutenkou, malárií nebo dokonce HIV. Pochopitelné obavy mohou zmírnit mezinárodní certifikáty, udělované neziskovými zdravotnickými organizacemi nebo státními institucemi, podobné systému michelinských hvězd pro špičkové restaurace.
Největší respekt dnes představuje zlatá pečeť americké organizace Joint Commission, kterou nyní nese přibližně čtyři tisíce zdravotnických zařízení po celém světě. V poslední době přibývá zejména ve východní Asii, jako například v Thajsku, kde již 66 nemocnic získalo tuto prestižní certifikaci, a v Indii, kde má již téměř čtyřicet certifikovaných zařízení.
