Po lese se nese ozvěna kroků, dětský pláč a záhadné šepoty. Opuštěné budovy sanatoria Beelitz Heilstätten se staly dějištěm děsivých událostí, které budí hrůzu i těm nejotrlejším lovcům tajemna.
Tajemné stopy minulosti. V lesích poblíž Berlína se tyčí ruiny kdysi honosného sanatoria Beelitz Heilstätten, které bylo svědkem nejen uzdravování, ale i bezmezného utrpení. Zdi těchto budov absorbovaly výkřiky umírajících, ticho beznaděje i kroky těch, kteří zde hledali poslední naději na život. Po déle než sto let se říká, že v chodbách straší, že tu minulost nikdy neopustila a někde mezi rozpadajícími se zdmi zůstala uvězněná temnota.
První svědectví o podivných jevech se objevila asi před deseti lety, kdy skupina teenagerů podnikla noční průzkum sanatoria. Jenže něco se zvrtlo. „Jasně jsem slyšela, jak mě někdo volá jménem,“ popsala v minulosti mediím jedna z dívek, která se prý na několik minut ztratila. Její přátelé ji zoufale hledali, ale ona tvrdila, že celou dobu stála uprostřed místnosti. Jak je to možné? Někdo říká, že mohla vstoupit do časové smyčky, jiní jsou přesvědčeni, že se dotkla jiné dimenze.
Ozvěny hrůzy
Příběhy o zvláštních jevech se opakují. Současní hlídací tvrdí, že v opuštěných chodbách slyší kroky, pláč a někdy dokonce zřetelné volání o pomoc. Dveře se samy oteírají, přestože za nimi nikdo nestojí. Možná jde jen o sugesci, ale možná víc než sto let bolesti zanechalo na místě energetický otisk, který nikdy nevyprchal.
Beelitz-Heilstätten – německé sanatorium hluboko v lesích u Berlína. Zdroj: User:Lindaglinda / CC BY 3.0
Historie psaná krutostí
Sanatorium bylo založeno v roce 1898 na příkaz císaře Viléma II., kdy se tuberkulóza řadila mezi největší zabijáky doby. Původně pojalo 600 pacientů, ale s rostoucí epidemií se areál stále rozšiřoval. Během první světové války se změnil ve vojenský lazaret, kde se mezi jinými léčil i Adolf Hitler po svém zranění na frontě.
Během druhé světové války zde podle řady svědectví docházelo k brutálním experimentům na pacientech a zajatcích. Město se proměnilo v dějiště nelidských pokusů, které nikdy neměly spatřit světlo světa.
Vražděná pole sanatoria
Tragédie Beelitz Heilstätten nekončí ve válečných časech. Nedaleko areálu řádil v devadesátých letech nechvalně proslulý vrah Wolfgang Schmidt, který zde zabil řadu žen i dětí. Scéna, kterou za sebou zanechal, se rovnala těm nejhorším nočním můřím. Tzv. Bestie z Beelitzu byla nakonec dopadena, ale strach zůstal.
V roce 2008 se zde odehrála další tragédie. Sadistický vrah Michael F. zde zavedl mladou modelku Anju P., kterou brutálně zavraždil a její tělo zneuctil. Policie ho sice zadržela, ale atmosféra tohoto místa se stala ještě temnější.
Co se zde děje dodnes?
Areál se stal v devadesátých letech opuštěnou ruinou, která přitahuje nejen badatele paranormálních jevů, ale i okultisty a zvědavce hledající tajemno. Každý, kdo sem vstoupí, se stává součástí ponuré historie, která je vrytá do samotných zdí. Může se to zdát jako legenda, ale ti, kteří zde strávili noc, by mohli vyprávět jiný příběh.
Beelitz-Heilstätten – německé sanatorium hluboko v lesích u Berlína. Zdroj: User:Lindaglinda / CC BY 3.0
Možná jsou zde duše, které nikdy nenašly klid. Možná jsou to jen ozvěny minulosti. Ale pokud si troufnete, můžete se přesvědčit sami.
Přestože se sanatorium Beelitz Heilstätten dnes snaží využít své děsivé historie k turistickému ruchu, mnozí zůstávají přesvědčeni, že místo ukrývá daleko temnější tajemství, než se veřejně přiznává. Místní badatelé a historici tvrdí, že v archivech existují dokumenty, které naznačují, že během druhé světové války zde byly prováděny přísně tajné experimenty související s fyziologickou odolností člověka. O těchto experimentech neexistuje mnoho přímých důkazů, ale některé dochované lékařské zprávy naznačují, že lékaři pracující v sanatoriu měli přístup k pokročilým znalostem, které přesahovaly tehdejší medicínské možnosti.
Jedním z nejznepokojivějších svědectví je výpověď bývalého člena údržbářského personálu, který na sklonku studené války tvrdil, že v podzemních chodbách sanatoria viděl místnosti připomínající výslechové cely s těžkými železnými dveřmi. Některé z nich prý nesly známky po násilném vniknutí. Tato svědectví podporuje i fakt, že část podzemních prostor je dodnes nepřístupná a ani úřady se k jejich skutečné funkci nevyjadřují.
Když se v devadesátých letech sovětští vojáci definitivně stáhli z Německa, mnoho z nich zanechalo své vybavení a dokumenty přímo v areálu sanatoria. Některé z těchto materiálů se dostaly do rukou novinářů a podle uniklých zpráv existují výpovědi svědků, kteří tvrdí, že část budov sloužila nejen jako nemocnice, ale také jako místo pro tajné operace sovětské rozvědky. Dokonce se spekuluje, že zde mohla fungovat i ilegální výzkumná stanice zaměřená na biologické testy.
Návštěvníci sanatoria často popisují podivné pocity, které je přepadnou při procházení konkrétních míst. Mnoho z nich uvádí, že v bývalých operačních sálech se prudce mění teplota, přestože neexistuje žádné racionální vysvětlení tohoto jevu. Někteří dokonce tvrdí, že na fotografiích pořízených v těchto prostorách se objevují nejasné postavy, přestože v době focení tam nikdo jiný nebyl.
V posledních letech se v Beelitz Heilstätten konají organizované paranormální výpravy, během nichž jsou zaznamenávány zvukové anomálie i elektromagnetické odchylky. V roce 2019 například skupina vyšetřovatelů zachytila na zvukové nahrávce slabý hlas v němčině, který zřetelně vyslovil slovo „bleib“ (zůstaň). Tato událost se odehrála v části budovy, kde se nacházely pokoje určené pro pacienty v konečné fázi nemoci.
Ať už se na Beelitz Heilstätten díváme jako na historickou památku, nebo jako na jedno z nejstrašidelnějších míst v Evropě, jisté je jedno – ticho jeho chodeb je klamné. Ti, kdo se odváží vstoupit, mohou zjistit, že zde nejsou sami.
