Do Itálie se většinou jezdí za krásným mořem, sluncem a možná i dobrým jídlem a bohatými vinicemi.
Tématu se věnoval magazín zajimavaevropa.cz s tím, že Itálie je také zemí tajemna, historie a dramatických příběhů. Neláká-li vás válení se u moře a vaše představy o ideální dovolené jsou poněkud dobrodružnější, pak pro vás Itálie stále může být vhodnou destinací. Je totiž mimo jiné domovem dvou tajemných měst duchů, kde se zastavil čas a dnes jejich domy obývají už jen vzpomínky. Vydejte se na tato místa i vy a nechte se vtáhnout do tajemné atmosféry.
Monteruga
Monteruga je malá opuštěná vesnice v oblasti Salento, která vznikla během 30. let za éry fašistického režimu. Z původně skromné farmy se vyvinulo rozlehlé sídlo, které kdysi domovalo až 800 obyvatel. Zde lze nalézt školu, kostel, poštu, náměstí, tabákový obchod a dokonce i vinice. Jednoduše řečeno, všechno, co by malá vesnice mohla potřebovat.
Po druhé světové válce přešla většina farem a usedlostí do soukromého vlastnictví, a Monteruga začala postupně vyprazdňovat. Kolem roku 1980 opustili poslední obyvatelé tuto lokalitu a po dlouhou dobu zůstala opuštěná, což na tuto oblast přilákalo zejména stoupence satanistických kultů. Místní kostel byl zbaven svého posvěcení a po mnoho let sloužil jako svatyně pro různé kulty.
Avšak zdá se, že pro tuto vesnici začínají nastávat lepší časy. „Nedávno byla odkoupena zámožným investorem, který pověřil vesnici správou ozbrojeného dozorce. Tam, kde dříve panovala jen melancholie na náměstí, nyní kvetou květiny a maličká farmářská zvířata zde nachází svůj domov. I když ve zbytku vesnice stále nalezneme stopy její pohnuté minulosti, například ve školních třídách se dodnes nacházejí nápisy křídou na tabuli, které se zde udržely až od 40. let minulého století,“ píše se na webu zajimavaevropa.cz.
V minulosti sloužila Monteruga také jako útočiště pro umělce a intelektuály, kteří sem přicházeli hledat inspiraci a klidný únik od ruchu města. Mezi těmito návštěvníky byli malíři, spisovatelé a hudebníci, kteří našli v této odlehlé vesnici prostor pro svou tvůrčí práci.
Monteruga je rovněž spojována s místními legendami a pověstmi. Jedna z nejznámějších pověstí vypráví o ztraceném pokladu ukrytém někde v okolí vesnice. Tato pověst dodnes přitahuje amatérské hledače pokladů, kteří se snaží odhalit tajemství, jež se skrývá pod povrchem Monterugy.
Vzhledem k tomu, že Monteruga leží v blízkosti malebného přírodního parku, nabízí také ideální možnosti pro turistické aktivity a venkovský turismus. Návštěvníci mohou objevovat krásy okolní krajiny, pěšky i na kole, a zároveň se ponořit do bohaté historie této malebné vesnice.
Co k tématu uvádí encyklopedie?
„Jako důkaz nedávné minulosti, ubytování, venkovská škola, centrální náměstí, kostel zasvěcený Sant’Antonio Abate (který se slavil každý rok 17. ledna velkým průvodem, který křižoval vesnici), zůstávají skladem tabáku. , kasárna, bowlingová dráha, klub po práci („lu Ralla“, budova dodnes rozpoznatelná podle lunety nakreslené na fasádě) a vinařství, na jehož stěnách je nápis, který měl přilákat dělníků do práce: „Kdo pije víno, žije déle než lékař, který to zakazuje“,“ uvádí internetová encyklopedie Wikipedia.
Palcoda
Palcoda Druhé opuštěné městečko lze nalézt v srdci hor severní Itálie. K němu se dá dostat pouze pěšky, což však toto místo činí ještě zajímavějším a záhadnějším. Hlavní dominantou jsou staré budovy, které podlehly zubu času i působení přírody, a vytvářejí nesmírně dojemné spojení. Člověka automaticky napadnou příběhy lidí, kteří mezi těmito stěnami žili a prožívali své osudy.
Městečko bylo opuštěno už kolem roku 1923 a během druhé světové války bylo jen krátkou chvíli obýváno vojáky. Mimo to je tento zapomenutý lidský stvoření již plně pohlceno přírodou, která s ním nakládá podle svého uvážení. Jedinou výjimku tvoří přestavěný kostel, který prošel renovací a v roce 2011 byl znovu otevřen těm několika statečným poutníkům, kteří si našli cestu sem. V blízkosti lze také nalézt další opuštěnou vesnici, jménem Tamar. Zdá se tedy, že tento region a místní podmínky byly civilizaci spíše nepříznivé.
Co k tématu uvádí encyklopedie?
„V roce 1914 měla Pàlcoda ještě 126 obyvatel, ale krize, která následovala po Velké válce , zasáhla zejména Friulské hory a zdůraznila fenomén emigrace. Město bylo zcela opuštěné, když v roce 1923 odešel poslední Masutti,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie.
Za druhé světové války se stal útočištěm partyzánů, kteří využívali jeho obtížné dostupnosti.
„Dne 14. května 2011 byl kostel slavnostně otevřen, v letech 2010 až 2011 ho kompletně zrestauroval Antonio Masutti,“ dodává zdroj: Wikipedia.
Magie opuštěných měst
Každé opuštěné město skrývá svůj silný příběh. Někdy jsou to tragické události, které donutily místní obyvatele opustit své domovy na vždy, jindy dominují ekonomické důvody nebo jednoduše nedostatek nových rezidentů. Návštěva takového místa vždy nějakým způsobem rezonuje, protože na každém kroku vidíte pozůstatky konkrétních jednotlivců se svými vlastními jedinečnými životními osudy.
„Pokud nemáte rádi přeplněná místa a láká vás i trocha tajemna a dobrodružství, pak jsou tato místa jako stvořená pro vás. A nejen Itálie je takových míst plná. Najdete je roztroušené po celé Evropě i celém světě a mnohé si s sebou nesou skutečně tragickou minulost. Jedním příkladem za všechny je třeba Černobyl na Ukrajině, který byl zcela vyhlazen po nehodě v jaderné elektrárně. Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí, ale když tam přijdete, skutečně vás až mrazí v zádech. A podobný pocit můžete mít i na těchto místech v Itálii. Zvlášť Monteruga je se svou satanistickou minulostí rozhodně místem, kde nebudete mít snadno pocit klidu a bezpečí,“ dodává k tématu závěrem web zajimavaevropa.cz.