Posledních pár let plní média dramatické reportáže, kolik ovcí vlk zase potrhal a jak na něj nefungují žádné ohradníky.
Spor mezi ochranáři a majiteli hospodářských zvířat skončil i u soudu, ten se ale vlků zastal. Vláda proto schválila novelu vyhlášky, která nabízí postiženým hospodářům další zdroj náhrady škody.
Návrat vlka obecného do české přírody přivítali hlavně ochranáři, kteří tuto šelmu považují za důležitou a cennou část našeho ekosystému. Ani moderní člověk již vlka nevnímá jako temného a krvelačného tvora, o kterém čte dětem v pohádkách, ale spíše jako vítaný exemplář ze „staré, dobré přírody“. Nejvíce starostí tak přítomnost vlka působí hlavně farmářům, kteří před ním musí chránit stáda svých koz, ovcí nebo koní.
Hospodáři, kteří jsou nejvíce ohroženi přítomností vlka na svých pozemcích, mohou od začátku tohoto roku využít novelu, která upravuje možnost čerpání finanční kompenzace za vznik újmy způsobené mimo jiné i vlkem obecným.
„Nově se tedy poskytuje náhrada za újmu způsobenou ztížením pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, zejména pastvy ovcí nebo koz. Účelem této kompenzace je poskytnout vlastníkům, případně nájemcům pastevních pozemků náhradu za zvýšené náklady, které jsou pastevci v dotčených oblastech na ochranu před vlkem obecným nuceni vynakládat. Jde především o náklady na výstavbu oplocení, náklady na stálý dohled nad stádem apod. Výše kompenzace se stanovuje na základě paušální sazby u chovatelů ovcí a koz, u ostatních chovatelů se musí doložit újma individuálně,“ uvádí advokátní koncipientka z Advokátní kanceláře Matzner Legal Eliška Kundratová.
Pro ohrožené hospodáře existuje ještě další možnost, jak pokrýt ztráty vzniklé z útoků vlka obecného. Pokud chce chovatel na tuto kompenzaci dosáhnout, musí ale splnit více podmínek než u výše zmíněné novely.
„Jedná se o náhradu škody, která musí být náležitě prokázána, např. škoda na životě či zdraví člověka, na domestikovaných zvířatech, psech sloužících k hlídání stád a podobně. Náhrada se dále poskytuje pouze za předpokladu, že domestikovaná zvířata, na kterých vznikla škoda, byla umístěna v době vzniku škody v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku. Pokud tomu tak nebylo, musí být v době vzniku škody pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa,“ vysvětluje advokátní koncipientka z Matzner Legal. Je nutné však prokázat, že se vlastník stáda pokusil vzniku škody zabránit.
Vedle těchto finančních kompenzací může chovatel požádat i o dotaci z Operačního programu Životní prostředí nebo z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Až čas ukáže, jaká bude budoucnost soužití člověka s vlkem. Aktuální snaha státu nenechat postižené hospodáře bez finanční podpory ale naznačuje, že se s přítomností vlka obecného v naší zemi počítá.
V případě, že vlci neútočí na hospodářská zvířata, jsou velmi užitečnými regulátory přemnožené zvěře v přírodě. Člověka většinou vlk nenapadne, takže se nakonec může mezi lidmi a vlky vyvinout pozitivní vztah, který bude založený na vzájemném respektu.
