Gastroenterologové plánují kongres v Karlových Varech. Sjedou se příští týden a budou řešit, co trápí české pacienty a jaká jsou řešení.
Hlavními tématy kongresu budou:
- V Česku roste počet lidí se střevní záněty (př. Crohn, kolitida) – do roku 2030 jich bude až 80 000, nyní jich je asi 70 000. Třetina pacientů nemůže pracovat, lékaři čekají na nové biologické léky a chtějí je nasazovat dříve. Zde máme příběh pacientky (Martina, 36, Plzeň), kterou střevní zánět trápí přes 16 let, pomohla až biologická léčba. V případě Vašeho zájmu pošleme včetně fotek případně propojíme.
- Od nového roku by v ČR měl odstartovat dlouho čekaný screening rakoviny slinivky. Na nemoc se obvykle do několik měsíců umírá, jedinou šanci je objevit ji v jejím nejranějším stadiu. Předvídat nemoc lze asi u 10 %. Specializovaná centra, která budou vyšetření provádět, ale stále čekají na akreditaci.
- V Česku začne v příštím roce fungovat dárcovská banka stolice. A už nyní běží studie, kdy lékaři zkoumají, jak u lidí s dráždivým tračníkem léčebně zabírá transplantace stolice, hledají dalších 60 pacientů.
- Napjaté rozpočty celiaků zasáhlo zdražování. Cena bezlepkových potravin prudce vzrostla a lidé s alergií na lepek nemají jinou možnost, než je kupovat. Společně s ostatním zdražováním je to staví do tíživé situace. (v Česku jde o asi 25 000 lidí)
- Lékaři zjišťují, kolik Čechů má v žaludku Helicobacter – startuje studie, která má za cíl odhalit kolik lidí v sobě má bakterii, jež může v konečném důsledku způsobit i rakovinu žaludku. Lékaři budou také sledovat, jak na tuto bakterii zabírá léčba.
- Testy z dechu umí odhalit nemoci trávicího ústrojí člověka, „zlé“ bakterie, ale také nesnášenlivost laktózy nebo ovocného cukru. A v případě jedné z nemocí dokonce nemají konkurenci co se diagnózy týče- lékaři však potřebují, aby zdravotní pojišťovna platila kompletní test, ne jen jeho část.
- Lékaři dostanou příspěvek na pořízení „myček“ endoskopů (ruční mytí a dezinfekce nemusí stačit), ale na nové přístroje si musí počkat. Rozdíl ve kvalitě vyšetření supermoderním nástrojem a tím starším je přitom veliký – nový už např. používá umělou inteligenci.
Lékaři zkoumají, zda dráždivý tračník zklidní fekální transplantace. Příští rok v Česku bude dárcovská banka stolice
Průjem, zácpa, bolest břicha, pocit častého nucení na stolici – i tak se projevuje syndrom dráždivého tračníku, kterým v Česku trpí až 1,5 milionu lidí. Příznaky mohou být ale neurčité a diagnostika nemoci složitá – přestože je to jedno z nejčastějších onemocnění trávicího traktu. Lékaři se nyní snaží vyzkoumat, zda by nemocným pomohla tzv. fekální mikrobiální terapie neboli transplantace stolice. Budou se tím zabývat na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.
„Je to vůbec poprvé, co tento způsob léčby syndromu dráždivého tračníku v Česku zkoumáme. Ve studii máme zatím zařazeno 30 pacientů a dalším 60 můžeme tuto léčbu nabídnout. Přihlásit se může každý, kdo má diagnostikován syndrom dráždivého tračníku, trpí průjmy a je mu mezi 18 a 65 lety. Vždy individuálně posoudíme, zda je studie pro pacienta vhodná. Pro účastníky je to unikátní příležitost, jak vyzkoušet léčbu, která v Česku zatím není běžně dostupná,“ vysvětluje MUDr. Jiří Vejmelka, člen výboru České mikrobiomové společnosti ČLS JEP a jeden z řešitelů studie, která odstartovala v minulém roce. Studii, která potrvá do roku 2023, vede tým expertů z Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Účastníci studie dostanou mikrobiotu lidské stolice od pečlivě vybraných dárců, a to formou nálevu do konečníku – proces absolvují celkem čtyřikrát. Dárci stolice prošli podrobným vyšetřením, aby bylo jisté, že jsou zdraví. Museli také splnit řadu podmínek – například neužívat v posledních letech antibiotika, mít optimální tělesnou hmotnost, jíst zdravě a bez specifických dietních opatření, a dokonce mít pozitivní přístup k životu. „Pacientům, kteří se účastní této klinické studie, aplikujeme do konečníku směsnou dárcovskou mikrobiotu. Předpokládáme, že tato mikrobiální směs doplní to, co ve střevním mikrobiálním ekosystému pacientovi chybí, čímž napomůžeme k obnově střevních funkcí. Důvodem, proč jsme studii zahájili, je prokázat, že fekální mikrobiální terapie příznivě ovlivní střevní mikrobiální prostředí a povede k ústupu obtíží. Pokud se efekt léčby prokáže, nalezneme jeden z dalších klíčů k lidskému zdraví a budeme řešit příčiny vlastního syndromu, nikoliv pouze ovlivňovat projevy, jak je tomu doposud,“ vysvětluje MUDr. Vejmelka.
Protože je výběr a testování dárců stolice poměrně náročným procesem, je celosvětovým trendem zakládat dárcovské banky stolice. První česká banka tohoto typu by pod názvem Restore – Restart měla být uvedena do provozu v příštím roce.
Lékař připomíná, že příčina řady zdravotních potíží a chronických chorob často tkví v nemocném střevě a střevní mikrobiotě. „Jde o řadu různých onemocnění, která bychom primárně nedávali do souvislosti s trávicím traktem – např. některá neurologická onemocnění, ale i kožní choroby včetně atopického ekzému. Hovoří se také o souvislosti mikrobioty např. s autoimunitními onemocněními. Pokud se nám podaří „harmonizovat“ střevo vč. mikrobiálního ekosystému, postavíme pilíř lidskému zdraví,“ přibližuje MUDr. Vejmelka.
Připomíná, že v léčbě syndromu dráždivého tračníku hraje důležitou roli změna životosprávy, pravidelný pohyb, udržování optimální tělesné hmotnosti, psychohygiena, vyloučení nezdravých potravin a vyvarování se návykových látek včetně kouření. Zásadní je rovněž správné a bezpečné užívání antibiotik, která mohou k rozvratu mikrobioty přispět. „Vliv na naši mikrobiotu má také psychická pohoda. S obavami očekáváme, jak se na mikrobiotě podepíše silný stres posledních dvou let způsobený covidovou pandemií, válkou, či zdražováním energií. Očekáváme, že dojde k četnějšímu výskytu chronické dysbiózy – tedy narušení složení a funkce mikroorganismů ve střevě,“ dodává MUDr. Vejmelka. Dysbióza se může projevit nevolností, zácpou, nebo naopak průjmem, nadýmáním, únavou, spánkovými obtížemi, ale i kožní vyrážkou, potížemi s močením či rektálním nebo vaginálním svěděním.
Lékaři zjišťují, kolik Čechů má v žaludku Helicobacter. Ten může způsobit i rakovinu žaludku
Bakterie, která napadá sliznici žaludku, může u některých lidí způsobit rakovinu žaludku. Helicobacter pylori (H. pylori) má v sobě podle posledních zjištění asi 25 % české populace. U většiny svých nositelů „nezlobí“, ale u části lidí způsobuje zažívací problémy, vředy a někdy rakovinu žaludku. Gastroenterologové začnou od ledna příštího roku přesněji zjišťovat, kolik Čechů tuto bakterii v sobě má a jak reagují na léčbu. Společně s Německem prozkoumají útroby 20 000 jedinců v rámci multioborové studie HelicoPTER. O nové studii a provázanosti rakoviny žaludku s přítomností H. pylori se budou bavit na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.
„U nás v nemocnici začneme od příštího roku ve spolupráci s praktickými lékaři vyšetřovat 1500 osob z běžné populace, u nichž budeme zjišťovat přítomnost H. pylori. Lidé, u nichž bakterii objevíme, budou zařazeni do studie, kterou povedeme po dobu 10 let. Zjistíme tak mimo jiné, jak je naše populace promořena, a také, jak a zda vůbec zabírá léčba, kterou na H. pylori obvykle nasazujeme. Studii děláme společně s německými kolegy. Data, která z ní vyplynou, budou velmi cenná zvláště s ohledem na to, co všechno může H. pylori v lidském těle způsobit,“ říká hlavní řešitel studie doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Lékaři budou zkoumat i antibiotickou rezistenci při léčbě H. pylori a také možná rizika pro vznik karcinomu žaludku. „Přestože výskyt rakoviny žaludku v Česku pomalu klesá, především díky lepšímu stravování a včasné diagnostice, provázanost s přítomností bakterie je nepopiratelná. Infekce způsobuje u části lidí záněty žaludku, vředy a postupně může vést právě ke vzniku nádoru. Čeští pacienti mají velmi dobrý přístup k vyšetření, při nichž se obvykle H. pylori objeví,“ vysvětluje doc. Suchánek.
Největší problém s promořeností bakterií H. pylori je podle něj v Asii. „Například Číňané, Korejci a Japonci se na rozdíl od nás takřka nepotýkají s rakovinou kolorekta, ale právě s až 80 % přítomností H. pylori a z toho plynoucími potížemi, včetně velkého výskytu rakoviny žaludku. Účastníme se jedné z čínských studií, která tuto provázanost zkoumá,“ dodává doc. Suchánek. Podle něj je přítomnost H. pylori nejvíce nebezpečná u rizikových jedinců, například u mužů mezi 60 a 80 lety, kteří jsou obézní, kouří a karcinom žaludku se už v minulosti v jejich rodině vyskytl.
Jak uvádí prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS), asi u dvou třetin „nakažených“ se H. pylori nijak neprojevuje a s bakterií normálně žijí. U jedné třetiny však způsobuje potíže, zpočátku například v podobě nepříjemných bolestí v břiše, nadýmání, průjmů, říhání, pálení žáhy či nevolnosti. „U některých se promítne na kůži jako ekzém, zarudnutí či akné,“ doplňuje prof. Lukáš. Lékaři obvykle H. pylori léčí nasazením dvou typů antibiotik a tzv. inhibitorů protonové pumpy.
Modernizace přístrojů na vyšetření trávicího traktu se zpomaluje. Výměnu brzdí vysoká cena – zdravotní pojišťovna hledá peníze
Porsche, nebo trabant – i tak by šlo popsat rozdíl mezi zbrusu novým moderním HD endoskopem a jeho starší verzí. Komfort pro pacienta, kvalita obrazu, přítomnost umělé inteligence a schopnost kvalitně léčebně zasáhnout, když je třeba – to jsou největší plusy moderních přístrojů, které mají v Česku ročně ve svých útrobách statisíce lidí. A podobně rozdílná je i cena, což je také hlavní důvod, proč „vozový park“ gastroenterologů pomalu, ale jistě zastarává. O tomto problému budou diskutovat stovky českých expertů na trávicí trakt na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.
Tenkou hadičku s kamerou na konci používají gastroenterologové ke stovkám tisíc výkonů ročně – od vyšetření tlustého střeva po prozkoumání jícnu, žaludku a dvanáctníku. Tímto přístrojem jsou také schopni léčit – například šetrně odstranit polypy nebo vyléčit akutní zánět žlučových cest. „Proto je velmi důležité, aby všechna pracoviště měla k dispozici moderní vybavení. To je v současnosti bohužel realita pouze u 50–60 % z nich, u dalších přístrojový park stárne. Endoskopy rychle zastarávají a nemají takovou výdrž jako například ultrazvuk. Je to způsobeno také jejich využitím v endoskopické terapii, při které se přístroje rychleji opotřebovávají. Je třeba je neustále obměňovat, což při současných platbách od zdravotních pojišťoven není zkrátka možné. Situaci nepomáhá ani to, že pořizovací ceny přístrojů jsou čím dál vyšší, zejména kvůli nízké konkurenci výrobců, a ceny servisu jsou stejné jako v zemích západní Evropy,“ vysvětluje doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti (ČGS) ČLS JEP. Platby, které nyní gastroenterologové dostávají od zdravotních pojišťoven za základní endoskopické výkony jsou stále nižší než skutečné náklady. Podle doc. Urbana to je důsledek nevyhovující kalkulace výkonu používaných pořizovacích cen přístrojů a vzorce na počet možných výkonů provedených endoskopem. To jsou také hlavní předměty v jednání lékařů s pojišťovnami o nových kódech pro gastroskopii a koloskopii.
„Naším cílem je zabezpečit všem pacientům po celé republice bez rozdílu stejně kvalitní péči o zdraví. Není možné, aby člověk, který půjde na vyšetření do nemocnice například v Praze, měl větší šanci na odhalení případného problému než jedinec z malého města u ambulantního gastroenterologa,“ říká doc. Urban s tím, že gastroenterologická společnost plánuje do budoucna kvalitu výkonů ve specializovaných centrech sledovat.
Jak uvádí prof. MUDr. Stanislav Rejchrt, Ph.D., předseda endoskopické sekce ČGS, pojišťovny odložily jednání o navýšení plateb kvůli velkému ekonomickému dopadu nově navrhovaných kódů gastroskopie a koloskopie – na příští rok.
Gastroenterologům se s nimi ale podařilo domluvit na úhradě nového kódu tzv. reprocessing flexibilních endoskopů, obsahujícího použití endoskopického dezinfektoru – tedy lidově řečeno „automatické myčky na endoskopy“. To podle prof. Rejchrta zajistí větší bezpečnost stran rizika přenosu infekce z pacienta na pacienta. „Ze zahraničních studií vyplynulo, že pokud se přístroje po použití myjí a dezinfikují manuálně, nestačí to a hrozí zde riziko přenosu infekcí. To se v „automatické myčce“ stát nemůže, a proto jsme rádi, že si tento způsob dezinfekce mohou od ledna příštího roku dovolit vykazovat všechna pracoviště vybavená patřičnými automatickými dezinfektory,“ uvádí doc. Urban. „Kvalita vyšetření závisí samozřejmě také na schopnostech a zkušenostech těch, kdo je provádí. V tomto ohledu patří Česká republika ke špičce. Naše společnost má propracovaný systém workshopů, které navštěvují stovky gastroenterologů a učí se od těch nejlepších z celého světa.“
Co je kolonoskopie (koloskopie)
Umožňuje lékařům prohlédnout celé tlusté střevo od konečníku až na dno slepého střeva (céka) do kterého ústí tenké střevo prostřednictvím endoskopu. Toto speciální vyšetření umožňuje rozpoznat zánětlivou tkáň, různé patologické výrůstky na sliznici, zúženiny, vředy, divertikly nebo krvácení.
Co je gastroskopie
Lékařská vyšetřovací metoda, která využívá ohebného přístroje – gastroskopu k vyšetření horní části trávicího traktu – jícnu, žaludku a horní části dvanáctníku.
Nemoc, při níž zlobí bakterie, umí odhalit jedině dechové testy
Jak dobře člověk toleruje ovocný cukr nebo laktózu, jak tráví tuky nebo zda má v útrobách Helicobacter pylori – to a řadu dalších věcí umí odhalit dechové testy. A jedině s jejich pomocí mohou lékaři stoprocentně zjistit přítomnost nemoci, která sice trápí spoustu Čechů, ale umně se skrývá – tzv. bakteriální přerůstání v tenkém střevě (SIBO). Zatímco ostatní příčiny problémů trávicího traktu je možné objevit také s pomocí endoskopie, bakteriální přerůstání ne. Aby byly testy co nejpřesnější, a nemoc se tak nedala přehlédnout, žádají gastroenterologové pojišťovnu o úhradu jejich komplexní varianty – s měřením vodíku i metanu. Budou se o tom bavit na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.
„Dechové testy umí odhalit příčinu řady potíží trávicího traktu a to způsobem, který je pro pacienty příjemnější než vyšetření endoskopické. To ale nikdy zcela nenahradí, protože při měření z dechu nelze odebrat vzorek sliznice. V některých případech jsou však testy z dechu nenahraditelné,“ říká specialistka MUDr. Zdislava Vaníčková z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN v Praze. Takovým případem je právě bakteriální přerůstání v tenkém střevě, kdy se bakterie přestěhují z tlustého střeva do tenkého, kde být nemají, a začnou v něm „dělat neplechu“. Tento stav se projevuje například silnými bolestmi břicha po jídle, nadýmáním, průjmy nebo ztrátou hmotnosti. „Protože příznaky jsou lehce zaměnitelné s jiným onemocněním trávicího traktu, lidé obvykle projdou kompletním vyšetřením včetně gastroskopie a kolonoskopie, kde se však nic nezjistí. Oni se pak trápí dále nebo odcházejí s jinou diagnózou. Jejich kvalita života se snižuje, v extrémních případech nemoci dokonce potraviny procházejí tenkým střevem tak rychle, že si tělo nestíhá brát potřebné živiny a nemocný hubne a chátrá. Když SIBO odhalíme a nasadíme správná antibiotika, 6 z 10 pacientů se uzdraví hned v prvním kole léčby. Zcela se vyléčí 19 z 20 nemocných,“ vysvětluje lékařka důvody, proč se vyplatí po této nemoci pátrat.
Protože tenké střevo je 4,5 metru dlouhé, je těžké v něm nemoc objevit s pomocí klasické endoskopie. „Lze odebrat tekutinu z počátku tenkého střeva a pokusit se o mikrobiologickou kultivaci nebo provést test s cílem zjistit zastoupení bakterií. Vyšetření však neřekne nic o funkci ani o místě, kde k bakteriálnímu přerůstání dochází. Když se bakterie skrývají například uprostřed nebo v dolním konci střeva, nemusí se na to gastroskopií přijít. Dechový test, zvláště když je komplexní –vodíkový i metanový – umí odhalit nemoc, ať už se skrývá kdekoli,“ vysvětluje MUDr. Vaníčková. Přemnožené bakterie totiž vypouští plyny a ty se krví dostávají do plic – dechový přístroj je tak umí zachytit a změřit. „Zdravotní pojišťovny dosud hradí měření vodíku, ten vypouští asi půlka přemnožených bakterií, ale ta druhá produkuje metan. Proto potřebujeme hradit i toto měření, abychom je mohli provést komplexně. Zatím se tak děje jen na dvou místech v republice, potřeba by bylo alespoň pět,“ pokračuje MUDr. Vaníčková s tím, že jde o jedinou spolehlivou diagnostickou metodu dané nemoci a vyšetření nemá plnohodnotnou alternativu. Testy s měřením vodíku a metanu doporučuje i evropská gastroenterologická společnost. Zatímco v současné době objeví lékaři tuto chorobu u řádově desítek pacientů ročně, v ČR jí trpí stovky lidí.
Dechové testy se také dobře uplatňují při zjišťování přítomnosti infekce Helicobacter pylori, která narušuje sliznici žaludku a může způsobit později závažné problémy. Podle MUDr. Vaníčkové je ideální tyto testy použít při kontrole po léčbě H. pylori u nekomplikovaných případů. Z testů z dechu také profitují například pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo mentálně postižení, u nichž je provedení endoskopického vyšetření obtížné. Dechový test také „nemá konkurenci“ při zjišťování fruktózové intolerance.
Napjaté rozpočty celiaků zasáhlo zdražování
Až pětkrát více zaplatí za bezlepkový chléb (ve srovnání s obyčejným) lidé, kteří trpí celiakií – autoimunitním onemocněním, při němž dochází k chronickému zánětu tenkého střeva. Jediným způsobem, jak nemoc léčit, je totiž celoživotní bezlepková dieta. Pokud si nemocní chtějí pochutnat na pečivu, musí vybírat takové, které neobsahuje lepek. Jeho cena, stejně jako cena dalších bezlepkových potravin, však nyní prudce stoupla. V době, kdy se vlivem zdražování náklady domácností stále zvyšují, jsou tak rodinné rozpočty celiaků mimořádně napjaté. I to bude jedním z témat, kterým se budou zabývat experti na trávicí trakt na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, jež startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.
„Nejde jen o to, že celiaci musí kupovat výrazně dražší pečivo. Stoupla také cena mouky. Kilo dnes koupíte za 110 Kč. Dražší jsou také přirozeně bezlepkové potraviny. Velkým problémem je navíc stravování dětí ve školách a školkách. Ty totiž nejsou povinné dětem bezlepkové jídlo zajistit a rodiče jej proto musí připravit sami – to vyžaduje nejen dostatek peněz, ale také čas. Ne vždy zvládnou matky zajistit dítěti kvalitní dietní režim a u toho chodit na plný úvazek do práce,“ vysvětluje Ing. Ivana Lášková, předsedkyně pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu z.s.
Pojišťovny bezlepkovou dietu nehradí. Některé nabízejí různě vysoké příspěvky, o které si lidé s celiakií musí žádat individuálně. Často je však mohou čerpat pouze děti a studenti. Všeobecná zdravotní pojišťovna jako jediná reagovala na zdražování a zvýšila příspěvek na bezlepkové potraviny o 2000 Kč, takže celková hodnota příspěvku je 8000 Kč za rok. Podle Ing. Láškové však lidé, kteří se musí obejít bez lepku, utratí každý měsíc za jídlo v průměru o 3000 Kč více než ti, kteří složení potravin řešit nemusí.
„Celiakie je jediná nemoc, která nemá úhradu jediné možné léčby ze zdravotního pojištění. Pacienti jsou odkázáni sami na sebe, i když za své onemocnění nemohou,” říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Nemoc se může projevovat bolestmi břicha, nadýmáním, ale také anemií, osteoporózou, neplodností, zvýšenou kazivostí zubů, bolestí kloubů či únavou. Lidé tyto projevy často zaměňují za jiné poruchy trávicího ústrojí, a celiakie tak zůstává neodhalena. K propuknutí nemoci může dojít v kterémkoli věku.
„Celiakii odhalíme jen přibližně u 20 % nemocných, zbylí o příčině svých potíží bohužel neví. Snažíme se proto nabádat lékaře nejrůznějších specializací, aby své pacienty, kteří mají některé z příznaků, na nemoc vyšetřili. Nejprve odběrem krve. V případě, že výsledky odpovídají celiakii, podstoupí pacienti další vyšetření, při kterém jim odebereme vzorek z tenkého střeva, kde zjistíme poškození sliznice typické pro celiakii. Pak pacienta s celiakií převezme do své péče gastroenterolog,“ popisuje doc. Kohout. Jakmile lékař celiakii potvrdí, začíná nemocným přísná dieta. Ze svého jídelníčku musí vyřadit lepek obsažený v některých obilovinách, jako je pšenice, žito, ječmen nebo oves. Znamená to tedy vzdát se běžného pečiva, těstovin nebo například piva. Porušování bezlepkové diety může vést k závažným komplikacím, například ke zvýšení rizika některých nádorových onemocnění, těžké osteoporóze, sterilitě a dalším problémům.
Blíží se start screeningu těch, které ohrožuje rakovina slinivky. Program každoročně zachrání nebo prodlouží desítky životů
Rakovina slinivky patří k nejzákeřnějším formám onkologického onemocnění – nijak se neprojevuje a zabíjí do několika málo měsíců. U přibližně 10 % nemocných ji lze předvídat, například kvůli tomu, že ji mají v rodině. Právě pro ty je určen screening vysoce rizikových jedinců, který by měl oficiálně odstartovat počátkem příštího roku. Lidé, kteří do této skupiny patří, by měli chodit na pravidelné každoroční prohlídky do některého ze 30 Center digestivní endoskopie. Vysoce specializovaná centra nyní čekají na akreditaci a tu by měla získat v řádu týdnů. Stovky českých odborníků na trávicí trakt se o tématu budou bavit na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince, v Karlových Varech.
„Pokud odhalíme karcinom slinivky v raném stádiu a začneme rychle jednat, umíme prodloužit život pacienta na několik let. Potvrzuje to i řada mezinárodních studií, včetně nedávno publikované rozsáhlé studie CAPS. Dokazuje, že při dobře zacíleném screeningu rizikových osob se dožití prodlužuje z desítek měsíců až na 5 let, což je u této diagnózy obrovský úspěch,“ vysvětluje doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. předseda České gastroenterologické společnosti (ČGS) ČLS JEP. Finální start screeningového programu a rozvoj dalších moderních metod zbrzďují administrativní chyby a některé zdravotní pojišťovny, které mění svoje požadavky na centra, a proces jejich vzniku tak zpomalují. „Ukazuje se, že zatímco na odborné úrovni máme ambici být srovnatelní s vyspělými zeměmi, na organizační úrovni není tento elán patrný. O vznik Center digestivní endoskopie totiž usilujeme již 3 roky, získali jsme podporu bývalého předsedy vlády a ředitele VZP, přesto dosud žádné centrum nevzniklo,“ popisuje předseda ČGS. „Na posledním jednání nás však současný pan ministr zdravotnictví ujistil, že vznik center patří mezi jeho priority a stav se brzy zlepší. Pro pacienty je to vynikající zpráva.“
Lékaři už nyní rizikové pacienty vyšetřují. „U nás takto zkontrolujeme desítky lidí ročně,“ doplňuje doc. Urban, který je přednostou II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc.
Screening se bude týkat osob, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině, ohroženi jsou také lidé s tzv. BRCA genem, který je zároveň původcem karcinomu prsu. Na pravidelnou kontrolu by měli chodit i ti, kteří dlouhodobě trpí zánětem slinivky nebo mají diagnózu polypózního syndromu (v tlustém střevě a v jiných částech trávicí trubice se tvoří mnohočetné polypy).
Rakovina slinivky břišní patří mezi nejzákeřnější nádory vůbec – do poslední chvíle je bez příznaků, přestože se vyvíjí více než 10 let. Když začne mít člověk potíže je už na léčbu často pozdě. Nemocných neustále přibývá a podle odborníků půjde do roku 2030 o nejčastější smrtelné onemocnění trávicího traktu. V Česku ročně onemocní 2 300 lidí což zemi řadí na 6. místě v Evropě. „Netrpělivě čekáme na přidělení statutu specializovaným endoskopickým pracovištím. V nich prohlížejí slinivku rizikovým jedincům zvlášť vyškolení endoskopisté, kteří mají k dispozici speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou. Zatímco na běžném CT je nádor slinivky vidět až od 2 centimetrů, zkušený odborník s kvalitním přístrojem útvar odhalí už od 5 milimetrů. Když je nádor menší než centimetr, přežívá přibližně 40 % pacientů dalších 5 let. Jakmile 1 centimetr přeroste ale je stále menší než 2 cm, přežije pět let už jen 20 % nemocných“ popisuje lékař.
Gastroenterologům se v tomto roce také podařilo významně zkrátit dobu mezi diagnózou a léčbou této vážné nemoci. Spolu s Českou chirurgickou společností pracují na zjednodušení a optimalizaci diagnostického procesu, který musí pacient s karcinomem slinivky před zákrokem prodělat. „Upřesnili jsme, co je u pacienta opravdu třeba vyšetřit tak, aby se zbytečně neprodlužovala doba do operace. Podařilo se nám proces zrychlit o několik týdnů, což je pro pacienty s diagnózou, kde hraje roli každý den, naprosto zásadní,“ dodává doc. Urban.
Roste počet lidí, které trápí střevní záněty. Potýkají se zejména s velkou únavou
Počet lidí, které trápí střevní záněty, opět vzrostl. Zatímco před třemi lety se pohyboval kolem 55 000, v současnosti experti na trávicí trakt léčí už přibližně 70 000 nemocných Čechů. Odhadují, že do roku 2030 toto číslo opět vzroste, a to až na 80 000. Přesnou příčinu tohoto neradostného trendu neznají, zčásti za to může genetika, stres, ale také stravování a prostředí, v němž lidé žijí. Mezi tzv. idiopatické střevní záněty (IBD) patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Nemoci se projevují bolestmi břicha, průjmem, hubnutím nebo krvácením z konečníku. Jaké nové léčebné metody budou pacientům k dispozici, prodiskutují experti na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.
„Snad vůbec nejhorším projevem střevních zánětů, o němž se málo ví, je obrovská únava pacientů. Ta jim znemožňuje pracovat, starat se o rodinu, o kvalitním trávení volného času nemluvě. Nemoci sice nezkracují délku života, ale významně snižují jeho kvalitu,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident Vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnů a místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). Podle odhadu expertů nemůže třetina pacientů se střevními záněty plně pracovat, dalších 10 % je v invalidním důchodu. Asi 10 500 nemocných pomáhá biologická léčba. „Máme k dispozici řadu biologických preparátů a další přicházejí. Stále zkoumáme možnosti, jak život pacientů se střevními záněty zlepšit. Po čase u nich totiž biologika přestávají fungovat a je třeba je vyměnit nebo kombinovat tak, aby se protizánětlivý efekt sčítal. ‚Hitem‘ poslední doby je použití protilátek proti interleukinu 23,“ vysvětluje prof. Lukáš.
Gastroenterologové čekají od nových léků větší bezpečnost a efektivitu a také se chystají u svých pacientů změnit taktiku léčby. „Chceme je léčit dříve, než dospějí do devastujícího stadia, kdy ve střevě vzniknou trhliny a další poškození. Jednáme o tom se zdravotními pojišťovnami, aby léčbu pacientům hradila v časnějších stadiích nemoci,“ uvádí prof. Lukáš a připomíná, že cena biologické terapie v posledních letech klesla až trojnásobně, a mohla by tedy být dostupnější většímu počtu potřebných. Dobře léčení pacienti pak mohou pracovat, a peníze tak do systému vracet.
Idiopatické střevní záněty jsou autoimunitní onemocnění, která napadají střevní sliznici a poškozují ji. Postihují stále mladší ročníky – u Crohnovy choroby se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků (asi 15–20 %). Zatímco u této střevní choroby hraje velkou roli genetika, a to až ze 70 %, v případě ulcerózní kolitidy se na rozvoji a opakovaném vzplanutí nemoci zase významně podílí psychický stav. Právě u pacientů s ulcerózní kolitidou se lékaři obávají zhoršení stavu kvůli současné situaci ve světě, válce, zdražování energií a dalším stresorům.
„Naším cílem je dosáhnout u pacientů tzv. hluboké remise – perfektně je zaléčit. Dosud se nám to daří u 30 % z nich. Toto číslo bychom chtěli zvýšit. Řada pacientů je na tom sice objektivně dobře, ale má například vyšší CRP, které ukazuje na aktivní zánět, nebo nemá ideální některý z dalších parametrů, jako je fekální kalprotektin,“ dodává prof. Lukáš. K dosažení cíle by měla vést tzv. precizní medicína, tedy ta, která je ušitá každému pacientovi na míru.
O České gastroenterologické společnosti (ČGS)
Hlavním úkolem ČGS je vytváření odborných a organizačních podmínek pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. V rámci ČGS pracují tři odborné sekce a čtyři pracovní skupiny. Odbornou platformou oboru je časopis Gastroenterologie a hepatologie, který poprvé vyšel v roce 1947 a v současnosti je hlavním oborovým periodikem třech odborných společností. ČGS každoročně pořádá kongres s mezinárodní účastí, kterého se standardně účastní více než 1000 odborníků. ČGS se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách.
