Tajemný ostrov se ukazuje jen jednou za sedm let. A i tehdy k němu nikdo nedokáže doplout.
Na mapě byl, a přesto ho nikdo nedokázal najít. Hy-Brasil, tajemný ostrov na severozápad od Irska, je jedním z nejzáhadnějších fenoménů starých kartografií. Vynořoval se z oceánských vln pouze jeden den v sedmi letech a pak opět zmizel v neprůchodné mlze. Zatímco se v moderním věku považuje za mýtus, po staletí byl pro námořníky zcela reálným bodem na obzoru.
„Hy-Brasil je záhadný ostrov, který se objevuje na mapách od roku 1325 do 19. století. V irských legendách se říká, že je neustále zahalen v mlze s výjimkou jednoho jediného dne za sedm let, kdy se zviditelní, ale přesto se na něj nedá dostat. Některé historické mapy, včetně těch z 15. a 16. století, ho zobrazují jako kruhový ostrov, často rozdělený řekou nebo úžinou. Tato záhadná lokalita se objevuje například na mapách Angelina Dulcerta (1325), Piziganiho (1367), Ortelia (1570) nebo Mercatora. Mnozí věřili, že jde o skutečné místo v Atlantiku západně od Irska, přestože expedice, které se pokoušely ostrov najít, nikdy neuspěly. I přesto přetrvávala víra, že ostrov skutečně existuje a že jej chrání magické síly. S rozvojem přesnějších navigačních metod a mapování oceánů začal Hy-Brasil z map postupně mizet. Přesto se i ve 20. století objevují svědectví lidí, kteří tvrdí, že ostrov zahlédli, například z letadel,“ píše v úvodu k tématu k tématu web Neveda.cz.
Neviditelné město bohů a pokladů: Příběhy z Hy-Brasilu, které nikdo nedokáže ověřit
Legenda tvrdí, že Hy-Brasil je domovem nadpřirozených bytostí. Město pokladů, moudrosti a absolutní harmonie. Jiný příběhy mluví o tom, že zde žili druidskí mudrci, kteří strážili vědění, jež nesmělo padnout do rukou obyčejných smrteníků. Když v roce 1674 vyplula loď kapitána Johna Nisbeta, úrajně se mu podařilo ostrov spatřit. Měl se vylodit, setkat se s obyvateli a vrátit se zpět s podivnými příběhy o pokladech, městu se zlatými vēžmi a léčícími světly.
„Podle folklóru byl Hy-Brasil obýván rasou vysoce inteligentních bytostí. Tito lidé měli být mnohem vyspělejší než obyvatelé pevninské části Irska. Disponovali znalostmi v oblasti léčení, astronomie i duchovna, které byly pro zbytek světa neznámé. Některé legendy mluví o zářících městech s vysokými věžemi a zlatými kopulemi. Mnozí věřili, že Hy-Brasil byl řízen kněžími nebo mudrci, kteří uchovávali posvátné texty a svitky. Lodě, které se pokoušely k ostrovu připlout, často zjistily, že se náhle ztratil v mlze. Existují zprávy o námořnících, kteří hlásili oslnivá světla a nebeskou hudbu. Jiní tvrdili, že slyšeli hlasy v jazycích, které nikdy předtím neslyšeli. V některých verzích legendy ti, kdo se z Hy-Brasilu vrátili, přinesli zlato, stříbro a mocné relikvie. Jeden příběh vypráví o námořníkovi, který dostal knihu, jež měla přinést blahobyt, pokud bude otevřena ve správný čas. Víra v ostrov byla natolik silná, že se objevoval na mnoha starých mapách. Průzkumníci byli posedlí jeho nalezením. Byl považován za bránu do Jiného světa, keltského světa mrtvých. Místo mezi životem a posmrtným bytím. Někdy je spojován s Tir na nÓg, Zemí věčného mládí. Někteří si mysleli, že jde o Atlantidu nebo součást potopeného kontinentu. Jiní ho spojovali s pozorováními UFO nebo s meziranými trhlinami. I v 19. a 20. století se objevovaly zprávy pilotů a námořníků, kteří tvrdili, že ostrov na chvíli spatřili. V roce 1872 prý posádka jedné lodi viděla pevninu tam, kde žádný ostrov neměl být. Nic ale nebylo nikdy potvrzeno. Hy-Brasil zůstával nepolapitelný, jako by si tropil žerty z naší touhy po pravdě. Zůstává jednou z největších nevyřešených záhad spojených s irskou mytologií,“ uvádí k tématu web BelfastEntries.com. (Redakční poznámka: citace byla redakčně přeložena, přepsána a upravena.)
Tato věta v sobě nese více než pohádku. Je výrazem tíhnutí člověka k tomu, co nemůže pochopit. Potřeby hledat naději mimo realitu, mimo tvrdou skutečnost světa, který často nenabízí útěchu. Hy-Brasil se pak stává symbolem toho, co ztrácíme ve jmenu pokroku, pragmatismu a racionality.
Fata morgana nebo skutečný ostrov? Vědecké a historické teorie o původu Hy-Brasilu
Existuje teorie, že tajemství Hy-Brasilu má zcela přirozené vysvětlení: fata morgana. Tento atmosférický jev, známý z oblastí s ostrým rozdílem teplot mezi hladinou moře a vyššími vrstvami vzduchu, dokáže vytvořit iluzi pevniny tam, kde žádná není. Horizont se zkřiví, zrcadlí a deformuje takovým způsobem, že může evokovat obrysy ostrovů, věží nebo celých měst. Není proto překvapivé, že někteří badatelé předpokládají, že právě takový přelud mohl dát vzniknout legendě o Hy-Brasilu.
Jiné výklady ovšem míří hlouběji do geologické minulosti. Někteří geofyzikové a oceánografové navrhují, že Hy-Brasil mohl být inspirován skutečnou pevninskou plošinou nebo ostrovem, který byl zatopen během doby ledové, kdy hladina moří stoupla o desítky metrů. Existují spekulace o zaniklém území mezi Irskem a Islandem, které mohlo být za určitých podmínek částečně vystouplé nad hladinu. Pokud by na takovém místě opravdu došlo k občasnému odhalení pevniny při extrémním odlivu, mohlo by to vysvětlit ony periodické „zjevení“ ostrova.
A pak je tu příběh pilota z roku 1957. Podle svědectví, které se objevilo v několika regionálních tiskovinách, měl britský pilot během rutinního přeletu nad Atlantikem zahlédnout tmavou siluetu ostrova tam, kde žádný být neměl. Navigační přístroje ukazovaly pouze otevřené moře. I přes snahu vizuálně ověřit polohu, se během několika minut formace ztratila – jako by se rozplynula. Tato událost nebyla nikdy oficiálně potvrzena, ale stala se základem pro další vlnu spekulací. Nešlo o jediné hlášení. I jiní letci či námořníci tvrdili, že na dané pozici zahlédli cosi, co neodpovídalo mapám ani logice.
Je možné, že Hy-Brasil je kombinací několika jevů – optického klamu, špatné navigace, lidové obrazotvornosti a hluboce zakořeněné potřeby člověka věřit, že i ve známém světě zůstávají místa, která unikají kontrole a rozumu.
„Ostrov je podle legendy neustále zahalen hustou mlhou a zjevit se může pouze jeden den za sedm let. I když se v tomto výjimečném okamžiku objevil na dohled, nebylo nikdy možné se k němu přiblížit,“ vysvětluje dále web Neveda.cz. Hy-Brasil je tak zhmotněním metafory. Cíle, které jsou nadosah, ale nedosažitelné. Pravdy, kterou v mlze zahlédneme, ale nikdy nepochopíme. A tak jako ostrov mizel z map, mizejí i skutečnosti z našich dní, když je obalíme záměnami, dezinformacemi a strachem.
Hy-Brasil jako zrcadlo naší touhy po nepoznaném: co když ostrov hledáme uvnitř sebe?
Hy-Brasil není jen prastarou legendou z mlhavého severu. Je to projekce – symbol toho, co člověk po tisíciletí hledá a často nenachází. Můžeme ho chápat jako archetyp, obraz vnitřního světa, který se zrcadlí v krajinách, jež se nám neustále zjevují i vzdalují. Možná právě proto se ostrov ukazuje jen jednou za sedm let – ne protože by mizel, ale protože jen tehdy jsme schopni ho skutečně zahlédnout. Ne zrakem, ale vědomím.
V dějinách lidstva existuje mnoho podobných příběhů: Atlantida, Lemurie, Šambala. Všechny mají jedno společné – kombinují geografickou neurčitost s duchovní silou. Nejde jen o místo, ale o ideu. Hy-Brasil je ideálem světa, který není zkažený, kde moudrost není zneužívána a kde září světlo, nikoliv chaos. Proto v lidech probouzí touhu, ale také melancholii. Protože někde hluboko víme, že na něj nikdy nedoplujeme. Ne proto, že neexistuje, ale protože my sami už nejsme těmi, kdo by si jej zasloužili.
Fakta o ostrově, jak je známe z map, svědectví či pozorování, jsou rozptýlená jako střípky. Nikdy se nepodařilo jej přesně lokalizovat, nikdy nebyl oficiálně zaznamenán jako pevná součást mořského dna. Přesto se nachází v srdci kulturní paměti – nejen v Irsku, ale i mezi badateli, mystiky a spisovateli po celém světě. Stal se mýtem, který přežívá nejen díky starým mapám, ale především díky tomu, že mýty nezanikají – pouze mění tvář.
Možná proto je Hy-Brasil tak důležitý právě dnes. Ve světě zahlceném daty, informacemi, okamžitou dostupností a cynismem z neustálého odhalování – je Hy-Brasil výzvou.
Nabádá nás k tomu, abychom si uchovali prostor pro tajemství. Ne každá věc musí být okamžitě změřena, zanalyzována a vysvětlena. Některé hodnoty existují právě proto, že nejsou dostupné – jsou to majáky, ke kterým se jen přibližujeme, aniž bychom je kdy obsadili.
Tisíce kilometrů pod našima nohama: kdo budoval tajná města beze slunce a proč o nich nesmíme vědět?
Co když jsme tedy Hy-Brasil nehledali v oceánu, ale měli bychom ho hledat v sobě? Možná je to ztělesnění ztraceného klidu, zasuté moudrosti nebo prosté lidské víry v to, že svět má stále svá tajemství. A že právě ta nás činí lidmi. Ne hledáním pravd na mořském dně, ale tím, že nezapomeneme snít, věřit a nechat se fascinovat. Protože některé ostrovy neexistují na mapách – ale v srdcích těch, kdo se ještě umějí dívat jinak?
