Revoluční odborové hnutí – ROH, klíčová organizace v Československu, sloužila komunistické straně k šíření ideologie a kontrole pracujících.
Tématu se dnes věnovala redaktorka našeho magazínu Nikola Macáková, jenž čerpala zveřejněné informace „pro pamětníky“ z dostupných historických archivů a knižních publikací. Revoluční odborové hnutí (ROH) bylo jedním z klíčových pilířů státního a politického aparátu v Československu během komunistické éry. Tento článek se zaměřuje na podrobný popis historie ROH, jeho struktury, činnosti a významu v rámci celého komunistického systému. Rovněž se podíváme na jednotlivé složky, jako byly Okresní odborová rada (OOR), Krajská odborová rada (KOR) a Ústřední rada odborů (ÚRO).
Historie ROH
ROH bylo založeno, krátce po druhé světové válce v roce 1945 jako nástupnická organizace po dřívějších odborových organizacích, které byly buď rozpuštěny, nebo reorganizovány v rámci nové politické reality. ROH bylo zpočátku ovlivněno silným komunistickým vlivem, což se projevilo v jeho rychlé integraci do státního aparátu po únorovém převratu v roce 1948.
Od samého počátku bylo cílem ROH podporovat politiku Komunistické strany Československa (KSČ) a napomáhat v budování socialistického státu. Tímto způsobem se ROH stalo více nástrojem kontroly a propagandy než skutečnou obhajobou práv a zájmů pracujících.
„Pamětní medaile Antonína Zápotockého“ (tento konkrétní kus byl udělen v roce 1989). Zdroj: VANOCE2022 / CC BY-SA 4.0 (volné dílo)
„Revoluční odborové hnutí bylo po celou dobu své existence pevně spojeno s Komunistickou stranou Československa a sloužilo k prosazování jejích politických cílů,“ uvádí v krátké citaci (Novotný, J. – Historie ROH v Československu, Praha: Academia, 2010).
Nostalgie nebo realita: bylo za socialismu opravdu lépe?
Struktura a složení ROH
Okresní odborová rada (OOR): Nejnižší organizační jednotkou byla OOR, která působila na okresní úrovni. Tato rada byla složena z představitelů jednotlivých základních organizací, které působily v podnicích a institucích v daném okrese. Členové OOR byli často zaměstnanci místních podniků a institucí, kteří byli loajální KSČ. OOR sídlila vždy v okresním městě republiky.
Krajská odborová rada (KOR): Nad OOR stála KOR, která měla za úkol koordinovat činnost odborových organizací na úrovni kraje. KOR byla tvořena zástupci jednotlivých OOR a její členové byli obvykle klíčoví představitelé významných podniků a institucí v kraji. KOR sídlila vždy v krajském městě republiky.
Ústřední rada odborů (ÚRO): Nejvyšší odborovou organizací byla ÚRO, která měla celostátní působnost. ÚRO byla složena z nejvýznamnějších představitelů KOR a jejím hlavním úkolem bylo řídit a koordinovat činnost celého ROH v souladu s politikou komunistické strany. Členy ÚRO byli často nebo v drtivé většině vysocí funkcionáři strany a státu, což zajišťovalo, že úzké zájmy strany byly v odborech plně reprezentovány.
„Struktura ROH byla pečlivě navržena tak, aby zajišťovala maximální propojení s politickými cíli KSČ a podporovala budování socialistického státu,“ uvádí v další zveřejněné knižní citaci (Kovář, P. – Odbory v komunistickém Československu, Brno: Masarykova univerzita, 2015). Ústřední rada odborů sídlila v hlavním městě.
Činnost ROH
ROH mělo hned několik hlavních funkcí a činností:
Politická výchova a propaganda: ROH hrálo klíčovou roli v šíření komunistické ideologie mezi pracujícími. Organizovalo různé školení, semináře a kulturní akce, které měly za cíl posílit loajalitu k socialistickému státu a jeho politice. „Odbory pořádaly nespočet politických školení a seminářů, které měly za cíl prohloubit ideologickou uvědomělost pracujících,“ vysvětluje (Hrubý, M. – Propaganda a politika v Československu, Ostrava: Ostravská univerzita, 2012).
Sociální péče a rekreace pracujících: ROH bylo odpovědné za organizaci různých sociálních a rekreačních aktivit pro pracující, jako byly dětské tábory, rekreační pobyty, sportovní a kulturní akce. Tímto způsobem se snažilo zajišťovat sociální soudržnost a podporu mezi pracujícími.
Kontrola a disciplinace: ROH sloužilo jako nástroj kontroly a disciplinace pracujících. Monitorovalo jejich pracovní výkony, činnost a tzv. politickou loajalitu, a v případě potřeby bylo schopno uplatnit disciplinární opatření.
„ROH mělo v rámci svého působení i roli disciplinárního orgánu, který sledoval a vyhodnocoval pracovní výkony a politickou angažovanost jednotlivců, vysvětluje v citaci“ (Svoboda, J. – Disciplinace a kontrola v socialistickém Československu, Plzeň: Západočeská univerzita, 2014).
Pracovní a ekonomické záležitosti: ROH mělo také určitou roli v pracovních a ekonomických záležitostech, i když v praxi byly jeho možnosti velmi omezené. Odborová hnutí v západním smyslu slova, tedy jako skutečná opozice zaměstnavatelů, v tomto systému neexistovala.
Revoluční odborové hnutí (ROH) bylo klíčovým nástrojem komunistické strany v Československu pro kontrolu a mobilizaci pracujících. I když mělo oficiálně zastupovat zájmy pracujících, v praxi sloužilo spíše jako prostředek šíření komunistické ideologie a udržování politické kontroly. Struktura ROH, od OOR přes KOR až po ÚRO, byla pečlivě navržena tak, aby zajišťovala maximální propojení s politickými cíli KSČ a podporovala budování socialistického státu.
Známka Československého odborového svazu v bývalém socialistickém Československu s námětem 10. světového odborového kongresu (konaného v Havaně na Kubě, 10.–15. února 1982). Zdroj: Wikipedia Commons – autor neznámý / CC0 (volné dílo)
V rámci Revolučního odborového hnutí (ROH) měly Okresní odborová rada (OOR), Krajská odborová rada (KOR) a Ústřední rada odborů (ÚRO) specifické funkce a role. Níže jsou uvedeny hlavní funkce těchto orgánů:
Okresní odborová rada (OOR)
Funkce:
- Předseda: vedoucí představitel OOR, odpovědný za řízení a koordinaci všech aktivit v rámci okresu. Předseda často spolupracoval s místními politickými a podnikatelskými představiteli.
- Místopředseda: zástupce předsedy, který pomáhal s organizací a řízením OOR. V případě nepřítomnosti předsedy jej zastupoval.
- Tajemník: odpovědný za administrativní a organizační záležitosti OOR, včetně vedení dokumentace a komunikace.
- Členové rady: zástupci jednotlivých základních odborových organizací (ZOO), kteří reprezentovali zájmy svých organizací na úrovni okresu.
- Ekonomický referent: spravoval ekonomické záležitosti OOR, včetně rozpočtu a financování aktivit.
- Kulturní a rekreační referent: organizoval kulturní a rekreační aktivity pro členy ROH v rámci okresu.
Krajská odborová rada (KOR)
Funkce:
- Předseda: hlavní představitel KOR, který řídil činnost rady na krajské úrovni a spolupracoval s krajskými orgány KSČ.
- Místopředseda: zástupce předsedy, který pomáhal s organizací a řízením KOR. Místopředseda často koordinoval specifické projekty a iniciativy.
- Tajemník: administrativní vedoucí KOR, odpovědný za komunikaci a dokumentaci.
- Členové rady: reprezentanti jednotlivých OOR z daného kraje, kteří přenášeli lokální záležitosti na krajskou úroveň.
- Ekonomický referent: odpovídal za ekonomické otázky KOR, včetně plánování a správy financí.
- Propagační referent: organizoval a řídil propagandistické aktivity a politickou výchovu na krajské úrovni.
Ústřední rada odborů (ÚRO)
Funkce:
- Předseda: nejvyšší představitel ROH v Československu, který měl klíčovou roli v řízení a směrování celé organizace. Předseda často působil v úzké spolupráci s vedením KSČ a státními orgány.
- Místopředseda: zástupce předsedy, který pomáhal s řízením ÚRO a mohl mít na starosti konkrétní oblasti činnosti, jako je průmysl, zemědělství nebo služby.
- Generální tajemník: odpovědný za administrativní a operativní řízení ÚRO, včetně koordinace mezi jednotlivými odděleními a komunikace s dalšími organizacemi.
- Členové rady: zástupci KOR a dalších významných odborových organizací, kteří přenášeli regionální a sektorové záležitosti na celostátní úroveň.
- Ekonomický referent: vedoucí ekonomického oddělení, který měl na starosti rozpočet, financování a ekonomické strategie ÚRO.
- Propagační a vzdělávací referent: organizoval politické školení, propagandu a vzdělávací aktivity pro členy ROH na celostátní úrovni.
- Sociální a kulturní referent: spravoval sociální a kulturní aktivity pro členy ROH, včetně rekreačních a sportovních programů.
Tyto funkce a role byly navrženy tak, aby zajišťovaly efektivní kontrolu a řízení odborových organizací na všech úrovních, a aby podporovaly hlavní cíle a politiku KSČ v rámci celého Československa.
„Revoluční odborové hnutí nebylo jen odborovou organizací, ale především nástrojem politického a ideologického působení komunistické strany,“ dodává v další použité knižní citaci (Havelka, L. – Komunistické odbory a jejich role v Československu, Praha: Karolinum, 2013).
