Už 58 let odpočívá v chladu, čeká na probuzení a zázrak budoucí medicíny. Je jeho návrat možný, nebo zůstane věčným mýtem?
Profesor psychologie James Bedford se stal prvním člověkem na světě, který byl po smrti podroben kryoprezervaci. Jeho tělo je už více než padesát let uloženo v kapalném dusíku.
Cesta za věčností začíná smrtí
V lednu 1967 rakovina ledvin ukončila život třiasedmdesátiletého profesora Jamese Bedforda. To samo o sobě by nebylo ničím výjimečné, kdyby jeho osud nezměnilo rozhodnutí vstoupit do experimentu, který měl změnit dějiny vědy. Bedford se stal prvním člověkem, jehož tělo bylo kryoprezervováno – tedy uchováno zmrazené s nadějí, že bude jednoho dne oživeno.
Proces nebyl jednoduchý. Po konstatování smrti lékaři okamžitě začali ochlazovat tělo ledem a udržovali krevní oběh. Poté specialisté aplikovali dimethylsulfoxid, látku, která měla ochránit tkáně, než bylo tělo umístěno do suchého ledu a následně ponořeno do kapalného dusíku při teplotě kolem -196 °C.
„Použité metody byly pro tehdejší dobu převratné, ale zároveň nedokonalé. Moderní věda ví, že například použití dimethylsulfoxidu pravděpodobně způsobilo vážné poškození mozku. Přesto je příběh profesora Bedforda symbolem odvahy vědy zkoumat hranice lidských možností,“ uvádí Alcor Life Extension Foundation.
Kryoprezervace: naděje nebo vědecká utopie?
Samotný termín kryoprezervace označuje proces hlubokého zmrazení biologických vzorků, ať už jde o krevní buňky, embrya či celé organismy, jako jsou žáby nebo viry. V případě lidí však zůstává otázka návratu k životu nevyřešená.
„Ani po desítkách let výzkumu není znám případ, kdy by se podařilo zmrazeného člověka oživit. Technologie, která by umožnila zachovat všechny biologické funkce při hlubokém zmrazení a následném rozmrazení, stále neexistuje. Výzkum však pokračuje, například v oblasti uchování orgánů pro transplantaci, což by mohlo přinést revoluci v medicíně,“ popisuje MIT Technology Review.
Dědictví profesora Bedforda a jeho následovníků
James Bedford nebyl poslední. Dnes je celosvětově zmrazeno asi 500 lidí, většina z nich ve Spojených státech. Na čekací listině jsou další tisíce zájemců, kteří doufají, že medicína budoucnosti bude schopna léčit jejich současné nevyléčitelné nemoci.
V roce 2016 se mezi kryoprezervované zařadila i čtrnáctiletá dívka z Velké Británie, jejíž příběh vyvolal globální diskusi o etice a právních aspektech tohoto postupu. Stejně tak byla řešena otázka, zda lze zmrazit těla po asistované smrti.
Návrat k životu: sci-fi nebo realita?
I kdyby se v budoucnu podařilo rozmrazit lidské tělo bez poškození, naskýtají se zásadní otázky. Jak by se člověk integroval do společnosti, která se za desítky nebo stovky let promění k nepoznání? A byl by vůbec takový návrat žádoucí?
„Budoucnost těchto lidí by byla plná nejistoty – bez rodiny, přátel a s pocitem, že jsou více pokusným objektem než skutečným člověkem. Jejich život by mohl být vystaven nekonečnému pozorování a zkoumání, což by mohlo zásadně ovlivnit jejich psychický stav a kvalitu života,“ spekuluje Seznam Medium.
Zmrazené tělo, ale co duše?
Osud profesora Bedforda nám připomíná fascinující příběh o tom, jak daleko je člověk ochoten zajít v touze po nesmrtelnosti. Zda se však z jeho snu stane realita, zůstává otázkou budoucnosti, kterou možná nikdy nezažijeme.
Nové perspektivy kryoniky: od Jamese Bedforda k současným trendům
Kryonika, věda o uchovávání lidských těl při extrémně nízkých teplotách s nadějí na jejich budoucí oživení, se od prvního pokusu s profesorem Jamesem Bedfordem v roce 1967 výrazně vyvinula. Dnes se touto metodou nechávají uchovávat nejen jednotlivci ze Spojených států, ale i z dalších částí světa, včetně České republiky.
„V roce 2022 se například muž z Plzně rozhodl pro kryoprezervaci po své smrti. Stal se tak jedním z prvních Čechů, kteří věří, že medicína a technologie v budoucnu umožní jejich oživení a vyléčení dosud nevyléčitelných nemocí,“ uvádí ČT24.
„Kryonické společnosti, jako je americký Cryonics Institute, evidují rostoucí počet zájemců o tuto službu. Podle prezidenta institutu Dennise Kowalskiho je aktuálně zmrazeno přibližně 230 lidí a stejný počet zvířat. Dalších zhruba 4 500 vzorků tkání je uchováváno pro případné budoucí klonování. Počet čekatelů na kryoprezervaci navíc stále roste,“ upřesňuje v publikovaném článku ČT24.
Přestože kryonika získává na popularitě, zůstává předmětem kontroverzí. Mnozí odborníci ji považují za pseudovědu a upozorňují na etické a právní otázky spojené s tímto postupem. Například neurovědec Michael Hendricks z McGill University v Montrealu označil reanimaci zmrazených těl za „zavrženíhodnou falešnou naději„, která je mimo dosah současné technologie.
Navzdory skeptickým hlasům pokračují výzkumy v oblasti kryoniky. Společnosti jako Alcor Life Extension Foundation propagují kryoniku s přesvědčením, že nízké teploty mohou zabránit ztrátě informací v mozku, což by mohlo umožnit budoucí oživení jedince.
„Kryonika také přitahuje pozornost médií a veřejnosti. Například Česká televize v roce 2022 informovala o fenoménu posmrtného zmrazení a jeho prvních českých příznivcích, čímž otevřela diskusi o možnostech a limitech této technologie,“ dodává v krátké citaci portál ČT24.
„Příběh Jamese Bedforda, prvního člověka podrobeného kryoprezervaci, zůstává inspirací pro ty, kteří věří v možnost překonání smrti prostřednictvím vědy. Jeho tělo je i po více než 50 letech stále uchováváno v kryonickém zařízení, čekajíc na pokroky medicíny, které by mohly umožnit jeho návrat k životu,“ doplňuje závěrem k tématu web SFGATE.