Trabant, jedna ze značek automobilů vyráběných v minulosti automobilkou Sachsenring v saském městě Zwickau, má za sebou zajímavou historii.
Tématu dnes již legendárního automobilu Trabant se dnes věnovala redakce našeho magazínu s tím, že automobil má své kořeny v dříve velmi prestižním výrobci luxusních vozidel – automobilce Horch. Nicméně, po druhé světové válce prošla továrna výraznou transformací a začala vyrábět automobil, který se stal jedním ze symbolů Německé demokratické republiky (NDR) – Trabant.
„Horch byl jednou z mnoha německých předválečných automobilek, vyrábějících především kvalitní a luxusní vozy na vysoké technické úrovni,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.
„August Horch po tříletém zaměstnání u Karla Benze založil roku 1899 v Ehrenfeldu v Kolíně nad Rýnem firmu A. Horch & Cie, jejíž první vůz opustil bránu továrny (bývalé konírny) o dva roky později. V roce 1902 firmu přestěhoval do Reichenbachu a dva roky nato do Zwickau. Horch opustil svoji firmu roku 1909 a taktéž ve Zwickau založil firmu Audi (Audi Automobilwerke GmbH). Z podnětu největšího věřitele – Saské státní banky, došlo v roce 1932 ke spojení firem Audi, DKW, Wanderer a Horch do společnosti Auto Union AG se sídlem v Chemnitz. Za druhé světové války byly provozy firmy bombardováním těžce poškozeny. Po jejich obnově v tehdy vzniklé NDR se znárodněný podnik přejmenoval na VEB Kraftfahrzeug-und Motorenwerke Zwickau a převzal výrobu traktorů a jiných zemědělských strojů. Taktéž vyráběl automobil Sachsenring P 240. Později se závod sloučil s bývalými závody firmy Audi a pod názvem VEB Sachsenring Automobilwerk Zwickau vyráběl automobily Trabant,“ uvádí se na Wikipedii.
(pozn. redakce: v současnosti se ve městě Zwickau nachází Muzeum Augusta Horcha.)
Předválečná historie automobilky Horch byla spojena s výrobou kvalitních vozidel. Horch byla renomovanou značkou, která si získala prestiž a oblibu mezi bohatší klientelou. Avšak s koncem války a rozdělením Německa se situace v saském městě Zwickau změnila dramaticky.
Po druhé světové válce se z továrny automobilky Horch stal výrobce nového lidového automobilu, který dostal jméno Trabant. Bylo to rozhodnutí, které následně změnilo průběh automobilové historie ve východním Německu. První prototyp Trabantu spatřil světlo světa v roce 1954 a sériová výroba začala o dva roky později, v roce 1957.
Jedním z nejzajímavějších rysů Trabantu byla jeho konstrukce a použité materiály. Automobil měl dvoudvéřovou karosérii vyrobenou z duroplastu, což je druh plastu vytvořeného stlačením pryskyřice a plniva. Díky tomuto materiálu byl Trabant velmi lehký a zároveň odolný, což bylo důležité v době, kdy byly dostupné suroviny omezené. Poháněl ho dvoutaktní dvouválec s objemem 600 cm3, umístěný vzadu, a díky své jednoduchosti a spolehlivosti byl motor oblíbený u řady majitelů Trabantu.
Trabant rychle získal popularitu mezi obyvateli NDR. Byl cenově dostupný a jeho výroba byla dostatečně masová, aby uspokojila poptávku po automobilech. Na druhou stranu však Trabant trpěl několika nedostatky, které byly způsobeny omezenými možnostmi výroby a použitím zastaralých technologií. Jeho výkon nebyl příliš velkolepý a postrádal moderní prvky, které byly v tehdejší době již standardem ve zbytku Evropy.
Trabant se tak stal jakýmsi symbolem života v komunistickém východním Německu.
Mnoho obyvatel NDR si ho oblíbilo a pojilo s ním spoustu vzpomínek. Automobil byl v rodinách často předáván z generace na generaci a dodnes je pro mnoho Němců zároveň nostalgickou vzpomínkou i připomínkou doby, která již není.
Po sjednocení Německa v roce 1990 byla výroba Trabantu ukončena, protože se tento malý východoněmecký automobil nemohl v konkurenci s modernějšími a výkonnějšími vozy prosadit na otevřeném trhu. Přesto zůstává Trabant dodnes v srdcích mnoha lidí a jeho historie je jedinečným svědectvím doby, kdy automobilový průmysl stál na prahu velkých změn.
I když již dnes není možné si zakoupit nový Trabant, existuje řada nadšenců, kteří se starají o restaurování a udržování těchto historických vozidel. Trabant tak nadále žije, a to nejen v muzeích, ale i na silnicích, kde připomíná éru, která patří minulosti, ale stále je v srdcích mnohých lidí živá.
Kromě sériového modelu Trabant 601, který se stal velmi populárním v Německé demokratické republice (NDR), a nejen tam, stojí za zmínku i prototyp Trabant 1100. Tento prototyp představoval pokus rozšířit modelovou řadu Trabantů o novou variantu s větším motorem a modernějším designem.
Prototyp Trabant 1100 byl vyvinut a představen v roce 1988, tedy relativně blízko k pádu komunistického režimu v NDR. Automobilka se snažila udržet krok s novými technologiemi a požadavky trhu, a tak byl Trabant 1100 výsledkem snahy modernizovat a zdokonalit stávající koncept Trabantu.
Jedním z hlavních odlišností prototypu Trabant 1100 byl výkonnější motor. Zatímco sériový Trabant 601 disponoval dvoutaktním motorem o objemu 600 cm3 a výkonu kolem 26 koní, prototyp Trabant 1100 dostal čtyřtaktní čtyřválcový motor s objemem 1100 cm3. Díky tomu měl nový prototyp výkon okolo 45 koní, což byl výrazný nárůst oproti staršímu modelu.
Dalším výrazným rozdílem byl modernizovaný design karosérie. Prototyp Trabant 1100 měl hladší a aerodynamický tvar, což přispělo k lepšímu průběhu vzduchu kolem vozu a snížení spotřeby paliva. Změny se dotkly také interiéru, kde byly použity modernější materiály a nové prvky výbavy, aby se zlepšila pohodlnost a bezpečnost posádky.
Bohužel, pád komunistického režimu v NDR v roce 1989 měl za následek ukončení vývoje nového modelu Trabant 1100. Automobilka Sachsenring, která stála za výrobou Trabantů, se potýkala s výraznými ekonomickými problémy a nejistou budoucností. Tím pádem prototyp Trabant 1100 zůstal pouze ve stádiu konceptu a nebyl nikdy uveden do sériové výroby.
I přes to, že prototyp Trabant 1100 nevyšel za svými hranice a zůstal v archívech automobilky Sachsenring, stojí za zmínku jako zajímavý krok směrem k modernizaci a zdokonalení tradičního konceptu Trabantu. Přestože se tento model nikdy nedostal na silnice, jeho existence připomíná snahu automobilky přizpůsobit se novým výzvám a představuje kuriozitu pro sběratele a nadšence do historie automobilového průmyslu.
Za zmínku stojí také Trabant typ P50, který byl vůbec prvním sériově vyráběným modelem automobilky Sachsenring, který se do historie zapsal jako první Trabant. Tento malý lidový vůz se stal symbolem Německé demokratické republiky (NDR) a získal si velkou popularitu mezi obyvateli východního Německa.
Trabant P50 byl představen veřejnosti v roce 1957 a jeho výroba trvala až do roku 1962. Název „P50“ odkazuje k několika klíčovým rysům vozu. Písmeno „P“ znamená „Personenwagen,“ což v němčině znamená osobní automobil, a číslice „50“ odkazuje na jeho výkon v koňských silách (PS). Trabant P50 měl totiž dvoutaktní dvouválcový motor o objemu 500 cm3 s výkonem 18 koní, což mu samozřejmě nedávalo závratný výkon, ale bylo to dostatečné pro jeho účel – sloužit, jako dostupný a spolehlivý prostředek dopravy pro obyvatele NDR.
Jedním z nejzajímavějších aspektů Trabantu P50 či jeho nástupce P60 byl jeho materiálový koncept. Pro svou výrobu byl využit materiál zvaný „Duroplast,“ což byla směs bavlněných vláken nasycených pryskyřicí. Stejně, jako u jeho novějšího a hodně populárního typu Trabantu 601. Tento materiál byl levný, snadno dostupný a vysoce odolný, což ho činilo ideálním pro poválečnou dobu, kdy byly suroviny omezené.
Trabant P50 měl velice jednoduchý design, byl malý a skromně vybavený, ale zároveň plně dostačoval požadavkům tehdejší doby. Pro mnoho rodin v bývalém NDR byl Trabant P50 prvním rodinným automobilem, který si mohli dovolit zakoupit, a tak se rychle stal symbolem mobility a samostatnosti.
Během svého životního cyklu se Trabant P50 dočkal několika drobných modernizací a variant, ale základní koncept zůstal po celou dobu zachován. Následně se objevily i další modely, které jsme již v článku citovaly, jako například Trabant 600 nebo Trabant 601, které se vyráběly až do roku 1990.
I když byl Trabant P50 či P60 výrazně omezen v možnostech a výkonu, zůstává naprosto ikonickým vozem, který evokuje vzpomínky na dobu komunistického Německa a jeho životní styl. Dodnes má svou skupinu nadšenců, kteří se starají o restaurování a udržování těchto historických vozidel, a jeho symbolická hodnota jakožto prostředek masové motorizace v NDR zůstává nezapomenutelná.
Za zmínku stojí také skutečnost, že různí automobiloví nadšenci vytvářeli různé trabantové modifikace či závodní speciály jako byl Trabant P 800 RS (závodní speciál) z roku 1986. (viz foto…). Existovali také různé modely pro policejní složky, hasiče či armádu především bývalého NDR. K sehnání výhradně v bývalém východním Německu byly v době své největší éry také trabanty typu kabriolet a podobně. Dnes se dají sehnat pouze přes různé inzerce od různých sběratelů a podobně.
Legendární motocykl Simson a jeho historie
Dodnes existují, a to nejen v České republice různé srazy přátel a příznivců těchto automobilů.
Faktem je, že Trabant byl, je a na vždy zůstane velkou legendou! Doslova. Dokonce se aktuálně hovoří o skutečnosti, že se našlo v České republice několik nadšenců, kteří by chtěli opět rozjet výrobu tohoto úžasného „pekelného stroje.“ Otázkou zůstává, zda je či není toto tvrzení pravdou a samozřejmě také skutečnost, zda by někdo měl v dnešní moderní době o takové vozidlo zájem. Opomeneme-li neskutečné a mnohdy nesmyslné, až zadávající nařízení Evropského parlamentu potažmo Evropské unie ve smyslu emisních limitů pro takový automobil.