Zlatá éra osmdesátek: bez domácího počítače Commodore 64 nebyl život. Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu.
„Commodore 64 (zkráceně C64) byl nejprodávanější a jeden z nejpopulárnějších 8bitových domácích počítačů. Vyvinula jej v roce 1982 firma Commodore International jako nástupce staršího VIC-20, a v mírně inovované verzi (C64-II) se vyráběl ještě v roce 1993. Podle odhadů se jich za tu dobu prodalo přibližně 17 až 25 milionů kusů. V roce 2010 společnost Commodore USA zveřejnila informaci, že zamýšlí prodávat jeho repliku s procesorem Intel Atom a technologií Nvidia ION,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.
Trochu nostalgie…
Commodore 64 (zkráceně C64) byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších 8bitových domácích počítačů v historii. Vyvinula jej firma Commodore International a uvedl na trh v roce 1982, jako nástupce staršího modelu VIC-20. I přes svou více než čtyřicetiletou historii zůstává C64 oblíbeným a kultovním zařízením mezi nadšenci a sběrateli počítačové historie.
Commodore 64 oslovil miliony uživatelů takřka po celém světě, a tehdejší Československo nevyjímaje. Během svého dlouhého životního cyklu se prodalo odhadem mezi 17 a 25 miliony kusů. Jeho popularita byla založena na široké nabídce her a software, což v té době byl klíčový faktor pro úspěch domácích počítačů. C64 disponoval jednoduchým a intuitivním BASIC programovacím jazykem, který umožňoval uživatelům vytvářet vlastní aplikace a hry. Tato možnost přilákala mnoho nadšenců a podporovala tvorbu komunitního obsahu.
Vývoj počítače Commodore 64 začal v roce 1981 a jeho cena byla stanovena na konkurenceschopných 595 USD. C64 byl vybaven procesorem MOS Technology 6510 s frekvencí 1 MHz, což byla běžná rychlost pro 8bitové počítače té doby. Grafická karta VIC-II umožňovala zobrazovat grafiku v rozlišení 320×200 pixelů s 16 barvami nebo 160×200 pixelů s 16 nebo 121 barvami. Tato grafická možnost byla pokroková a dávala C64 náskok před mnoha konkurenčními modely.
V oblasti zvukových možností byl Commodore 64 vybaven ikonickým zvukovým čipem SID (Sound Interface Device), který byl vyvinut firmou MOS Technology. SID umožňoval generovat tři hudební kanály s různými vlnovými tvary a zvukovými efekty, což bylo revoluční v porovnání s jednoduššími generátory zvuku u jiných počítačů té doby. Díky tomu byl C64 vyhledáván pro svou schopnost produkovat kvalitní a charakteristické zvuky ve hrách i v hudební tvorbě.
Jednou ze zajímavostí v historii počítače C64 je vylepšená verze SID čipu. Původní verze SID 6581 byla známá pro svůj unikátní zvuk, který se stal charakteristickým prvkem mnoha her a dem. V roce 1987 byla však kvůli nákladovým úsporám nahrazena novější verzí SID 8580. Tato nová verze nabízela lepší stabilitu a méně odchylky v zvukovém výstupu. Někteří nadšenci a hudební tvůrci však dávají přednost původnímu čipu SID 6581 pro jeho jedinečný a nezaměnitelný zvuk, což vedlo k rostoucí ceně a poptávce po funkcích staršího modelu.
I přes své stáří si Commodore 64 stále udržuje svou popularitu mezi sběrateli a retro nadšenci. Existuje komunita, která se věnuje udržování a restaurování těchto kultovních počítačů, a mnoho her a aplikací je stále dostupných pro emulaci a hraní na moderních zařízeních.
Retro okénko: co se pilo a kouřilo za komunismu?
Závěrem lze říci, že počítač Commodore 64 zanechal nevymazatelnou stopu v historii osobních počítačů. Jeho vysoká prodejnost a široká základna uživatelů svědčí o jeho významu a přínosu pro popularizaci osobních počítačů v domácnostech. Díky inovativním grafickým a zvukovým možnostem, stejně jako otevřenému programovacímu prostředí, si C64 získal věrnou fanouškovskou základnu, která si jej nadšeně pamatuje dodnes.