Josef Mengele je jedním z nejtemnějších a nejznámějších jmen spojených s hrůzami holocaustu a druhé světové války.
Jeho jméno je synonymem pro zvěrstva, která se odehrála v nacistických koncentračních táborech. Jeho život a činnost jsou stále studovány a zkoumány historiky, kteří se snaží pochopit, jak člověk mohl upadnout do takové temnoty.
Josef Mengele (1911-1979), German SS officer. Photo taken by a police photographer in 1956 in Buenos Aires for Mengele’s Argentine identification document. Zdroj: Anonymous photographer, not identified anywhere – Gerald Astor: „The last Nazi – The Life and Times of Dr. Josef Mengele“, p. 206. D.I. Fine, 1985 (CC0) volné dílo.
Josef Mengele se narodil 16. března 1911 v Günzburgu, což bylo tehdy součástí Německého císařství. Studoval na univerzitách v Mnichově a Göttingenu a získal doktorát v oboru antropologie a medicíny. Mengele byl považován za nadaného a schopného lékaře, a to mu později umožnilo získat postavení v koncentračním táboře Auschwitz.
Leni Riefenstahlová, Hitlerova filmařka. Geniální talent ve službách zla
„Už v roce 1931 vstoupil Mengele do Svazu frontových vojáků a v roce 1939 pak do SS. V roce 1942 byl však raněn. Následovalo jeho prohlášení za boje neschopného. Dostal však řadu válečných ocenění, mimo jiné za statečnost,“ uvádí k tématu autor Traveler na blogu medium.seznam.cz.
Jeho nejtemnější činy se odehrály během jeho působení v Auschwitz, které trvalo od roku 1943 do konce války v roce 1945. Mengele byl známý svou sadistickou a neospravedlnitelnou nelidskostí či zvěrstvy vůči vězňům tábora. Nejznámějším aspektem jeho „práce“ byly experimenty na lidech, zejména na dvojčatech. Tyto experimenty zahrnovaly brutální chirurgické zákroky bez anestézie a další kruté procedury, které způsobily mnoha vězňům nevýslovné bolesti a trápení.
„V Osvětimi působil necelé dva roky, konkrétně dvacet jedna měsíců. Za tu dobu poslal do plynové komory na 400 tisíc lidí. Navíc dostal za úkol zjistit, zda by bylo možné uměle zvýšit pravděpodobnost toho, že žena porodí dvojčata. Němců bylo totiž proti Spojencům málo a Adolf Hitler chtěl, aby se jejich počet rychle zvyšoval. Josef Mengele tak započal se svými sadistickými experimenty na těch, kteří nebyli posláni do plynových komor,“ uvádí dále autor Traveler.
Block 10 – Medical experimentation block in Auschwitz I. Zdroj: VbCrLf – CC BY-SA 4.0
„Potřeboval porozumět lidskému tělu. Existují záznamy, že Židé a Romové podrobení jeho výzkumu byli ponořováni do kotlů, které byly plné vařící vody. Mengele chtěl zjistit, jak vysokou teplotu lidské tělo před smrtí vydrží. Zkoušel, jak dlouho novorozenec po porodu vydrží naživu, pokud nebude dostávat žádnou potravu,“ konstatuje autor Traveler.
„Mnoho dalších pokusů prováděl na dětech. Minimálně jednou se pokusil dvě děti spojit sešitím tepen, aby z nich udělal dvojčata, což mělo fatální následky. Z počtu 1500 zkoumaných dětí jich přežila přibližně jen stovka. Mengele ale prováděl i složité operace orgánů bez umrtvení. Pokud vězeň pokusy přežil, byl zabit, aby mohla být provedena pitva. U některých tato pitva probíhala zaživa,“ dodává v krátké citaci autor Traveler na blogu medium.seznam.cz.
Nacistické experimenty na lidech
„Nacistické pokusy na lidech byla série lékařských experimentů na vězních, které provádělo nacistické Německo ve svých koncentračních táborech především v letech 1942 až 1945. Bylo zdokumentováno 15 754 obětí různých národností a věkových skupin, i když se předpokládá, že skutečný počet je rozsáhlejší. Mnoho z nich přežilo, zabita byla pouze čtvrtina zdokumentovaných obětí. Přeživší většinou utrpěli vážná zranění s trvalými následky,“ uvádí k tématu internetová encyklopedie Wikipedia.
„Vězeň ve speciální komoře reaguje na měnící se tlak vzduchu během experimentů ve vysokých nadmořských výškách. Ve prospěch Luftwaffe byly vytvořeny podmínky simulující ty, které se nacházely ve výšce 15 000 metrů ve snaze zjistit, zda by němečtí piloti mohli v této výšce přežít.“ Zdroj: Sigmund Rascher († 1945) collections.ushmm.org / Creative commons / CC0.
„Židovský vězeň ve speciální komoře reaguje na měnící se tlak vzduchu během experimentů ve vysokých nadmořských výškách. Ve prospěch Luftwaffe byly vytvořeny podmínky simulující ty, které se nacházely ve výšce 15 000 metrů ve snaze zjistit, zda němečtí piloti mohou v této výšce přežít. V Osvětimi a dalších táborech byli vybraní vězni pod vedením Eduarda Wirthse podrobeni různým experimentům, které měly pomoci německému vojenskému personálu v bojových situacích, vyvinout nové zbraně, pomoci při obnově zraněného vojenského personálu a podpořit nacistickou rasovou ideologii a eugeniku, včetně dvojitého experimentu Josefa Mengeleho. Aribert Heim prováděl podobné lékařské experimenty v Mauthausenu,“ dodává Wikipedia.
Po válce byly tyto zločiny souzeny v takzvaném lékařském procesu a odpor k páchanému zneužívání vedl k vytvoření Norimberského kodexu lékařské etiky. Nacističtí lékaři v procesu s lékaři tvrdili, že vojenská nutnost ospravedlňuje jejich experimenty, a přirovnávali své oběti k vedlejším škodám spojeneckého bombardování.
Po skončení války se Mengele pokusil uniknout spravedlnosti tím, že zmizel. Několik desetiletí zůstal nezvěstný a byl hledán mezinárodními soudy. Nikdy však nebyl přiveden před soud a nepropadl trestu za své zločiny. Nakonec byl nalezen v Jižní Americe, kde žil v poklidu a bez obav před stíháním. V roce 1979 zemřel utopiv se v bazénu v Brazílii, a tak unikl jakémukoli trestu za své hrozné činy.
90 let od doby, kdy byl Adolf Hitler jmenován kancléřem Německa
Historie a historikové se stále snaží pochopit, jakým způsobem mohl Mengele vykonávat takové nelidské experimenty a páchal taková zvěrstva. Jeho jméno zůstává symbolem hrůz holocaustu a neospravedlnitelnosti nacistického režimu. Mnoho historiků se snaží upozornit na tyto hrůzy a zabránit, aby byly zapomenuty. Mengeleho příběh připomíná nejen hrůzy minulosti, ale také důležitost učit se z historie, aby se podobné události nikdy neopakovaly.
