Naši modrou planetu čeká spalující apokalypsa. Vědci z NASA a Japonska spočítali den, kdy všechno zhasne.
„NASA ve spolupráci s vědci z japonské univerzity Tóbo nedávno zveřejnila šokující scénář posledních dní života na Zemi. Pomocí nejmodernějších matematických modelů a výkonných superpočítačů totiž spočítali přesné datum, kdy naše planeta definitivně přestane být obyvatelná. A i když tento den leží ještě stovky milionů let v budoucnosti, už dnes je jasné, že naše planeta směřuje k temnému konci – a že odpočítávání už začalo,“ uvádí k tématu magazín Poznatsvet.cz.
Vědci tvrdí, že všechno začalo dávno předtím, než jsme si to dokázali představit. Slunce, náš žlutý trpaslík, jednoho dne spotřebuje veškerý vodík a promění se v obří rudou hvězdu. „Jak Slunce pomalu stárne, svítí stále jasněji a ohřívá povrch Země,“ vysvětlují odborníci. To bude znamenat postupné vysychání oceánů a přeměnu planety na dusivý skleník. „Čím dál častější vlny veder a období sucha jsou prvním varováním,“ dodávají experti. Zkrátka – Slunce bude zvolna přidávat na intenzitě, až se naše planeta promění v neobyvatelnou výheň.
„Podle vědeckých odhadů se život na Zemi vytratí mnohem dřív, než Slunce dosáhne svého finálního stádia. Oceány se postupně vypaří, atmosféra se zaplní vodní párou a teplota se vyšplhá do nesnesitelných hodnot. A nakonec, za dalších několik miliard let, bude naše modrá planeta pohlcena samotným Sluncem, které se zhroutí do bílého trpaslíka a nechá po sobě jen zuhelnatělou skálu. Vědci přitom varují, že k nehostinným podmínkám dojde už kolem roku 1 000 002 021 – planeta se promění v rozpálenou poušť a veškerý život zanikne,“ píše k tématu zahraniční portál Princeea.com s odkazem na portál americké NaSa.
V souvislosti s těmito děsivými vizemi vyvstává otázka, zda máme ještě šanci přežít. Jak připomíná web Revueprostor.cz; „Osud naší planety a života na něj je dán. Zachránit nás může jedině kolonizace vesmíru a přesun na jinou planetu. Ač se to zdá nerealistické, mnohé vědecké týmy již s podobným nápadem pracují a vyvíjí technologie, které by meziplanetární lety a život na jiných planetách umožnil.“ Tato slova jasně naznačují, že klíčem k přežití může být expanze do vesmíru – projekt, který zní jako sci-fi, ale reálně už nabírá obrysy.
Bohužel, ještě dřív, než Slunce ukončí hru, si lidstvo možná podepíše ortel samo. Klimatická krize a nekontrolované znečišťování ovzduší urychlují oteplování planety mnohem rychleji, než by tomu bylo přirozeně. Spalování uhlí, ropy a plynu, odlesňování a další lidská činnost přispívají ke skleníkovému efektu, který nás může zničit dřív, než dojde k rozpálenému finále.
Konec světa tedy není jen vzdálenou noční můrou. Už dnes vidíme, jak k němu směřujeme. A otázka, co s tím uděláme, je teď aktuálnější než kdy dřív.
Další skryté hrozby, které ohrožují naši planetu
„Když už teď víme, jaké má Slunce plány s naší planetou, je třeba se podívat i na jiné, méně viditelné hrozby, které k téhle finální apokalypse směřují Zemi mnohem dřív. Jednou z nich je chemické znečištění – pesticidy, těžké kovy a mikro plasty, které doslova pronikají do každého koutu planety. Tyto látky nejen ničí život v oceánech a půdě, ale ohrožují i zdraví lidí a dalších živočichů. Velkým strašákem je také kolaps oceánských proudů, zejména slavné Atlantické cirkulace. Odborníci varují, že pokud by došlo k jejímu zastavení, klima v Evropě a Severní Americe by se změnilo k nepoznání. Extrémní sucha, nebo naopak přívalové deště, by se staly novou normou,“ vysvětluje zahraniční portál Thepremierdaily.com.
Další problém přináší tání permafrostu, což je trvale zmrzlá půda plná starobylého uhlíku. Jakmile se začne rozmrzat, uvolňuje obrovská množství metanu a oxidu uhličitého, které ještě víc posilují skleníkový efekt. Podle vědců to může znamenat další, ještě rychlejší nárůst teploty.
Ztráta korálových útesů je dalším skrytým dopadem. Korály jsou sice malé, ale tvoří domov pro tisíce druhů ryb a dalších mořských tvorů. Jakmile vymizí, změní se celá mořská potrava a tím i živobytí lidí závislých na rybolovu.
Nesmíme zapomínat ani na biodiverzitu, která mizí alarmujícím tempem. Každý druh, který vymizí, znamená méně odolný ekosystém a větší náchylnost k dalším změnám. A to není problém jen pro přírodu – to je problém pro všechny.
„Klimatické změny se už projevují i ekonomicky. Ztráty úrody, zničené majetky po extrémních jevech a náklady na obnovu – to všechno bude stát biliony dolarů, které by mohly jít na něco úplně jiného. Už teď je jasné, že klimatická krize není jen otázkou přírody, ale i tvrdé ekonomické reality. A pak je tu technologie – spása i hrozba zároveň,“ upřesňuje dále zahraniční portál Thepremierdaily.com, který dodává, že někteří vědci chtějí uměle ochladit planetu geoinženýrstvím. Jenže takové zásahy mohou mít vedlejší efekty, které ještě neznáme. A navíc se tím jen oddaluje nutnost přestat vypouštět emise – což je klíč k řešení.
Nakonec je jasné, že komplexní přístup je jediná cesta. Nestačí jen omezovat uhlíkovou stopu, musíme chránit přírodu, regulovat chemické znečištění a podporovat udržitelné technologie. Pokud to neuděláme, všechno, co jsme si tu vybudovali, může být jednou pryč – a to mnohem dřív, než Slunce zhasne.
